Ten, který přežil

Celkom rád sa pozriem na film s postapokalyptickým príbehom. Som radšej, ak sa film odohráva s minimom hercov a v obmedzenom priestore, lebo rastie šanca lepšie stvárniť zmeny správania sa ľudí pri výraznej zmene vonkajších podmienok. Bol to aj prípad tohto filmu. Napriek tomu, že ma film zaujal a ani pri skromnom deji mi nepripadal nudný, nemôžem mu dať viac, ako tri hviezdičky, pretože v niekoľkých prípadoch naturalizmus zobrazovania prekročil hranicu prípustného a v iných režisér precenil divácku ochotu zriecť sa logického uvažovania a nekriticky prijímať dianie na obrazovke. V spojitosti s týmto filmom som si spomenul na Konec srpna v hotelu Ozon, ktorý som v rámci žánru videl ako prvý v poradí. (29.06.2016)

Na nízkonákladových filmech je pěkné to, že dokážou minimálně překvapit. Tenhle to dokázal. A přitom stačila „pouze“ atmosféra post-apokalyptického světa, ze kterého stejně vidíte jenom les, chatu a vnitřek chaty. Ve filmu se totiž ani moc nemluví, nic extra zásadního se tam neděje, ale stejně na něj civíte hodinu a půl a máte zatajený dech s tím, co se v dalších pěti minutách stane. I když tušíte, že svým pomalým vyprávěním si budete muset dalších minimálně pět minut počkat. Nakonec to ale stálo za to. Čtyři hvězdy jak vyšité. (11.07.2016)

Perverzný a úchylný film so scénami, ktoré si mohol, režisér, Fingleton, skrátka, odpustiť ! Sila filmu spočíva vo flashbackoch, i v niektorých kompozíciach - kamery, inak sa vo filme nič podstatné nedeje, vystupujú v ňom, jeden muž a dve ženy, tú mladšiu - náramným spôsobom obšťastňuje, samozrejme i on sám seba stíha, pokiaľ sa ona, neobjavila, prvých 17. minút, nezaznie ani slovo, to by sa musel rozprávať sám so sebou, vtedy prídu do deja, tieto dve osoby, pričom všetci traja, si extra nedôverujú, dôvera príde po čase, ale stále, jej čosi chýba... Je to zaujímavá myšlienka, na ktorej pracuje film, len je sprístupnená takým spôsobom, ktorý mi, vadí, pochybujem, že budem mať niekedy chuť, sa znovu k filmu vrátiť. (20.03.2016)

Mladej, zdravej a silnej chlap, kterej se v postapo časech stane rolníkem, je hňup. A korunovanej. Uvázat se u nějaký chajdy a rejpat se v záhonech je naprostá pitomost - takovej trouba si zrovna koleduje o to, aby se stal obětí každýho šmejda, kterej půjde kolem. A přesně tak dopadá náš hlavní hrdina - živoří na zeleninovejch polívkách, je ze všeho permanentně vystíhovanej a klepe se furt strachem, aby mu náhodou někdo nešlohnul ředkvičky. Tomu říkám život nehodný žití. Kdyby takovejch lidí bylo aspoň pár tuctů, měl by jejich zemědělskej kibuc šanci na přežití - opevnění, domobrana, chov domácích zvířat... Ale pro osamělýho chlápka je v takový situaci jediná možná cesta - stát se potulným lovcem. Oštěp, luk, šípy (kdyby nebylo střelivo), udici, pořádnej boviják za opasek, celtu na záda a zmizet do lesů. To by byla cesta pravýho muže - vlk samotář. A ne se rejpat v hlíně jako nějakej zatracenej zahrádkář. Ale pořád lepší, než se stát kanibalem, to zas jo... Vcelku uspokojivý divácký zážitek, ale v rámci žánru jen průměr, na postapo je to málo postapokalyptické, na psychologický film málo psychologické, scénář chudý, postavy ploché... Ovšem stará plochá matka je klasa - xicht i figura jako paní Smrt, absence citů i sentimentu, měl jsem z ní skoro husinu. (09.10.2017)

Typický artový film, který mě osobně neoslovil. Sledovat kolem čtvrt hodiny život týpka v izolaci, kterak si myje zadek, či si dokonce i hraje s přirozením, pro mě rozhodně nebyl žádný med. A s překlenem k druhé polovině se to o moc nezlepšilo - změť vyrchtlých, nahých těl v kombinaci s rádoby thrillerovou atmosférou. Je pravda, že se to celé obešlo bez skoro žádných dialogů, respektive s naprostým minimem čehokoliv, co lze dialogem nazvat. Ale ne. Film by měl v první řadě bavit, něčím zaujmout, ale tohle byla očím nelahodící slabota. 40% (08.11.2016)