Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

Gibson se po 10 letech vrátil, aby natočil jeden z nejlepších válečných filmů posledních let. Sebejistá režie, která nabízí vtahující scény z pekla bitvy, a zároveň slzopudný příběh o odvaze, přátelství a vnitřní síle bez laciného patosu. První třetina à la filmy z 50. let, kdy Doss poznává svou lásku, je sice o něco delší, než by bylo nutné. Avšak běloskvoucí scény z nemocnice, kdy se pár seznamuje, pak o to více kontrastují s utrženými končetinami, ohořelými těly a nabroušenými bajonety, kterými se však režisér samoúčelně neopájí. Gibsonovi je bayovský patriotismus vzdálený včetně ukňouraných konverzací vojáků a přílišných zpomalených záběrů. Garfield se na rachitického vojína perfektně hodil, byť někdy působil příliš nablble, Vaughn poprvé dokázal, že umí i vážné role. Téměř neznámí scenáristé napsali i několik solidních fórků a zkrátka výsledek, který stál 40 milionů, vypadá na mnohem víc./// Příběh se v otázce, proč nechce Doss nosit zbraň, oddaluje od skutečnosti – jeho volba primárně vychází z traumatizujících zážitků v rodině, nikoli z příslušnosti k církvi. Postava je tak vstřebatelnější pro více diváků a její činy, ač místy na hranici uvěřitelnosti, působí věrohodněji. Tomu pomáhá rozumné rozhodnutí tvůrců, kterým bylo nezahrnout do filmu veškeré Dossovo hrdinství (zachraňoval i mimo Okinawu), což by šlo jen stěží natočit bez obvinění z přehánění či patetismu. Škoda poněkud přehnané finální scény, v níž se Gibson nedokázal vzdát okaté symboliky, čímž ostatně potrvrzuje, že nedokáže a asi ani nechce být nestranný./// Není to vypravěčsky rafinované, ukazuje to lásku a hrdinství jako z plakátu, ale tak dojatá jsem nebyla od Návratu krále. P.S. Milovníkům různých (nad)interpretací doporučuju sledovat postavu nabušeného vojáka jménem Hollywood, který všem ukazuje své koule, ale na bojišti je zbabělcem. 90 %. [Kino] (09.11.2016)

Tento film bych rozdělil na dvě části tak, jak tomu je například v Olověné vestě. Jenže na rozdíl od Olověné vesty je první půlka tréninku poměrně nudná a druhá to naštěstí zachraňuje naprosto precizní válkou, kterou jsem ve filmech neviděl hodně dlouho. Válka je tu totiž ztvárněna hodně brutálně, s čímž jsem u Mela Gibsona i počítal. Chvílemi jsem dokonce vzpomínal na brutálnost a efektivnost vojína Ryana. Jen s tím rozdílem, že Hacksaw Ridge je o skoro dvacet let starší. Pořád se ale jedná o jeden z nejlepších válečných filmů za posledních několik let a jsem rád, že se ho chopil zrovna Mel Gibson, který všem po svých eskapádách ukázal, že má na to, aby se opět proslavil, což se mu vlastně povedlo už jenom tím, že ho nominovali na Oskara. Jinak si zkuste něco zjistit o hlavní postavě, kterou tu hraje Andrew Garfield. Popravdě jsem nevěděl, co si o ní myslet. Podle mě totiž Desmond Doss byl solidní psycholabil, což se potvrzovalo i v první hodině. Koneckonců to film ukázal jak na samotném fotrovi despotovi, tak i na skutečnosti, že celá rodina byla součástí nějaké adventní církve Ježíšova posledních dnů a rodina na tom pacifismu doslova stavěla. Každopádně oceňuji snahu pomáhat. Bylo vidět, že i přes tu duševní díru to Desmond myslel opravdu dobře a je fajn, že o něm Mel Gibson natočil takový film. Příběh je to opravdu epický. (21.02.2017)

