Než jsem tě poznala

Ukázka zrůdného vkusu dnešního diváka. Přiznám že romantika nepatří zrovna k mnou vyhledávaným žánrům. Na druhou stranu jsem ale již úspěšně absolvoval nejeden kus, který mě dokonale uzemnil, jmenuji třeba vynikající Pravidla moštárny nebo za poslední dobu zajímavou a tematicky mírně podobnou Teorii všeho. Kupříkladu ta má dokonce horší hodnocení než tahleta blbost. Pokud se někdo cítí naměko z uměle vycucaných scén ke konci filmu, kdy herci nezvládlají prodat ty nejjednodušší emoce a za pomocí replik, které jim do úst vložil scénarista, který má city na úrovni samotářského dřevorubce. Tak přesně takového diváka je mi moc líto. Protože já osobně tento kousek vidím velmi bídně. Rosamunda Pilcher by chrochtala nadšením kdyby se jí povedlo tohle veledílo, ale pro diváka, který nebyl zasažen tak zásadními kousky jakými jsou Esmeralda nebo Divoký anděl, se jedná o dvě hodně těžce ztrávené hodiny. Nic na tom nezmění fakt, že jsem na to koukal pod dohledem tuze sličné dívky, která po většinu stopáže nevěřícně kroutila hlavou nad tím jestli tohle myslel někdo vážně. 40% (05.09.2016)

Knížku jsem četla a překvapivě se mi líbila, mám zrovna období upindaných cajdáků. Film mě ale dost štval. Sam Claflin strašně divně mluví a Emilia Clarke byla tak plná entuziazmu, že bych po ní něco hodila (chudák Will, ten nemohl). Dost jsem se nudila. No škoda, kniha měla jiné ladění, mnohem příjemnější. (10.10.2016)

Základním problémem tohoto filmu je, že až příliš hodně připomíná Nedotknutelné, kteří jsou po všech stránkách lepším filmem. Než jsem tě poznala je patetický kousek z červené knihovny, v jěhož centru je pohledný bohatýr a naivní selka, která svými přehnaně emocionálními grimasami a otravným entusiasmem dožene svého prince k sebevraždě... Tedy, neberte mě doslova. Zkrátka příběh působí uměle, takhle život nevypadá, zmiňovaní Nedotknutelní jsou mnohoem hravější a přesto mají reálné základy, něčeho takového se tady nedočkáte. 4/10 (12.09.2016)

,,JSTE TO JEDINÉ, KVŮLI ČEMU SE BUDÍM"...“ /// Nedotknutelní z rudý (myšleno červený) knihovny. Trhlá (a romantická) Daenerys zjišťuje, že i když jsme v medicíně zase o kus dál, poškozenou míchu vyléčit nelze. Film stojí na tom, že si maj osoby co říct a (asi nejvíc) na její bezprostřednosti. Jsem z ní trochu na větvi, páč mi k ní ta „hloupoučce roztomilá“ poloha úplně neštymuje. (kurva že vím, že je to kus ženský, vo tom žádná, ale vždyť vona ve volných chvílích likviduje Terminátory!…). Beru to jako pohádku, ve který chudá (a upřímná) dívka zachraňuje svýho prince. A jak víme, to lze jedině láskou (a taky prachama, ale vona je fakt chudá!). Navíc se vám naskytne skvělá příležitost si zabulet. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsala Jojo Moyes, číst nebudu. 2.) Jsem na světě kvůli těm, co mě potřebujou. 3.) Jsem zákazníkem Dignitas. 4.) Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.10.2016)

Naprosto zbytečný film bez jediné dobré myšlenky, který se vás snaží násilně nacpat na hranu emocí, bez toho, aby měly smysl nebo byly jakkoliv podloženy příběhem. Nerozumím, proč vlastně někdo něco takového chce a proč se na to někdo má dívat. Nadsázku ani lehkost, na kterou každý upozorňuje tam opravdu nevidím. Oceňuji každopádně welšskou přírodu, kameru a stylový hadry Emilie Clarke. (26.09.2016)