Café society

Woody Allen se nám ztrácí před očima, dalo by se napsat. Občas sice naservíruje něco výživnějšího, na čemž si rádi pochutnáme, ale většinou jsou to jen drobné gastronomické radosti. Nijak šarmantní Jesse Eisenberg čeká na příležitost v Hollywoodu, kterou má představovat telefonát od strýce Steva Carella. Spřízněnou duši zatím najde v Kristen Stewart, ovšem má to jeden háček. Rychlé slovní výměny sice nechybí, avšak dialogy už prostě neladí jako před lety. Newyorský patriot se jednoduše vystřílet a zdá se, že se vrací k nepovedeným a nevýrazným látkám, které kdysi uložil do šuplíku. A ani sám nevěřil, že je někdy zase opráší. O pozadí starého dobrého Hollywoodu se toho moc nedozvíme, o mezilidských vztazích zrovna tak. Prostě jen klasické melodrama, které ani nemá předpoklady k tomu nějak strhnout. To, že se za kameru postavil legendární Vittorio Storaro, jsem si ze záběrů (nějakou jejich oslnivostí) ani nevšiml. (13.08.2018)

Pokud máte Woodyho Allena rádi, tak si jeho postavu v tomto filmu okamžitě najdete. A já musím říct, že toho typickýho emocionálního ztřeštěnce tu Jesse Eisenberg zvládl poměrně zdárně. Zřejmě poctivě nakoukával všechny Woodyho filmy, protože měl nejen gestikulaci, ale udržel se i v rámci různých pohybů, posunků a chování vůči ženám obecně. Woody si navíc pro svůj další film zvolil docela vděčné téma, které on sám má moc rád a opět si tu udělal trošku legraci z marnotratnosti legendární herecké generace Hollywoodu třicátých let. Třeba Steve Carell tu byl ve své roli naprosto luxusní. To, co ale ze začátku působí jako další Woodyho dialogovka ze světa mladých, nadějných, bohatých a zkažených, se postupem času promítne jako hodně lehké melancholické drama s příchutí gangsterky. Woody tak opět natočil pro něj naprosto typický film a znovu do něj zanesl něco nenápadně nového, co dokáže pohladit na duši, ale zároveň i zaujme. (31.08.2017)

V podstatě standardní "allenovka", chce se napsat, jaké mistr točí v posledních letech jak na běžícím pásu - jeden rok je to trochu lepší, druhý trochu slabší, ale pořád si to drží svou relativně vysokou laťku filmařské kvality. Diváka obeznámeného s Allenovou produkcí posledních let ten film v podstatě nemá šanci nějak překvapit - objevují se tam stále ty samé motivy a myšlenky, vždy jen v trochu jiných kulisách - a s jiným obsazením. To letošní mi zrovna dvakrát nesedlo, ale to je výtka čistě subjektivní - herectví Kristen Stewart jsem nikdy na chuť moc nepřišel, Jesse Eisenberg to samé v bleděmodrém, a naopak Blake Lively, kterou mám velmi rád, tam bohužel nemá tolik hereckého prostoru, kolik bych si přál. Ačkoli bych si zde klidně mohl povzdychnout, že už se Allen vážně opakuje, až to nudí, nakonec mi ten film stejně tak nějak sednul - snad je to tím, že jsem na něj už v květnu - kdy běžel v Cannes - četl v Lidovkách pochvalnou recenzi, která mě asi příjemně navnadila, že to letos bude stát za to, a pak možná proto, že jsem to viděl v kině naplněném Allenovými věrnými diváky, kteří mají jeho filmy prostě rádi a stále je baví. Navíc je tam několik opravdu hezkých momentů (rande na jazzovém koncertě apod.), nádherné nasvícení většiny scén (hollywoodské světlo) a výborný konec, který mě vyloženě potěšil. Marná sláva, ale za sebe vím, že za rok na dalšího nového Allena zase vyrazím - a už teď se na to těším. (12.07.2016)

Woody Allen mě zkrátka stále neskutečně překvapuje, sype rok co rok film za filmem, a ty bijáky mají stále vynikající úroveň. Ovšem Café Society u mě vzbudilo přímo Wau efekt, ani jsem nedoufal, že bych letos viděl film, který mě nadchne tak, jako právě tento. Neskutečně dobře nakostýmované, vypiplané co do detailu, nádherně natočené a v neposlední řadě naprosto skvěle zahrané, Jesse hraje typickou figurku Allena přímo na jedničku a že ho jako herce dvakrát nemusím., musím mu vyseknout poklonu. Hudební složka ve spojení s dobovou atmosférou , ostatně jako u všech Woodyho filmů je naprosto bravurní. Zkrátka veliký filmový zážitek. (02.10.2016)

Woody Allen mi v tomhle snímku přijde trochu vyčpělý. Jasně, je to velmi dobře natočené, dialogy sem tam mají smysl a jsou i zajímavé, pokud ne zábavné, ale celkově jsem měl tak nějak pocit, že to je vlastně o ničem. K postavám jsem se nedovedl dostat a například druhá Veronika mi přišla zbytečná a samoúčelná, i když samozřejmě určitý smysl má. (23.10.2016)