Sázka na nejistotu

Pokud si chcete zaobcovat s opravdu drahou luxusní štětkou, nejprve si musíte zaopcovat s deriváty! Konečně někdo vskutku originální a zábavnou formou a s naprosto fenomenálním Bejlem snad i té nejzaostalejší lopatě polopaticky vysvětlil, proč před pár lety najednou nemusela ráno s bandaskou k pásu, následně jí banka smahla její těžce vydřenou dvajedničku na hnusném sídlišti, načež ji odporně vyžraný sociální demokrat s bradavicí na xichtě spolu s Mirkem poslali v rámci státní podpory daňových poplatníků na pastvu. Mohla za to světová krize. Abstraktní termit, který na nikoho neukazuje, jen se prostě děje, a tak nezbývá, než jen odevzdaně pokrčit rameny a žvýkat jetel, dokud se to nepřežene. Tato krize však má konkrétní viníky a svět by byl daleko příjemnějším místem k životu, kdyby ty mrdky dávno visely na kandelábrech. V rámci technologického rozvoje a globalizace ekonomiky nám tu totiž vykultivovala infekce v podobě finanční oligarchie zmrdů a manipulátorů, co vymyslela naprosto geniální letadlo v podobě Monopolů s virtuálními penězi, honosně zvané finanční instrumenty, které záhy začaly točit světem. A tak se nejen v největším světovém mafiánském kasínu ve Stěnové ulici ostopéro spekuluje, swapuje, šortuje, stradluje, spreduje, bonduje, rejtynguje, opcuje či jinak šidí a obohacuje těch pár „kapitánů průmyslu“ a navenek to vypadá náramně učeně a složitě. Podstatou však není nic jiného, než že nějaký ambiciózní napomádovaný panák z banky, fondu nebo jiného zlodějského uskupení hraje na počítači Dostihy a sázky s vašimi úsporami, u čehož klidně fixluje, protože prachy, o které všechny ty otroky obral, mu zajistily takovou moc, že prakticky vládne zemi, ve které to dělá. Vy jen můžete stádově bučet, makat a modlit se, abyste se ráno ještě probudili pod střechou nad hlavou a měli na ruma, který jako jediný zabírá na alespoň chvilkové vyrovnání se s neutěšenou realitou. Dneska jsme už všichni natolik v prdeli, že jakékoliv terminální zhroucení finančního sektoru z nás přes noc udělá Zimbabwe, a jedinou pojistkou je nechat si za všechno, k čemu se v potu, stresech a krvi dopinožíme, nastřelit do huby zlaté zuby. Díky nim pak po kolapsu můžeme začít znovu třeba někde v Čadu, kde je směníme se „zkrachovalým“ židáckým bankéřem, toho času na lukrativním odpočinku, za skývu vezdejšího a aspoň hned nepojdeme hlady. Tohle bylo první memento, more! Ukázalo nám, že ta loterie funguje za všech okolností, a i když jeden zmrd zakopne a musí se vydat s několika Ferrari a pár honosnými nemovitostmi v Karibiku živořit do předčasného důchodu, jiný vsadil na lichou a teď bude kormidlovat on. Takže i vy, co stále sladce nevíte, jaké roztodivné kousky a vyfikundace vyvádějí tak zvané finanční instituce s vašima prachama, se raději urychleně objednejte k zubaři! (17.01.2016)

Mimořádná jízda přílivem nedávné finanční katastrofy. Viděl jsem sice INSIDE JOB a prošel si tou dobou komplet studiem na ekonomce, i tak jsem byl teď v tom bordelu cenných papírů místy celkem bezradnej - rád si dočtu a podívám na BIG SHORT opětovně, protože tu sakra stojí za to o nic nepřijít. Bál jsem se nějaký sotisfikovaný suchárny, teď furt ještě žásnu nad tak zajímavou, hravou, zábavnou a provokativní "slideshow" formou, která spolu s top herci (především 3x sláva téhle trojici) a nářezovým soundtrackem zakončeným peckou Led Zeppelin, udělala i tak náročnou látku krásně stravitelnou. McKayho bohatá komediální praxe v tom zapadá dokonale. Jsem na hraně pěti hvězd a jen mi to celý připomnělo na co se tak lehce zapomíná - jak fascinující je tahle doba a náš svět. "Truth is like poetry. And most people fucking hate poetry." (04.01.2016)

