Reklama

Reklama

VOD (1)

Snímek Anthropoid vychází z výjimečného skutečného příběhu vojenské operace za druhé světové války, jejímž cílem byl atentát na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha. Heydrich byl po Hitlerovi a Himmlerovi třetím nejvýznamnějším mužem Třetí říše, hlavním strůjcem Konečného řešení a vůdcem nacistických okupačních sil v Československu. Vražedná a brutální vláda tohoto muže, přezdívaného "pražský řezník", přiměla spojenecké síly v Londýně k naplánování přísně tajné mise s kódovým označením Operace Anthropoid, která se měla navždy zapsat do historie... Film sleduje osudy dvou vojáků českého zahraničního odboje, Josefa Gabčíka (Cillian Murphy) a Jana Kubiše (Jamie Dornan), kteří provedou v prosinci 1941 výsadek do své okupované vlasti. Vybaveni jen omezeným množstvím informací a minimální výstrojí musejí v nacisty okupovaném a uzavřeném městě přijít na způsob, jak spáchat atentát na Heydricha, muže, kterého řada lidí vnímala jako Hitlerova přirozeného pokračovatele a nástupce. (Falcon)

(více)

Videa (11)

Trailer 1

Recenze (1 025)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Očekávání byla obrovská a výsledek za to opravdu stál. Přitom doporučuji pro absolutní filmový zážitek si tento film, pokud možno, pustit s dabingem. Sice je to asi jediný film, u kterého to jsem schopný tvrdit, ale zároveň věřím, že to je pořád lepší, než poslouchat tu „českou“ angličtinu u anglických herců, což byl vlastně dle režiséra i záměr, aby rozlišil Čechy a Němce. A já mu to za zlé nemám. Poměrně rychle jsem to přešel bez povšimnutí, ale uznávám, že to někoho může dráždit. Horší to bylo s kamerou, která v zásadních akčních sekvencích poletovala jak hadr na holi ukrajinské uklízečky. Ale dobře, i to jsem nakonec odpustil a musím uznat, že i přes nejistotu během atentátu jsem ze závěrečné scény v kostele byl vysloveně nadšen. A to i přes poletující kameru, která tomu dodala patřičný zmatek a vytvořila zaručeně nejlepší válečnou scénu za posledních několik let. Nejde ale jenom o tyto jednotlivosti. Anthropoid je třeba pochválit hlavně jako celek. Vlastně jsem třeba nezažil podobnou spolupráci mezi českými a anglickými tvůrci. Už tím si myslím, že je tento film jedinečný. Pokud někdo hodnotí dvěma hvězdičkami a níže, tak zřejmě nekoukal na stejný film a nevnímal to, co jsem vnímal já. Poprvé jsem se setkal s tím, že má někdo zájem do světa uvést jeden z příběhů České, potažmo Československé, historie. A Adam Ellis byl pro mě super volba. Tak neuvěřitelně smutný příběh si zaslouží globální pozornost. A Anthropoid podle mě udělal maximum! ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

