James White

Dá sa tušiť, prečo ľudia tento snímok tak vysoko hodnotia. Pretože je to tak reálne až je to desivé. A ja s nimi súhlasím. Ide o totálne prirodzene vystihnutý boj so zákernou chorobou a v súvislosti s tým aj o ukážkový prechod medzi jednotlivými vzťahovými štádiami medzi dvomi blízkymi osobami, v tomto prípade mama a syn. Koniec keď si obaja predstavovali, čo by bolo keby.... bol veľmi dojímavý. A hlavne herci to skvelo zahrali, takže veľká spokojnosť. 80/100 (28.09.2016)

Christopher Abbot hrál skvěle a rozhodně to neměl snadné. První prvek, který mě zaujal je ten, že zde absentují střihy. Jsou zde opravdu dlouhé záběry a mě se hrdina zaryl pod kůži, protože kamera byla fakt blízko u těla a projevovat emoce do kamery delší dobu bez výdechu určitě není nic snadného. Navíc si podobnou situací procházím. Nebudu zde spoilerovat svoje trable, ale k hrdinovi mám blízko. Jen mi občas přišlo, že scénář zbytečně tlačil na pilu. Jinak nechybí ani příjemná hudba, dokonalá minimalistická atmosféra a výborné dialogy. Nejlepší scéna je rozhodně v koupelně, kdy má Abbot dlouhý monolog ke své matce. I na slzy z mé strany došlo. Pouze závěr mi přijde takovej nejasnej a něco tomu chybělo, nějakej ten hlavní prvek, cíl, ke kterému by se film hnal, či přesah. Přesto si myslim, že Abbot je kvalitní herec a John Mond suprovej režisér, kterej je schopen napsat i ideální scénář. Film je zcela civilní a Cynthia Nixon mi bylo skutečně líto. (12.08.2016)

Když vám umírá osoba blízká, není to jednoduché sledovat. Právě s tím se potýká hrdina, který celý život žije s matkou, fláká se, i když by měl na víc. Jednoduše ale není schopen najít tu správnou cestu. Dobře zahráno, s celkem silnou depresí, ale tak nějak máte clu dobu pocit, že tohle může život přinést. (17.04.2017)

Jestli si na film vyhradíte čas záleží na vaší toleranci na další film o tom, jak je to pro chlápka těžké, když má pílliš mnoho pocitů. Hrdina ve věku mileniála je zavřený v malém temném pokoji bez vzduchu. Tato charakterová studie vyvolává víc emočního adrenalinu než je její dramatická stavba. Hrdina má hudební vkus jako jeho generace - přednášení hrubé poezie o drogách a životě na ulici neboli rap a hip-hop. Hnus. (25.05.2020)

Určitě nedoporučuju nikomu, kdo si prožil nebo prožívá umírání svýho nejbližšího, protože tenhle film tu bolest otevře naplno. Musím říct, že krom absolutního smutku a bezmoci z toho co vidím aniž by člověk viděl jediný pozitivní východisko mě dostal vývoj příběhu, který postupně proměňoval silně nesympatickýho chlapa v člověka, kterýho mě bylo líto a současně jsem ho za jeho peči o matku a boj o vše obdivoval, tohle si nikdo kdo to neprožil asni neumí ani představit, ale film na mě působil, že si to představit umí. Nic z toho by se nekonalo nebýt absolutních hereckých projevů titulních herců, společné scény syna a mámy ke konci vhánějí slzy do očí.......takovou sílu může mít herecký talent. (02.10.2016)