Ten, který přežil

Tak tomu sa povie totálny posthumanistický naturalizmus! Popravde, nemal som žiadne výrazné očakávania a myslel som, že to bude niečo na štýl The Road (čo ma mimochodom nijako extra nezaujalo). No napokon bol The Survivalist až nečakane dobrý! Tá temná atmosféra obydlia ukrytého v lese a život podvedomom strachu z každého človeka, ktorý pri chôdzi zašuští listami - to bolo famózne. Rovnako ako formovanie (ne)dôvery medzi mužom a dvomi cudzinkami, ktoré objavili jeho skrýšu. Čo považujem za mierne negatívum, tak určite nedostatok dialógov, ale vizuálna stránka filmu to ako tak vynahradila. Inak teda milé prekvapenie, a zaslúžená nominácia Fingletona na cenu BAFTA za skvelý debut (škoda, že cenu napokon dostal nudný Theeb). (18.02.2016)

Pomerne realisticky poňaté? Rozhodne áno. Vďaka príbehu dostatočne "živé"? Rozhodne nie. "The Survivalist" je svetlým príkladom komornej drámy počas ktorej sa toho naozaj moc neudeje. Záver síce prináša niekoľko celkom zaujímavých zvratov čo samotný snímok ožíví, no tak či onak, príliš veľkú "zábavu" neponúka. Stopáž 104 minút je v tomto prípade voči divákovi dosť "krutá", a byť to o dvacku kratšie, zrejme rýchlejší spád udalostí by dosiahol lepší efekt, ako len sledovať vzájomne vyvíjajúce sa vzťahy medzi preživšími. (21.04.2016)

Mladej, zdravej a silnej chlap, kterej se v postapo časech stane rolníkem, je hňup. A korunovanej. Uvázat se u nějaký chajdy a rejpat se v záhonech je naprostá pitomost - takovej trouba si zrovna koleduje o to, aby se stal obětí každýho šmejda, kterej půjde kolem. A přesně tak dopadá náš hlavní hrdina - živoří na zeleninovejch polívkách, je ze všeho permanentně vystíhovanej a klepe se furt strachem, aby mu náhodou někdo nešlohnul ředkvičky. Tomu říkám život nehodný žití. Kdyby takovejch lidí bylo aspoň pár tuctů, měl by jejich zemědělskej kibuc šanci na přežití - opevnění, domobrana, chov domácích zvířat... Ale pro osamělýho chlápka je v takový situaci jediná možná cesta - stát se potulným lovcem. Oštěp, luk, šípy (kdyby nebylo střelivo), udici, pořádnej boviják za opasek, celtu na záda a zmizet do lesů. To by byla cesta pravýho muže - vlk samotář. A ne se rejpat v hlíně jako nějakej zatracenej zahrádkář. Ale pořád lepší, než se stát kanibalem, to zas jo... Vcelku uspokojivý divácký zážitek, ale v rámci žánru jen průměr, na postapo je to málo postapokalyptické, na psychologický film málo psychologické, scénář chudý, postavy ploché... Ovšem stará plochá matka je klasa - xicht i figura jako paní Smrt, absence citů i sentimentu, měl jsem z ní skoro husinu. (09.10.2017)

Zajímavý hybrid, kde Unkas potkává Kleki Petru, která s sebou vláčí Báru Hrzánovou a to celé uprostřed postapokalyptického lesíku za režisérovým barákem v Yorkshiru. Teritoriálně přísně vymezený prostor nám dává ve filmu poznat dokonce i septik za boudou, kde se celé drama odehrává. Mladý Unkas se stará o svůj jeden metr čtvereční s jednou ředkvičkou a jedním žampionem a dobrou třetinu filmu pracně buduje atmosféru světa bez lidí honěním čuráka nad sazeničkami dýně. Druhou třetinu se snaží obtěžkat downa z Rekviem pro panenku, do čehož Kleki Petra jen blbě kafrá. No, každého musí v tu chvíli zajímat, jak to asi dopadne. Nezbývá než vydržet do konce a nechat se vskutku "šokovat" dějovými zvraty. Nejlepší jsou samozřejmě poslední vteřiny před úplným koncem, to se nasmějete, milé lidové vrstvy. (04.06.2016)

Typický artový film, který mě osobně neoslovil. Sledovat kolem čtvrt hodiny život týpka v izolaci, kterak si myje zadek, či si dokonce i hraje s přirozením, pro mě rozhodně nebyl žádný med. A s překlenem k druhé polovině se to o moc nezlepšilo - změť vyrchtlých, nahých těl v kombinaci s rádoby thrillerovou atmosférou. Je pravda, že se to celé obešlo bez skoro žádných dialogů, respektive s naprostým minimem čehokoliv, co lze dialogem nazvat. Ale ne. Film by měl v první řadě bavit, něčím zaujmout, ale tohle byla očím nelahodící slabota. 40% (08.11.2016)