DRUHÝ ODBOJ POSTMODERNÍM POHLEDEM Atentát na zastupujícího říšského protektora obergruppenführera SS Reinharda Heydricha, asi jedna z nejvýraznějších událostí domácího i zahraničního druhého odboje, byl a zůstává předmětem sporů. Na tom nic nemění ani jeho současné, zvláště pozitivní hodnocení. Téma, které je současně i uměleckou výzvou, nejviditelněji poznamenalo hraný film. Půlstoletí po Sequensově nadčasovém pohledu Atentát přistoupili ke zpracování této lákavé látky i britští filmaři. Zřejmě nejen mediálně, ale i skutečně vnímali a vnímají tragédii druhého československého odboje jako příležitost jak vzdát hold aktérům velké události, jejíž mimořádný dosah a význam staví fakt popravy jednoho z největších nacistických válečných zločinců k nejvýznamnějším událostem nejkrvavější a nejbezohlednější války dosavadních lidských dějin. Tvůrci mluvili a mluví o tom, že tématu věnovali všechny své síly. Že ustavičně sháněli fakta a snažili se o co největší přiblížení atentátu, jimi vnímaného jako příběh – s nadsázkou řečeno – s velkým P. Světová premiéra filmu na karlovarském filmovém festivalu i nedávná premiéra domácí byly proto očekávány s velkým zájmem. Ale už první ohlasy i recenze naznačily značné rozpaky a poměrně velkou hodnotovou a interpretační různorodost hodnocení tohoto anglo-česko-francouzského koprodukčního díla. Odpověď na různorodost těchto soudů a hodnocení není ani snadná, ani černobílá. Začněme nespornými klady díla, které je – v tom nemůže být sporu – opravdu výrazem úcty a píle anglosaských tvůrců a nepředstíraného zájmu také domácí desáté múzy pohyblivých světelných obrazů. Příběh Anthropoidu je pojat jako v podstatě komorní drama obou jeho hlavních aktérů – Čecha Kubiše i Slováka Gabčíka. Do jejich životů vstupujeme v okamžiku, kdy se snáší z britského letounu na padácích na území „protentokrátu“ Čechy a Morava. Za dramatických okolností se dostávají do Prahy, poněkud neobvykle navazují kontakt s domácím odbojem, především se sokolskou skupinou Jindra, a postupně plánují – bližší okolnosti těchto kroků a snah nám autoři zůstávají dlužni – uskutečnění atentátu na vedoucího RSHA Heydricha zhruba v době, ve které dozrává tzv. projekt Wannsee, jímž byli nejvíce postiženi lidé židovského a romského původu. Kontakt s odbojem se koncentruje na rodinu Moravcových a Hajských; z ostatních postav vystupují do popředí dvě mladé ženy (rozhodně tak nepůsobí Anna Aňa Geislerová, která však tento pomyslný nedostatek víc než vynahrazuje svým suverénním hereckým výkonem) a postava pravoslavného kněze. Tyto okolnosti jsou tvůrci potlačeny a jejich pozornost se soustředí na dvě vrcholné akční scény: atentát na zastupujícího říšského protektora (poprvé a naposled tu pohlížíme do nacistovy tváře) a dobývání pravoslavného kostela v Resslově ulici. Zejména druhá scéna naznačuje, že početnost komparsu a velkorysost výpravy – měřeno českýma polistopadovýma očima – nebyly nezdolatelným problémem ani scénáře, ani výpravy. Nezávisle na tom všem je dobře vystižena atmosféra protektorátní Prahy. Dusno okupace a tíha první heydrichiády jakoby z filmového plátna doslova skapávaly. Tvůrci toho všeho využívají pro stupňování děje, akčnosti spádu a údernosti diváckého účinku. K divákovi promlouvají