Ready Player One: Hra začíná

Celkem paradox vidět film, který trikově staví na virtuální realitě, a CGI tu vypadá reálněji, než ve filmech, které trikově staví na "realitě" (zdravím Jurský svět a Rogue One). Tohle je starý dobrý Spielberg ... a jak jsem psal, ten digi bordel si tu člověk vyloženě užívá (o všemožných odkazech nemluvě) ! (29.03.2018)

Nutné osekání milionu konkrétních osmdesátkových narážek se ve filmové řeči (i pod vedením samotného autora předlohy Ernesta Clineho) mění v milion prchavých kouzel, pro které si musí každý sáhnout sám a nevyhnutelně tak přemýšlet i nad tím, kolik jich ani pochytit nestačil. A je to dobře, protože slepě následovat kultovní předlohu by byla cesta do pekel. Úkoly jsou proto akčnější, přímočařejší, nevyhnutelně jednodušší a v první řadě snáze nalezené. Vstupy na cestičky k jednotlivým klíčům jsou více o štěstí a intuici, než o encyklopedických znalostech, ale nějaký ten den po zhlédnutí mi i to přestává vadit, jakkoli taková změna bere Parzivalovi jistou nerdovitost. Stejně tak casting Olivie Cooke bere z Art3mis právě onu Arty (vysněná baculka z předlohy zůstala daleko před branami adaptace) a nechává na jejím místě "jenom" holku jménem Samatha, ale vzhledem k jejímu talentu, kterým o něco převyšuje zbylou omladinu, tohle rozhodnutí téměř chápu. A třešnička na dortu? Mark Rylance. Každé pousmání, zvážnění, mrknutí dává v součtu vrcholně dojemnou kombinaci životních zklamání i klukovských snah. Spielberg je tak alespoň ještě jednou za krále. Přeměnu kultovního geekgasmu v láskyplnou oslavu mezilidských vztahů nemohl čekat snad nikdo. (04.04.2018)

Úvod (intenzivní akce bez hudby aka první LotR!!) a finále bomba, střed s ikonickým filmem jedné nejmenované režisérské legendy taky fajn, ale jinak... jinak vlastně co? Slabej odvar naspeedovaný knižní předlohy, kterej si stoprocentně užijou hlavně nečtenáři, fakt je asi lepší jít na to knihou nepolíben. Nicméně jak říkám, dát průměr filmu, kterej má půltřetí hodiny a uteče jak voda, to se prostě nedělá. Dost mi to evokovalo jakýhosi křížence Final Fantasy: Esence života a Minority Report, což osobně taky beru jako obří pochvalu. (28.03.2018)

Nádhera. Knihu som nečítal, takže mám výhodu. Nefrflem totiž nad každou zmenou. Aj bez všetkých tých easter eggov by to bol výborný film. Tie sú totiž iba čerešničkou na torte. Atmosféra super, prepínanie medzi svetmi veľmi funkčné, Práca s virtuálnou kamerou úžasná, tempo parádne, postavy bavili, príbeh takisto a konečne som po dlhej dobe počul v kine, niečo čo môžem nazvať hudbou, Na výnimočnosti potom tomu samozrejme pridávajú tie odkazy. Pocta Shiningu dokonalá, každé cameo poteší (Chucky najlepší) a celé to kočíruje majster majstrov, takže je to pekne dávkované a človek sa neprežerie. Najlepši Spielberg od Minority Report. 10/10 (28.03.2018)

Trend videoherních digifestů zachytil i mistr Steven a výsledek je obecně spíše pozitivní, nemohu se zbavit ale pocitu, že je místy Ready Player One zbytečně zběsilý a nepřehledný. Obecně se nepředpokládá, že by snad Spielberg chtěl po tolika letech áčkového točení v Hollywoodu ještě někoho šokovat samoúčelně napěchovanou akcí, či strhujícími triky za každou cenu, ale těch situací tak trochu na hraně je tam docela dost. Instantní romantika, ani závěrečná bitva nejsou nic co by se vyhlo typickému klišé. Pomrkávání na filmové klasiky, přičemž pár z nich je dílem samotného tvůrce této vypalovačky, je v pořádku. Těch 140 minut ale už ke konci docela drhlo a komediální vsuvky nic moc. Víc jsem si užil pozvolnějšího, osudovějšího a AUDIOvizuálně vypiplanějšího Trona Legacy od Kosinského, jehož digitální scénografie a cit pro vizuál jsou dál, narozdíl od jeho režisérských schopností uchopit slušný scénář. (15.06.2018)