Náhoda

Troufám si tvrdit, že film je téměř povinný pro vysokoškolské studenty, i když je dobově trochu zatížený, ono "nic nemusíš" je platné kdykoliv a kdekoliv... Krom toho se divákovi dostane slušná porce režisérovy typické filosofie (ještě že nedává řešení, a jen nabízí, je na každém jak si vše přebere), výborný výkon Boguslawa Lindy, vědomí, že bez tohoto filmu by neměla třeba taková Lola běží o život z čeho těžit, a konce, po kterém mu po zádech přejede snad celé grónsko... Jen škoda, že v druhépolovině trochu dochází dech afilm ztrácí tempo, které sice opět nabere, ale snad proto, že jsem od Kieslowskiho čekal jeho naprostou suverenitu (viz. Dekalog) dávám čtyři i za dílo, za které bych bych jiným režisérům dal klíďo i pět... (30.10.2007)

"Co kdybych tehdy..." Náhoda či osud ? Vynikající obsazení, precizní režie a především ohromně silný námět, který si však zasloužil lepší scénář. Nevyrovnanost jednotlivých osudů a utahanost některých momentů zbytečně ubírá na působivosti. Film, o kterém se dá mluvit hodiny, ale který nakonec vypadá lépe na papíře než v konečné podobě. Navzdory výše zmíněnému bych ho doporučoval rozhodně zhlédnout, jelikož Náhoda má co říci a donutí k zamyšlení. A to se cení. (01.09.2007)

„Kdybych nezmeškal ten vlak, nejsem tu teď s vámi.“ Je náhoda koneckonců Bůh, jak to tvrdil Jiří Marek, nebo spíše blbec? Do jaké míry může být prohra či smůla i menší výhrou před další, mnohem větší prohrou/ smůlou? Kieślowského film nabízí v příběhu ze života studenta medicíny Witka nejen ojedinělé zpracování v podobě tří různých variant odvíjejících se od osudového momentu na vlakové stanici, ale i spoustu podnětů k zamýšlení se nad těmi nejsložitějšími a přeci nejobyčejnějšími otázky ze života, který stejně jako od náhod může záviset i od správných rozhodnutí. Kieślowski nabízí otázky, vyústění a případnou odpověď nechává na divákovi. Ačkoliv samotná kamera mě okouzlila hned během prvních scén a již úvodní dialog mezi Witkem a otcem nad léty dozrávání na základní škole ve mě vyvolal silný dojem, do děje s lehce roztříštěným vyprávěním jsem se občas hůře dostával, ale v druhé polovině už mě ta skoro až magická atmosféra (i díky vyprávění formou jakési časové smyčky) v naprosto „nemagickém“ prostředí šedivého socialismu dokonale pohltila. K plné spokojenosti možná akorát na mě Náhoda místy působila trochu rozvláčně, obzvlášť v té první nejdelší variantě a osobně mě vůbec nebavily (natož v tak příběhově a myšlenkově silném filmu) ty postelové a sexuální scény. Určitě jde ale o další Kieślowskeho film, který mě dokázal oslovit, byť moje první setkání s panem režisérem (Amatér) zůstalo zatím nepřekonáno. [80%] (21.08.2021)

Tohle dílo má nádherné (ehm tedy spíše pozastaveníhodné) myšlenky a nosné téma, které mohlo být zpracováno stokrát záživněji ( hlavně tedy první část), ale to nevadí ( možná trochu jo). Tenhle mile depresivní počin má totiž mimoto i závěr, který je jedním z těch, na něž se opravdu vyplatí počkat, protože něco takové jsem rozhodně nečekal a moje hodnocení díky němu nečekaně vzrostlo. Ale Náhoda ani náhodou nestojí na něm, je to jen takový marcipán na dortu. Dortu, který budete jíst dlouho, možná vám nebude chutnat, ale příště si ho zase rádi dáte...třeba kvůli dalšímu marcipánu. (13.01.2008)

Tak zprvu musím říct, že mě překvapilo, že každý příběh trvá úplně jinak dlouho, ten první má 50 minut a ten poslední zhruba 20. Na škodu to ale není. Tenhle film je skvěle natočený a nejednou jsem si vzpomněl na Bergmana. Každá ze tří možností (ne)stihnutí vlaku je rozdílná a zajímavá a mě osobně se tohle téma dost líbí. Zase na druhou stranu, místy se to celkem zbytečně táhne a nudí to, takže dávám jenom 4*. (24.11.2018)