současnou, řemeslně více než zvládnutou filmovou řečí; v tomto ohledu jsou plnohodnotnými souvěkovci své generační současnosti. Srovnáváme-li však výkon britského týmu s výsledkem Sequensova úsilí v podmínkách v té době autoritativního komunistického režimu Antonína Novotného (tj. s polovinou šedesátých let a doznívající stalinistickou vlnou, kterou uzavírá národohospodářský krach r. 1963, tj. v době kdy vznikal scénář Atentátu), objeví se i jeho zjevné – a bohužel neoddiskutovatelné – slabiny. Zcela absentuje zahraniční odboj – mj. diskuse mezi anglickým okolím prozatímního státního zřízení, zejména však mezi prezidentem Edvardem Benešem a generálem Františkem Moravcem. Jakkoliv byl domácí odboj decimován první heydrichiádou, stále se nacházel v akceschopném stavu (naznačuje to mj. epizoda s relativně snadným obnovením rádiového spojení s Londýnem). Skutečná zkáza udeřila nacistickou poatentátní reakcí (působivé krvavé plakáty se jmény padlých československých občanů nebo i dnes tuhnutí krve vyvolávající rozhlasové relace s tímtéž obsahem) volaly po alespoň částečném využití (pro většinu diváků jejich ztlumení vyznívá jako úplné pominutí.) Bez kazu není ani zvládnutí dobových reálií. Označení mnichovské konference jako „schůzky“ čtyř velmocí je děsivé; půlrok, který uplynul mezi mnichovským diktátem a okupací zbytku území republiky, rozhodně nebyl epizodou; scéna, v níž Anna Geislerová předvádí svému partnerovi střelecké dovednosti, je spíš nadsazená než skutečná; paradoxně nejvíce děj retardují střelecké scény, jež mají být jeho vrcholem, ve skutečnosti však mají blíže k americkému akčnímu filmu, byť nesklouzávají na jeho úroveň (i v tomto ohledu Sequens překonává britské tvůrce). V závěrečných titulcích postrádám zmínku o lidické tragédii a fakt, že právě tento projev zločinecké podstaty nacistického režimu rozhodl o poválečném transferu (sudetoněmeckého) obyvatelstva z českého a slovenského území. Celý film – i scénář – by vyžadoval důkladnou analýzu a následnou konfrontaci se skutečnými ději, jak je před časem v původním rozsáhlém dokumentárním seriálu zdařile rekonstruovala Česká televize. Valná část těchto nedostatků – jak se zdá – spadá na vrub české části filmového štábu. Při posuzování Anthropoidu je však nutné upozornit i na další velmi významnou okolnost – dílo sympatických Britů je prioritně určeno divákům Spojeného království a díky angličtině i významné části diváků minimálně evropských zemí, ale také např. zemí BRICS nebo ASEAN. Postmoderní pohled – a jiný od tvůrců vzhledem k jejich generačnímu včlenění ani očekávat nemůžeme – nepomíjí většinu podstatných náležitostí souvisejících s pohnutou dobu heydrichovské protektorátní éry. Limity, které tento přístup s sebou nese, se tvůrci naopak snaží eliminovat. Je-li Anthropoid poměřován tímto hlediskem, vyznívá jeho účin i kvalita nepoměrně výrazněji, než jsem se snažil naznačit v předcházejících řádcích této hodnotící skizzy. My všichni bez ohledu na názor a dojmy, které v nás tento film zanechal či zanechá, bychom si měli přát, aby se dějinám i kultuře našeho národa dostalo častěji takové míry pozornosti, zájmu a ponoření, jakou do Anthropoidu vložili jeho britští, francouzští a čeští tvůrci. () (méně) (více)