Film z prostředí finančnictví. To opravdu není pro většinu lidí moc přitažlivé téma. Ale režisér Adam McKaysi si dal za cíl ukázat tohle důležité téma nejen realisticky, ale co nejvíc cool. Což je někdy fajn, ale taky to často mine cíl. Například hned zkraje vysvětluje jeden ekonomický termín Margot Robbie ve vaně, jakoby proto, abysme víc dávali pozor. Jenže když dostanu scénu s Margot Robbie ve vaně, tak opravdu nebudu přemýšlet o ekonomice. Vlastně pokud jsem předtím dával pozor, tak teď je moje pozornost dokonale rozptýlena. Různých cool triků je tam více, především prolomení 4. stěny anebo si občas režisér řekne, že místo toho, aby divákovi doslova řekl, v jakém roce se film zrovna odehrává, tak nám předvede montáž věcí, které v té době frčely v popkultuře. Zajímavý nápad, mně se i docela líbil, ale obávám se, že naopak tím opět přispěje k tomu, že bude film spíš méně než více srozumitelný (ne každý se orientuje v tom, jak vypadala jaká dekáda...). Celkově se film neustále snaží vysvětlit různé poměrně složité aspekty, které vedly ke krizi. Obvykle to dělá opravdu zajímavě, film si udržel moji pozornost... Ale přesto to stejně nebylo nijak zvlášť pochopitelné. Nevím toho teď o tolik víc, než jsem věděl před zhlídnutím filmu. Film láká i na různé dobré herce, často i v pidirolích, kteří si evidentně maximálně užívají své excentriky. Hodně fajn je sociopatický nerd Christian Bale, ale osobně mě nejvíc bavil Steve Carell. Jeho drsňácký protiva, který je ale hnaný nějakým vyšším principem dobra a nemůže se zastavit, je fakt skvělý. Big Short je hodně zajímavý film, který bohužel nedokáže pořádně vysvětlit ekonomickou krizi, ale něco málo se z těch všemožných pokusů dozvíte a jako drama s kvalitními herci to funguje. (7/10) (21.06.2020)

Kokos skoro som umrel a možno som aj umrel, len o tom ešte neviem. Zďaleka najlepší je Brad Pitt a aj on je úplne o ničom (a je tu asi 6 minút). Potom už len banda absolútne nesympatických hajzlov; ak je v scéne záber na WC misu, dá sa povedať, že ona je morálne najkvalitnejšou postavou. Viac, ako dve hodiny neznesiteľných dialógov. Sorry, toto vážne nie, toto bolo peklo, počas ktorého som mal úprimnú chuť zabíjať. Tak som si zabil aspoň pár mozgových buniek. Viac mi ich po tomto "megafilme" už neostalo. (21.01.2017)

"Takže CDO je hromada hoven zabalená v hnoji." Lépe a hlavně odborněji bych to neřekl. Moje touha koupit si nějaký trojbéčkový derivát stoupla na maximum. Hlavně, ať je zajištěný hypotečními úvěry lidí, kteří nejsou schopní splácet své dluhy. To by bylo nejlepší. Tedy nejlepší pro finanční žraloky, jejichž banky stejně nakonec zachrání ten daňový poplatník, kterého předtím okradli. To je geniální - deriváty sem. A přestože se neumím tvářit, že jsem principy podvodů na investora pochopil až do hloubky úvěru nemajetné striptérky, tak tohle mě bavilo. Vynikající byli zejména pánové Burry, Baum a Rickert, jejichž filmoví představitelé mi pomohli mou krizovou finanční ztrátu, i když jsem ji nikdy neutrpěl, překonat velmi zábavnou formou. To samozřejmě neznamená, že budu od nynějška na bankéře milý a přestanu je v sebeobraně věšet na nejbližší větev. (17.10.2016)