Velké zvíře

Poslední dobou jsem viděl několik filmů, které mne ve víru silných emocí docela vyčerpaly, ale tentokrát jsem úplně vyřízenej.... smíchy. Zábavná to hříčka o dvou lidech, jejich velkém společníkovi a věčných potížích s byrokraci úřadů. Dobrý úsporný scénář je doplňován poměrně neobvyklou formou, ale ono je hlavně film nutné vidět z praktických důvodů. Dozvíte se mimo jiné, jak možno pověčeřet s velbloudem u jednoho stolu ve třech!! :o) Neskutečný úlet natočit v roce 2000 černobílou komedii nejen s kuriózním námětem připomínající Čapkovy nebo Haškovy povídky, ale místy ještě amatérsky působící kamerou, do toho v každém druhém záběru expresivní velbloudí mlaskání. Neptejte se mne, zda to celé mělo hlubší smysl, ač vzhledem na autora scénáře, kombinaci komedie / drama či pár filosofických momentů ve filmu bych řekl, že něco na tom bude. Scény ze zkoušky orchestru mi dávají znát, že klíč bude možné hledat i u Felliniho. Výzvou bude teprve v budoucnosti sledovat Velké zvíře pokud možno ve vážnější náladě připraven a nezaskočen, a já ty filmy, u kterých už po prvním zhlédnutí vím, že je potřebuju časem vidět znovu, zkrátka rád. Zatím své vnímání stavím čistě na dojmech a závěr byl pro mne po veškeré legraci rozjímavě dojemný... 90% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (13.03.2020)

//Komentřář obsahuje spoilery!!// Černobílý snímek Velké zvíře režíroval Jerzy Stuhr, představitel hlavní role Kieslowskeho Amatéra. A právě Kieslowski ke Stuhrovu snímku napsal scénář. Hlavní postavou filmu je Zygmunt Sawicki, který najde velblouda a bez nějaké zvláštní motivace si ho přivlastní. Odmítá na něm vydělávat, aby se neznelíbil v očích spoluobyvatel malého městečka, a postupně si s manželkou zvíře oblíbí. I přesto ale na něm (i na velbloudovi) jeho sousedé začnou hledat chyby a začnou oběma manželům komplikovat život. Problémy vyvrcholí ukradením zvířete, po kterém se najednou vše vrací do normálu. Lidé se Sawickim zase mluví, nabízí mu lepší práci i vrácení místa v městské muzice. Velké zvíře je malý komorní film o závistivosti a o tom, jak je těžké hlavně na malém městě či na vesnici vybočovat z řady. Formálně snímek ničím nepřekvapí, ale v jeho jednoduchosti je krása. (20.02.2012)

TO NEMÁME VÍCE LIDSKÝCH ZVÍŘAT? Provinční maloměsto...ano. Ostatní vždy rozhodnou za tebe, co je pro tebe nejlepší, co chceš, po čem toužíš, co potřebuješ... A tenhle film to (skoro) vystihl ve své nahotě. Přemýšlivý člověk, jakého hrál Jerzy Stuhr, nad tím vším jenom kroutí hlavou a vlastně se ani nesnaží, aby se ostatní zamysleli. Nemají na to. Všechno jen umocňuje černobílá. I když Jerzy Stuhr v tom plnovousu vypadá jak Otomar Krejča :-D (07.04.2005)

Tak tato tragikomedie se mi moc líbila. Kritizuje byrokracii a typickou maloměšťáckost a nesnášenlivost, která mezi lidmi panuje, ale dělá to s nadhledem a humorem. Člověk ke konci jen kroutí hlavou když sleduje jak se lidé k hlavnímu hrdinovi Zygmuntovi (hraném Sturhem) začnou chovat jako by se nic nestalo, ale on jim už nevěří. Raději jde do ZOO se podívat na velbloudy, kteří se nepřetvařují. A provázek, který najde Zykmunt v blátě už výstižně vyložil zputnik.. Krásný film. (04.04.2005)

Mému oblíbeci Stuhrovi se podařil krásný film. Dívat se na něj je radost. Už jen ten velbloud je prostě neodolatelný. Jako malý nedostatek vidím idealizaci hlavního hrdiny. Ale právě proto, že jsem pana Sawického prostě musela mít ráda a musela ho litovat, jsem tento film velmi prožívala a uvědomila si, co chce říct. Je to o předsudcích, o nepřejících, pokryteckých a zaslepených lidech. Film mě oslovil jak námětem tak zpracováním (černobílá mu sluší). (26.10.2005)