One Punch Man

První epizody mi přišel zajímavější nápad než samotný seriál a k dalším dílům jsem se musel prokousávat. Ale nakonec jsem mu propadl a od čtvrtého dílu jsem si je pouštěl automaticky. I když by se mohlo zdát, že akce bude jednotvárná, tak tomu tak není, jelikož se představí spousta rozmanitých protivníků i hrdinů, z nichž spousta vyniká bizarností. Z toho plyne i nenásilný, i když ne zrovna sofistikovaný, humor, je to však bohatě vynahrazováno parodováním superhrdinských klišé. A potitulkové scény byly příjemným bonusem. (Netflix) (01.09.2020)

Chytrá hra (nejen) s pravidly šónenů. One-Punch Man vytváří dvě hrdinské pozice, v té první je unavený protagonista Saitama, který marně hledá vhodného soupeře, protože každého porazí jednou ranou. Není tak tím, kdo by žánrová pravidla následoval, ale naopak z nich vystupuje a ironicky je glosuje. A kyborg Genos zase poskytuje prostor k tomu pravému šónenovskému vývoji, takže tradiční divák rozhodně neostrouhá. Ale kromě toho, že jde o poměrně vtipnou parodii (zesměšní se Rocky 4, Dragon Ball, ale i Kamen Rider) s takřka geniálním pointováním gagů, vede OPM dialog i s obecnějšími schématy japonské populární kultury. V průběhu se tak objeví maniakální vědci a jejich výtvory, genetičtí mutanti, národy podzemních monster, cukamotovsky deformovaná těla, války gangů nebo nindžové. A každý z těchto rámců je na jedné straně naplněn – diváci dostanou plnohodnotné souboje a dozví se víc o původu nepřátel –, ale také zesměšněn z pozice znuděného a nezničitelného hrdiny. K téhle obecnosti nás vede i samotný seriál tím, jak pojmenovává součásti fikčního světa. Města se prostě jmenují Město-A či Město-Z, útoky třeba "obyčejná pěst" a nepřátelé podle toho, jaké zvíře připomínají. Saitamu atakuje Komáří žena, Žabí muž nebo Král džungle. // Spíš než k banální šónen parodii má One-Punch Man blíž k tomu, jak nakládá Hitoši Macumoto s kaiju eiga v Big Man Japan. (07.03.2019)

Tak tu máme jedno z nejlepších anime roku 2015. Originální a zajímavé postavy v čele s hlavním hrdinou Saitamou, parádní humor, skvěle zvolený voicecasting a nesmím zapomenout na skvělý rytmický soundtrack. Dohromady tvoří úžasnou parodii na všemožné superhrdiny a pomáhá tomu i styl animace odkazující na anime z 80s. Doporučuji každému fandovi superhrdinů. 85% (28.01.2016)

Nejhorší na tom je, že ono to ze začátku vážně vypadalo dokonale. Zajímavá hlavní postava, bezva vtipy, dobré boje s výjimečnou kresbou a úžasná vedlejší postava. Jenže tohle všechno ukázali na začátku a hned po druhém díle to začali pěkně flákat. Místo toho, aby se kvalita zlepšovala, tak se zhoršovala, což je škoda. (27.12.2015)

One-Punch Man spája koncept akčnosti a humoru ako ešte nikdy predtým. Kým každý hrdina bežného akčného shonenu stretáva na ceste za svojím cieľom rovno niekoľko prekážok a jeho limit je už vopred stanovený autorom, Saitama, alebo inakšie - predstaviteľ jedno-úderného muža nepozná slovo prekážka ani limit. Skúsenému divákovi by sa tak mohlo zdať, že jednoducho stavaný epizodický model (problém - päsť - happy end) po niekoľkých úvodných častiach začne nudiť, avšak postupným predstavovaním absurdného, navonok povrchného (avšak vo vnútri mimoriadne komplexného) sveta, zloženého z miest podľa názvov abecedy a jeho jednotlivých peripetií nám autori doslova ukazujú recept na konzistentnosť. Sledovať tak pravdepodobne najvyspelejší animačný potenciál na trhu, ako aj samotnú nadštandardnú oddanosť zamestnancov štúdia Madhouse, vynikajúco zvládnutý voice casting, charaktery (hrdinovia aj záporáci) či napokon samotný opening, ktorý ma nikto neprinúti pretočiť ani za nič prináša jednu z naj-šťavnatejších kombinácií v anime histórií. Nesmiem vynechať ani nadčasovú humornú stránku, ktorá ma mnohokrát rozosmiala aj napriek tomu, že som už gagy poznal z predlohy. One-Punch Man je nepochybne povinnosťou každého skalného fanúšika anime seriálov a zároveň záležitosť, ktorú by ste len sotva chceli prehliadnuť. (20.12.2015)