...a jitra jsou zde tichá

Docela povedený moderní remake původního (výborného) filmu režiséra Rostockého. Výborná kamera (s modernějšími technologiemi vynikne krása přírody i hlavních hrdinek :-) , zajímavá hudba a skvělý příběh podle skutečné události , ALE při srovnání s originálem (jak se velice často stává) bohužel prohrává dost silně na body. Příběh je poměrně přesně "okopírován", ale zajímavé je, že představitelky (moderních) hrdinek si už teď skoro nepamatuji, představitelky z originálu (především Irinu Ševčuk, Olgu Ostroumovou, ale i další tehdy neherečky přesně typově vybrané) mám i po letech stále před očima a nejenom z nostalgie, před pár lety jsem si originál "oprášil". Rostockého povedený nápad, že reálné scény budou černobílé (a speciálně u těch bojových scén jim to "slušelo" více), zatímco retrospektivy a závěrečný epilog budou v kontrastu barevné, což celkové vyznění originálu (podle mého laického názoru) ještě umocnilo. Každopádně na originál se určitě rád znovu podívám, u kopie (i když relativně povedené) si zdaleka nejsem jistý ... (07.11.2018)

Taká dobrodružná, miestami mierne napínavá naháňačka s prestrelkami a v peknom prírodnom prostredí. Aj niektoré dievčence tu boli pekné, to sa musí nechať, hlavne v tej spoločnej sprche, ale inak žiadna vojnová sláva to nebola. Keď si odmyslíme slušnú kameru a divácky celkom atraktívne zvládnuté prestrelky, tak tu už nebolo nič, čo by výraznejšie zaujalo. Lepší dojem zo snímku kazili hlavne trápno-patetické dialógy, ktoré mi teda miestami riadne pílili uši. Chápem, že nejaká propaganda tu musela byť, ale čo je moc je moc. Tiež ma pobavilo ako bolo v snímku prezentované, že dievky boli hádam vo vojne aj sexuchtivejšie ako chlapi, dobrá haluz. Toľko sa motali okolo toho starešiny, samé koketnosti a narážky a on nič. Keď z jeho úst aj na tému niečo vyšlo, tak to bolo len niečo trápne v zmysle o láske k vlasti... no skrátka pravý Rus (myslím ironicky samozrejme). Nuž čo, dievčence museli byť teda riadne sklamané... Skrátka bolo to na môj vkus až moc uhladené. Len priemer. 60/100 (08.12.2016)

Klíčová slova pro snadnější vyhledání HOMOcensorským vypičipávačem v dnešním zvratku budou: Kundín, pičí, prdelky, pichna a šukání. Intenzivně se tedy pomodlíme za duševní zdraví našich školáků a jdeme na to. *** Tak nám jitra zase utichla. A bylo to po všem tom řevu v posledních týdnech dost příjemné a osvěžující. Z originální verze vykuchali převážnou část komunistického patosu, původní odulé komsomolky se špatně oholenými kníry, přitažlivé pouze ze zoologického hlediska, nahradilo pár modelek, které se rozhodně nebály ukázat, jak ruská vojenská uniforma vzor 43 dokáže umně skrýt perfektní kozy a katalogové prdelky, načež zůstal jen výborně natočený, dobře odsejpající, napínavý a nijak neurážející akčňák. V něm navíc němečtí záškodníci berou ohledy na estetické cítění diváka, neboť kosí tu pičí soldatesku pěkně od těch nejhnusnějších a nejlepší pichny vydrží až do konce. Krása. Už od původního filmu mi však vrtá hlavou jedna věc! Opírá se to údajně o autentické příhody, proto si myslím, že náš hrdinný staršina, soustruh Fedot Impotentovič Nemrdin, jenž si tam po večerech v březovém háji raději zádumčivě leštil bajonet a ofukoval kulky, místo aby soudružsky ulevoval svým spolubojovnicím od urputného svrbění, patrně ve skutečnosti tajil před marxisticky HOMOfobním politrukem svou orientaci. Velet totiž tomu Kundínu (ano, ta karelijská zašívárna skutečně místy připomínala Hobitín) nějaký heterák, dává si každý den po večeři sendviče a tak do čtrnácti dnů oslovuje všechny přítomné „Vagíno Ivánovno“, protože by se z toho věčného šukání pomát. Ale to už by asi bylo kapku jiné válečné drama, třeba s názvem „A zori zděs svingrovije“. (11.10.2015)

Tady to nebylo o gerojích, ale o gerojkách, ale jinak typická oslava válečného hrdinství, ačkoliv bez přehnaného sovětského patosu. Ale i když se nejedná o žádný zázrak, to běhání a střílení po lesích a bažinách potěší a přítomným děvčatům člověk musí přiznat šarm a poděkovat jim, že se ho nebály naplno ukázat. Lepší dobrá. 65% (12.10.2015)

Na tenhle film jsem se těšil. Věděl jsem, že je to remake a nepolíben původním filmem z roku 1972 jsem očekával moderní ruský válečný film tak jak to mám rád, v kvalitě na kterou jsem už u Rusů zvyklý... Navíc nejeden můj válečný druh zde na csfd mi psal jestli jsem to už viděl a film doporučoval jako pěkný... Nu tak, tak tedy jsem jej konečně viděl. Je to už pár let co v TV běžela reklama na Tatranky Opavia - z darů naší země. Celá ta věc byla taková barevná, točená v krásných lokacích s krásnými lidmi... A jitra jsou zde tichá (2) jsou také takovou reklamou na Tatranky Opavia. Já na to bohužel koukal jako na válečný film a tak i když i mně (nepopírám) se líbily fešné vojandy se všemi svými zbraněmi (teď myslím ty ženské) , které tam navíc hojně ukazovaly, nenechal jsem se jen tím ošálit. Tenhle film mnohem více než jiné ruské nové válečné filmy těžce tlačí na patriotickou gerojovskou strunu, na což nejsem zvyklý. Celé je to točeno pravda v krásných lokacích s hudbou, která mi v jednom motivu (flétny) připomínala vykradenou ústřední melodii z Pána prstenů... Samotné boje s tupými německými paragány, kteří se nechají na úkor obrovského přečíslení i mohutné zbraňové výstroji pobíjet jak zajíci byly málo uvěřitelné. Staršina na hlídce kecá s každou, hulí u toho atd.. zkrátka porušuje všechny zásady držení pozice při očekávání nepřítele...Dochází k brodění bažiny, která jde přeplavat atd.. Vrcholem všeho byl ,,bitevník'' Ju 52, který se kulometným útokem vrhl na 2 stanoviště rychlopalných ruských flaků! Ovšem pozor nestřílely kulomety ze střeliště na hřbetě, tedy obranné, které JU 52 na východě skutečně měly (včetně někdy bočních v trupu) jako obranu proti stíhačům, ale kulomety podél každé strany kabiny synchronizované s otáčením vrtule !!! Zžejmě Hitlerova další tajná zbraň! Takže, ač měly holky krásný oči, vlasy, prsa i prdelky, nemohu jinak a dávám jen hodně podprůměrný průměr. Jsem zvědav na ten původní kousek z roku 1972... Tři rudé hvězdy. * * * (28.10.2015)