Gandahar

Taková osmdesátková kombinace Kruanových dobrodružství, Sexmise a Jamese Bonda. Občas mi přišlo těch falických a sexuálních obrazů zbytečně mnoho. Ale líbí se mi hlavní téma pokusů s přírodou a na lidech, které vedou (zde) ke vzniku metamorfa a tělesně postižených lidí, na které se raději zapomnělo, ale právě v případě metamorfa to přinese pěkně velké problémy. Což se může docela dobře stát i lidstvu, pokud bude provádět experimenty na hraně přežití lidstva a planety. Animace ušla, některé nápady také, jen mi to kdovíproč pořád připomínalo Avatar. :-) (02.04.2024)

Ano. Takto má vypadat skutečná sci-fi. Je tristní, že jí není dopřáno větší pozornosti. Je to ale asi dáno tím, že Gandahar nabízí místo prosté akce naopak autorovu imaginaci - a ta se zpravidla spíše odsouvá do pozadí. Gandahar je jeden z nejlepších zástupců svého žánru, který bych s klidným svědomím řadil vedle Kubrickovy Vesmírné odysey nebo japonského filmu Ghost in the Shell. Ty čtyři hvězdičky jsou vlastně nadsazené, protože podobných námětů je v tištěné podobě mraky. Ale na filmovém plátně, kde vládnou Vetřelci, Matrixové a Blade Runnerové (a to jsou bezesporu ty lepší snímky) je Gandahar zjevením. Souvisí to pravděpodobně i s tím, že zachovává původní Asimovovu představu o cizích světech a nepřekrucuje ji do masového mainstreamu, jako se to stalo s jinou jeho klasikou Já, robot. Nakonec bych ještě rád podotknul, že po dějové stránce Gandahar připomíná jiný kreslený film a to Oheň a led od R. Bakshiho, který sice není na tak vysoké úrovni (a navíc se jedná o fantasy), ale přesto bych vám ho doporučil, pokud vás Lalouxův snímek oslovil (29.01.2008)

Kdyby měl tenhle film odlišný začátek, jednalo by se o naprosto pecku, takhle ale Gandahar na to nejlepší ze sci-fi ztrácí pár délek, ne koňských, nýbrž spíš délek psychopatického pásovce krvesavéhosavého Gandaharského (mimochodem, v tomhle filmu se žádný takový tvor nevyskytuje. Škoda). Jestli se někdy budu nudit, vystříhám z tohohle filmu celou pitomou dějovou romantickou linku, pak mi zůstane velmi slušné scifi klasického střihu plné divných robotů, divných tvorů, odhalených poprsí a odvážných hrdinů bez bázně a hany, kterému nechybí ani docela zajímavá pointa, navíc francouština se fajn poslouchá. Ale ne tolik jako čeština v přeci jen lepší Divoké planetě, která zůstává Lalouxovým vrcholným dílem. (07.01.2014)

Pokud vezmu v potaz, do jakých výšin je vynášena Divoká planeta, nevím, kam by měl být vynášen Gandahar. Myšlenkově možná prázdnější a méně univerzální téma, ale přesto promyšlené do detailu. Souboj civilizace, která považuje technologii za velké zlo, proti neznámému technologicky vyspělému nepříteli, který pravidelnými útoky snižuje řady "domorodců". Během jednoduchého příběhu, který je založen na cestě za pravdou o nepříteli a jeho porážce se divákovi podsouvají otázky ohledně technologie, smyslu výzkumu vedoucího za morální hranice a také ochotě obětovat životy pro vlastní přežití. Vždyť jaká je odpovědnost tvůrce k jeho vynálezu? Zajímavé otázky v trochu starším podání, což by vás nemělo odradit. Odměna stojí za to. (11.07.2010)

Stejně jako u Divoké planety jsem si film užil naplno. I zde je fantazie puštěna ze řetězu, surrealistické orgie propukají naplno. Jestliže postavy jsou stylizovány do typických comicsových figurek, pak prostředí je vyvedeno do úžasných detailů plných rozličných překvapení. Spletité kořeny s různými výrůstky, houbami, mechy, lianami, chapadly na jedné straně a nerovný boj obyvatel, využívajících síly přírody, s kovovými lidmi na straně druhé. Fantastická fauna i flora na každém kroku (inspirací pro Avatara bylo, jak se zdá, mnohem více). Hlavním motivem je opět boj o přežití, který se v jisté chvíli zdá marný....leč naděje by měla vždy umírat až jako poslední. Krásné. Jedinou radost z toho všeho mi kazí absence filmového plátna. Jestliže jsem se dočkal obnovené premiéry v kině u Divoké planety, pak zde má naděje právě umírá... (19.05.2015)