Shin Godzilla

Zaráža ma, ako podaktorých zaráža kvalita prevedenia "novej" Godzilly, pochádzajúcej z krajiny vychádzajúceho slnka. Každí, kto má čo i len minimálne skúsenosti s obdobným snímkom s totožnou tématikou predsa vie, že nepôjde o žiadny blockbuster, "poněvadž, nýbrž, tudiž", o nízkorozpočtový, fanúšikovský snímok, ktorý z času na čas spatrí svetlo sveta. Nič viac, nič menej, pričom ani z ďaleka to nie je taká katastrofa, ako som sa pôvodne domnieval - 55% (31.03.2017)

Najvyššie mocenské kruhy s byrokratickým aparátom (ktorý je do nevídaných tvarov a výrastkov zmutovanou a teda nie vždy práve najfunkčnejšou kostrou ich fungovania) sú pre svetovú populáciu možno ešte nebezpečnejšie než nezničiteľný netvor z hlbín oceánu, zrovnávajúci celé mestá a chrliaci rádioaktívny oheň? Beriem to také celé! (05.09.2018)

Odsobněná procedurální satira na (nejen) japonskou byrokracii a neschopnost vlády dynamicky reagovat na zkánosné „jaderné“ zemětřesení 2011. Ano, chápete správně, že tady se nejede na vlně zábavného guilty pleasure monstr snímku jako pozdější (ehm, vlastně dřívější) Godzilly (což na jednu stranu je škoda, ne že ne), ale zcela v odkazu původního Hondova snímku plného poválečných jaderných traumat. V této verzi navíc obohaceného o roli dnešního Japonska vůči sobě sama i zbytku světa. A to skrze desítky mluvících hlav či nulovou přímou provázanost pasáží s Gožirákem. Každopádně většinu času zabírající „zasedačkové“ segmenty jsou fantastické, protože krom satirického a „nastavujeme zrcadla“ módu fungují i samy za sebe jako uvěřitelné zprostředkování, jak by to (ne)fungovalo na nejvyšší exekutivní úrovni v případě národní krize. A zbylou čtvrtinu stopáže pak doplňují neskutečně našlapané katastrofické pasáže s „Probuzenou zkázou“ na ničivé procházce Japonskem, které majstrštykově kombinují totální destrukci, skvostný design vzdávající holdy originálu, nápadité (a sakra působivé) snímání a kongeniální Sagisuiho/Ifukubeho hudbu. "Restart" japonské Godzilly ani náhodou není pro každého a dokonce ani náhodou není ani pro každého nekritického fanouška krále monster. Netradičně zvoleným konceptem i zpracováním si to totiž vyloženě říká o rozporuplné přijetí. A toho se tomu po zásluze dostalo. Každopádně je to minimálně zajímavé a stěží o tom kdo kdy řekne „tuctový katastrofák, který se mi z hlavy vykouřil s náběhem závěrečných titulků“, protože ať už to pro ta odvážná rozhodnutí zatratíte či si to naopak právě pro ně zamilujete, tak chladné a bez jasně vyhraněného názoru vás to nezanechá. A který jiný vysokorozpočtový blockbuster tohle ještě dnes umí? Howgh. (01.08.2017)

Japonsko má nejmodernější technologii a natočí takového Draka za humny! Už malá Godzilla měla místo očí knoflíky. Pak nastala evoluce a Godzilla se trošlu změnila k klepšímu. Jenže vychrlila pár fialových laserů a pak na půl hodiny spala - následně se půl hodiny ve filmu řešila byrokracie, politika a evakuace. Do všeho hraje hudba ze 70 let, která akční scény spíše zesměšňuje. Suma sumárům, akce je možná na 15 minut a 105 minut jsou jen kecy hloupých úředníků. Prostě něco strašného! 10% (01.04.2017)

Špatnost nového Godzilly mě celkem zaskočila. Jedna věc je trvající archaičnost, tvrdohlavé upřednostňování praktických efektů (a že díky bohu za ně, to odporné CGI na začátku mě dost vyděsilo), které je součástí kouzla. Stejně tak mi nevadí retardované moralizování. Něco jiného je příšerně amatérský střih (ten obzvlášť), hudba, herci, jakoby neexistující postprodukce obrazu. Jestli se vážně pokoušeli o procedurální drama, tak si měli uvědomit, že precizní řemeslo je ještě zásadnější než kdy jindy. To, že scény destrukce jsou lepší než kdy dřív, není k ničemu, když 80 % stopáže se na to nedá koukat. Pokud tohle má být začátek nové éry, tak nevím, jestli chci tu éru vidět. Teda vlastně vím, že nechci. (18.02.2017)