L. A. - Přísně tajné

Skvěle napsaná, poutavě zrežírovaná a ještě lépe zahraná krimi detektivka - Spacey, Crowe a Pearce ze sebe opravdu vyždímali maximum a předvedli doslova herecký koncert. Scénář je výborný, i když možná ne tak propracovaný jako v Obvyklích podezřelích, ale pořád patří ke špičce všech detektivek. Atmosféra nasadí vysokou laťku hned zpočátku, zdatně se jí drží po více než 2 hodiny a vyvrcholí v hutné přestřelce ve starém domku na kraji města. L. A. - Přísně tajné není nijak inovativní film, je to "pouze" kriminálka ze staré školy dotáhnutá (téměř) k dokonalosti, ale přesně o tom to je - jde cítit s jakou precizností a láskou byla natočena... Škoda jen toho průměrnějšího závěru. 9/10 (19.06.2008)

Zarputilá gorila se selským rozumem, vychcánek prospěchář a pokrytecky vypočítavý kariérista par excellence. Všichni s policejním odznakem a razící si cestu po svém. A všichni nevědomky na stopě stejného případu. (ne)Noirová nadžánrovka, která by jak dějem tak i hvězdným obsazením "pánů herců" (zdaleka ne jen těch v hlavních úlohách) s přehledem vystačila na trio výtečných filmů, z nichž každý by z fleku mohl aspiroval na krimi klasiku. Prostě tři v jednom v podobě filmové nabídky co se neodmítá a jediné co jí lze vytknout je, že neskončí o minutu dříve, čím by se vyhnula nedůstojné tečce. A také jde o názornou ukázku "jak adaptovat pro velká plátna na postavy, události i děj echt košatou i zamotanou (samozřejmě neméně geniální a ještě desetkrát tak zamotanější Ellroyovu nejlepší) předlohu". (09.04.2011)

Parádní noir kriminálka, které nechybí zhola nic a všechno funguje jak namazaný stroj - od atmosféry, parádně vystaveného příběhu, režie, až po herecké výkony. A i když všichni do svých rolí dali ze sebe to nejlepší, mým osobním favoritem je James Cromwell ve své nejspíš životní roli. V době premiéry film lehce doplatil na "syndrom Titaniku", ale to nic nemění na tom, že po právu patří mezi klasiku žánru. 100%. (05.01.2007)

Ve vzduchu jsem cítil vydírání, špinavý peníze, pach krve. Na jednu stranu je Hollywoodská továrna pohlcena sny a jindy jak v tomto případě spíše peklo na zemi co někteří musí vytrpět jen pro potěšení druhých a pro svůj vlastní sen. Strastiplné pátrání po tajnostech hollywoodského podsvětí L. A může začít sen, který se vám možná splní. (16.11.2011)

Režijně přehledná, formálním stylem „retrocool“, dějově mnohovrstevnatá a přesto stále poutavá a herecky dokonale přesná kriminálka, která si z Ameriky 50. let a města andělů šikovně udělala vábivou kulisu, uvnitř jejíž zdánlivě nebeské čistoty se skrývá špinavost morálky, které není svatý lidský život natož tak zákon. Hanson na obsáhlé ploše 130 minutové stopáže rozebírá charaktery policistů, kteří si však jistě zasloužili lepší osobní historii než šablonovitou větnou frázi o nehezké minulosti týraného dítěte či příkladného synka kráčejícího v otcových šlépějích. Tu poruší pouze cynický samolibec Jack Vincennes Kevina Spaceyho, když na otázku proč se dal k policii odpoví „Vlastně si už ani nepamatuju.“. Ale ani to však filmu nebrání, aby poutal každým políčkem, aby dýchal na diváka svou úžasnou atmosférou, ale aby jej zároveň donutil přemýšlet nad tím, jak sakra mohla Kim Basinger získat za takovou roli Oscara. PS: Moment, kdy Bud White zlomí židli, je pro mě jeden z naprosto zásadních ikonických momentů kinematografie. (07.12.2006)