Reklama

Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

Má to své mouchy. Německá strana má trestuhodně málo prostoru ("hlavní záporák" je ve filmu doslova pár vteřin), romance je zbytečně chtěná a Aňa Geislerová, v českých filmech světově vypadající, tu z nějakého nesmyslného důvodu působí šíleně staře a neatraktivně. Také jazykově to mohlo být lépe ošetřené. Angličtina s českým přízvukem se dá zkousnout, považuji ale za chybu, že dialogy "v druhém plánu" (tedy v pozadí) nikdy nezazní v češtině. Na druhou stranu je třeba ocenit poměrně nejednoznačné vykreslení situace, kdy zmíněný atentát (minimálně v rámci daného momentu) rozhodně udělá víc škody než užitku. A ať už jsou výhrady jakékoli, strhující finále vše vynahrazuje. Frenetickou třicetiminutovku v kostele s dojmeným koncem, který si vystačí jen s hudbou, zvládl Ellis na hraně geniality. Za něco takového by se nemuseli stydět výrazně zkušenější machři (a nemyslím si, že by to nutně natočili lépe). 70% za to, že by to chtělo v některých oblastech širší záběr. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Znáte ty filmy, které se vám líbí, máte je rádi, ale přesto, když o nich mluvíte, tak vám naskakují jen negativa? Tak přesně z tohohle ranku je Anthropoid, ať už se jedná o chyby a nelibosti malé, z hlediska narace ospravedlnitelné (začáteční pokus o prozrazení paragánů, kdy v realitě všichni pomáhali), po věci, které dělají z výsledku slabší film, než kterým mohl Anth. být. Navíc, výsledek působí neskutečně malým dojmem, nikoliv komorním, nebo tísnivým, ale MALÝM - proč? - určitě i kvůli dialogům, které jsou velmi často mimózní, kvůli zbytečným postavám (Gaislerka) i kvůli tomu, že z děvkaře Kubiše dělají zamilovaného študentíka a všichni ostatní paragáni, krom ústřední dvojice, jsou neodpustitelně upozaděni. A také by pomohlo více záběrů z ulic, nebo ze samotného seskoku. A méně CoToDoPrdeloidních scén s [neřeknu, haha]. A co dobrého? Vlastně celá závěrečná pasáž, kde šestero para-gerojů kosí nácky po tuctech a to i přes to, že v reálu nejspíš nezabili nikoho a měli jen pistole (o=´ herectví všech zůčastněných je dobré (včetně mnohdy odsuzované české angličtiny) a... A tak dále, je to dobrý, tečka. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Pro našince musí být úsměvné, když známý brit anglicky prohlásí, že je Honza z východní Moravy. Jinak je ale historické zpracování významné československé události zpracováno vcelku důstojně. Větší nedostatek spatřuji v tom, že film se skoro vůbec nevěnuje historickému kontextu Heydricha (co provedl) a vlastně film ani příliš netěžil ze samotného atentátu. Taky trest směřovaný na Lidice je odbyt dvěma větami. Na vykreslení toho pravého zla přijde až při hledání viníků, a tam film začíná bodovat. Nejde jen o nacistickou krutost, ale o úzkost a obrovský strach z mučení, kdy nejdůležitější je "hlavně se stihnout včas zabít". Beznaděj při posledním odporu v kostele by se také dala krájet. V tomto konečně Anthropoid funguje jako válečný film, který zachycuje kus historie, na kterou by se nemělo zapomenout... 8/10 ()

Galerie (74)

Zajímavosti (62)

  • V úvodu filmu se objevuje text knihy "Rozina sebranec" českého spisovatele Zikmunda Wintera. Podle této knihy také probíhá šifrování zpráv. (black.crow)
  • Poměrně dobře natočená scéna po seskoku zoufale neodpovídá historické realitě. Skutečný hajný Šmejkal byl hrdinou a parašutistům poskytnul neocenitelnou podporu. Pes, který ho v 5. minutě filmu doprovází, nejenže není lovecký (což je samo o sobě podivné), ale jedná se o plemeno australského honáckého psa, jehož výskyt v daném prostředí a době hraničí s nesmyslností. Těžko uvěřitelný je i telefonní přístroj v bizarním rozpadajícím se srubu - hájovny snad výjimečně mohly být už tehdy telefonizované, ale vypadaly (i za války) jaksi "méně primitivně". (Daligor)

Související novinky

Tvůrci Samotářů natočili kontroverzní seriál

Tvůrci Samotářů natočili kontroverzní seriál

24.04.2017

Produkční dům Davida Ondříčka Lucky Man Films má za sebou práci na celovečerních trhácích, jako jsou Samotáři, Jedna ruka netleská nebo Anthropoid. Novinkou v už tak pestrém portfoliu je seriál… (více)

24. Český lev - výsledky

24. Český lev - výsledky

04.03.2017

Filmovým králem Českých lvů za rok 2016 se stal film Masaryk, který si odnesl rekordních 12 lvů. Tento film ovládl naprosto dominantně předávání Českých lvů za rok 2016. Ambiciozní film Anthropoid… (více)

Nominace pro 24. ročník cen Český lev

Nominace pro 24. ročník cen Český lev

18.01.2017

České lvy letos budou velkým česko-britským duelem. Masaryka se 14 nominacemi totiž vyzve na souboj Anthropoid s 12 nominacemi, jimž v hlavní kategorii sekunduje Rodinný film, Hřebejkova Učitelka a… (více)

51. MFF Karlovy Vary

51. MFF Karlovy Vary

09.07.2016

51. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech před chvílí vyhlásil vítěze cen. A tak nezbývá než se ohlednout za již proběhnutým festivalem, který navštívilo přes 13 tisíc… (více)

Reklama

Reklama