L. A. - Přísně tajné

Jednoznačně nejlepší film roku 1997. Skvělá stylová kriminálka z padesátých let s vynikajícími výkony Crowea, Pearce, Spaceyho a Basingerové (Oscar a Zlatý glóbus). Je to chytře napsané a bezchybně zrežírované. V tomto roce sice většinu cen vyhrál nevyrovnaný Titanic, ovšem já mám o vítězi v kategoriích film a režie jasno. Docela dobrá je i hudba Jerry Goldsmithe, který se vrací do dob Čínské čtvrti. (03.08.2003)

Výborný krimi thriller. Vzhledem ke stopáži se film rozjíždí celkem pomalu, ale to mi vůbec nevadilo, protože jsem si užíval pohled na prohnilé město, vybroušené dialogy a slušné herecké výkony. Pak se najednou něco zlomilo a z krimi dramatu se vyklubal thriller. Potom začíná skutečná jízda, kterou jsem si užíval, stejně jako dynamického tempa, houstnoucí atmosféry a gradujícího napětí. A navíc k mé naprosté spokojenosti přišel opravdu stylový konec. Nevím, co mám ještě chválit, snad pointu, která mi přišla originální a přiznám se, že jsem ji fakt nevytušil. (13.07.2009)

Hush-Hush..! Z garáže totiž vyjíždí nablýskaný Cadillac 1950, předními koly jsou snaživý kariérista Pearce a vznětlivý ranař Crowe, zadními mediální hvězda Spacey a platinová prostitutka Basinger. Motor vrní tóny Goldsmitha, elegantní, do posledního detailu propracovanou karoserii představuje scénář Helgelanda a volantem celé té retro parády nonšalantně otáčí Curtis Hanson. Nedivil bych se, kdyby měl v kufru mrtvolu Rollo Tomasiho.. Je dost možné, že se napoprvé budete v spletitém ději orientovat jako Jack Torrance v bludišti hotelu Overlook. Nu co, alespoň další důvod vidět to znova. (29.08.2008)

Korupce, podsvětí, zločin, luxusní děvky. Přijde mi, že toho času tenhle kus u nás tak nějak prosvištěl opodál diváckého zájmu, i kritici kriminálku o odvrácené straně spravedlnosti tak nějak neřešili. Ač si v kinech po světě vedla velmi solidně. Máme tu ambiciózní svini, jinak synka z policejní rodiny, málomluvného drsoně, kterému vadí, když někdo uhodí ženskou, i elegantního poldu, který o sobě rád čte v novinách. Masakr v nočním baru tyhle tři spojí, ač každý nejprve sleduje stopu na vlastní pěst. Jenže pochybná věrnost služebním řádům nakonec vstupuje až na nejvyšší místa. Celkově je to přitažlivá látka, výborně napsaná (těch milých cynických dialogů) a stejně dobře zahraná. Na chuť jsem jí ovšem přišel až jako „zkušenější“ divák, možná jsem lehce zamotanou zápletku dřív jednoduše nepobral. Pečlivě stylizovaná atmosféra a mistři svého oboru za kamerou (skladatel Goldsmith, scénárista Helgeland, kameraman Spinotti, kostymérka Myers) jsou pak dalším bonusem. Pánové před kamerou výteční, Kim Basinger možná roky nedostala takovou roli, ale Oscar v jejích rukou je totálním přehmatem. Výsledný dojem to ovšem nezmění. Zatraceně chytré. A pořád dobré. (13.10.2016)

He he, kdo by nechtěl být rovný tvrďák jako Bud White? S pěstí z kamene drtit zaločince a tou samou rukou něžně ochraňovat ženy? Russell Crowe si tu dokonale vybarvil typ, který mu vynesl slávu, typ nezlomného tvrďáka s charakterem. Guy Pearce vulgo poručík Exley je jeho výborný kontrapunkt, slizký, nažehlený, úskočný... L.A. Confidential uhání na jejich vzájemné energii, kterou se zpočátku odpuzují a posléze sjednocují ve smrtící úderku. Zdánlivě nesourodý příběh, který prýští na všechny strany se ve finále parádně sladí a vyvrcholí velkolepým přestřelkovým gambitem. Z žánrových obrazů Hřšných lidí L.A. se tak nakonec stává i dobře vypointovaná detektivka s pěkným twistem. Curtis Hanson se ukázal jako velký frajer, jeho režie swinguje, obrazy střídají svižnou akci a přesvědčivé retro... je to prostě jedna velká "dirty" policejní paráda. Drsná, přímočará a ladná jako pozadí Kim Basinger. Jesus fuckin´ Christ! (04.11.2007)