Non Metal Jacket. Přeskočíme-li pro další vývoj příběhu potřebnou expozici virginského prosťáčka, co by od jisté doby neublížil ani japonské mouše, dostane se nám kostry Kubrickova kultu. Příprava rekrutů na peklo války a oddělování slabých článků řetězu buzerací je ozvláštněna konfliktem hrdosti hlavního hrdiny s armádní mašinérií. Dobře se na to dívá, divák si klade nevyhnutelné otázky a jako bonus se seržant V.Vaughn snaží přiblížit vytříbené rétorice seržanta R.L.Ermeyho (pochopitelně marně). Jenže znáte to, jak je to ve skutečnosti - lehko na cvičišti, těžko na bojišti. Příjezdem na Okinawu se Gibson utrhne ze řetězu a začne to tam sázet. Brutální naturalismus vyhřezlých orgánů, který nezná míru ani opodstatnění, triviální působení na strunu sentimentu, patos uliček slávy a religiózní jinotaje. Vzhledem k tématu chápu přítomnost těchto aspektů, příčí se mi však způsob jejich podání.. Adventista sedmého dne, který chytl do ruky zbraň, jen aby z ní vyrobil improvizovaná nosítka. Pacifista v Pacifiku, který pod palbou zachránil desítky životů, píchal morfium Američanům i Japoncům a kdyby šel kolem Bela Lugosi v kostýmu Drákuly, píchne mu ho taky. Záchranářské aktivity desátníka Desmonda Dosse jsou bezesporu úctyhodné, ale proč se jich musel chopit zrovna režisér, který má na zpracování podobných kronik heroismu jen hrstku předností a hromadu nedostatků..? (19.01.2017)

Kdyby tenhle kousek nerežíroval v Hollywoodu nenáviděný Mel Gibson, tak si myslím, že to s Arrivalem může hravě soupeřit o post nejlepšího filmu roku i na oscarech. Takhle Hacksaw Ridge zůstane pouze v našich srdcích. Za mě skvěle obsazený syrový megabiják s nejimpozantnějšími a snad i nejkrvavějšími záběry probíhající války, kde všecko funguje jak má, Andrew Garfield je naprosto strhující a fantastická hudba jen dotváří obličej dokonale vysoustruženého kousku ještě za not zesnulého Jamese Hornera. Co do velkoleposti to má hodně společného s Malickovým opusem Thin red line než Saving private Ryan a musím říci, že se tento méně známý konflikt na Okinawě z konce války povedlo vykreslit dokonale. EDIT : Jsem rád, že vzal Mela Hollywood na milost, snad ještě ukáže, čeho je schopný...9/10...[11.12.2016_Cinema City_Zličín] (12.12.2016)

Gibson vás rozemele. Vytasí se z romantickou pohádkou o lidských hodnotách a pak přepne na peklo. Dossův příběh začíná hodně staromilsky, vyrůstání, základy víry v Boha k tomu komplikovaný vztah s otcem (fantastický Hugo Weaving), veteránem z první světové války a opilcem. Romantická linka je precizně zvládnutá, něco mezi Forestem Gumpem a Statečným srdcem, což je přesně to co příběh potřebuje. Cvičák je malinko zkratkovitý, ale jakmile rota položí nohu na Okinawu bude vám to jedno. Gibson se s tím nepáře a servíruje realitu v té nejkrutější možné podobě. Válka je v jeho podání strašlivá, syrová a velice realistická, ale cit se kterým točí jí dodává punc krásy. Kompozice obrazu je fantastická až neuvěřitelná, stejně jako to co sledujeme. Hrdinné přesouvání zmrzačených kámošů Dosse, zachraňování životů... někdy i Japonských, skrývačky v tunelech a jatka. Výborné herecké obsazení, kterému vévodí Garfield (skvělý balanc mezi jednoduchým farmářem a silně věřícím hrdinou) odvádí tu práci, která se od nich čeká. Tenhle film bychom možná nedostali, nebýt Gibsonova hollywoodského pokání a to by byla sakra škoda. Teď ho chceme zpátky v plné polní a doufám, že opráší ten Vikingský krvák co měl točit s DiCapriem. (14.11.2016)