Režie:
Dušan HanákScénář:
Dušan DušekKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Petr HapkaHrají:
Juraj Nvota, Iva Bittová, Josef Hlinomaz, Marie Motlová, Hana Slivková, Sally Sellingová, Marián Labuda st., Milan Kiš, Václav Babka, Míla Beran, Naďa Hejná (více)Obsahy(1)
Iva Bittová a Juraj Nvota v poetické parafrázi Romea a Julie na slovenské vesnici sedmdesátých let... Dušan Hanák je jednou z nejvýraznějších slovenských režisérských osobností vůbec. Svým originálním obrazovým rukopisem, v dokumentaristice vytříbeným smyslem pro poezii „všední“ reality a schopností vést herce i neherce k přirozenému projevu, a hlavně neústupností k jakýmkoliv kompromisům, které by narušily suverénní uměleckou celistvost díla, připomíná českého režiséra Františka Vláčila. S odstupem času – více než dvacet let – vynikají na Hanákově filmu především rysy integrity umělecké osobnosti, v normalizační době sedmdesátých let však znamenaly ostrůvky suverénní osobnostní tvorby v rybníce ideologicky zakalených „tvůrčích“ počinů... Ružové sny jsou směšnosmutným poetickým vyprávěním o lásce mladého pošťáka Jakuba ke krásné cikánce. Vesnice je malá, všichni se tu znají a Jakub jako by byl samozřejmou součástí života každé rodiny. Jolana žije na okraji, v cikánské kolonii, uprostřed své velké rodiny, denně obklopená spoustou malých děcek a rodinných povinností. Lásce se ale poručit nedá, a to ani – jak se ten starý veronský příběh Romea a Julie stále vrací – když je „zakázaná“. Křehký příběh o vzájemném citu těchto dvou velkých „dětí“ se pohybuje mezi skutečností a snem, ve kterém se čas od času zdá všechno snazší… Pro hlavní role tehdy Dušan Hanák objevil mladého Juraje Nvotu (osobitý herec, dnes režisér vynikajícího bratislavského divadla Astorka Korzo 90) a tehdy mladinkou brněnskou studentku herectví Ivu Bittovou. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (98)
Lyrická cikánská romance. 1) Zobrazení vztahu k cikánům na vesnici je reálné, ale není kruté ani rasistické._____ 2 Půvabný 22letý Juraj Nvota (pošťák Jakub) časem přešel od herectví k režii divadelní i filmové. Půvabná 18letá Iva Bittová (Jolana) se později proslavila zejména jako zpěvačka a houslistka. Pro oba byly Růžové sny hereckým debutem. 3) Kromě příjemného zážitku jsem se i něco dozvěděl: Žena nie je zlý vynález. ()
Slovenské filmy jsou povětšinou nepovedené, nezajímavé, naivní, nesrovnatelné s českými. Toto, Obchod na korze a ranná až střední tvorba Juraje Jakubiska je vyjímkou. Krásný a směšný a velice smutný příběh cikánky z gheta a pošťáka. Hudba Petra Hapky, kterou ten podvodník předvádí ve všech filmech(stené aranžmá, stejný rytmus, mění film od filmu maximálně 2 tóny) se sem kupodivu velice hodí. Iva Bittová je naprosto boží asi právě proto , že ona je atypickou cigoškou, je-li vůbec cigoškou.... ()
„Boli ste spolu?“ - „On ma asi nechce.“ - „Daj mu niečo do kávy a hotovo!“ Nevím, zda existuje i nějaká jiná verze, ale stejně jako nemám rád, když se kdoví proč musí předabovávat slovenští herci českými, vadí mi to i opačně. A z „romštiny“ jsem pro změnu neměl vůbec nic (což byl ale nejspíš i záměr tvůrců, takže budiž). Příběh v Ružových snech není podstatný, staví se hlavně na z filmu sálající letní atmosféře a mile naivní mladé lásce. Té okolnosti nepřejí, tudíž se i nálada (s pomocí výborné Hapkovy hudby) postupně začne proměňovat, ale divákův zájem tím neochabuje. Přece jen hlavní pár Nvota-Bittová je maximálně sympatický. Očekávaný a nevyhnutelný konec udělá s publikem své, ale příjemná vzpomínka zůstane. Krom předabování mě ještě lehce zklamalo, že dlouho fungující humor se pozvolna skoro vytratil. Tak či onak, celkově mi to dává slušné 4*. „Pozor na peniaze! Keď dávaš peniaze... počúvaš? Hmatateľne sa presvedčiť či ten človek žije. Keď spí na posteli, dotknúť sa ho. Keď nedýcha, nemá nárok!“ ()
Příběh o vesnickém pošťákovi, který se zamiluje do mladičké cikánky nemá chybu. Nemoralizuje, nepřeslazuje, ani romskou komunitu nemaluje v růžových barvách. Fakt se na to dobře kouká, i díky moc hezké Ivě Bittové. A celé to doprovází bezvadná Hapkova hudba. Jeden z mála dobrých slovenských filmů. ()
Poetické sbližování a vzdalování dvou odlišných duší na pomezí reality a snu. Rozpoznatelný rukopis režiséra Dušana Hanáka, pozitivní až idylická nálada celého snímku, vynikající civilní herectví dvou okouzlujících hlavních hrdinů, skvělé písně a hudba z pera Petra Hapky. Co si přát víc? Snad jen, aby se jednou, až budeme minority všeho druhu chápat jako neoddělitelnou součást naší společnosti a ne jako její přítěž či nucené zlo, mohlo stát téma tohoto filmu anachronismem. A stejně tak jako Jolanka v závěrečném snovém obrazu odpoutává Jakubovo uvězněné srdce (což je mimochodem jedna z nejhezčích metafor, kterou jsem v našich filmech viděl), abychom se od těchto myšlenkových stereotypů odpoutali i my. Snad jednou... ()
Galerie (6)
Zajímavosti (18)
- V dialógoch zaznie skutočná rómčina, ku ktorej filmári zámerne nenúkajú titulky. (Raccoon.city)
- Film získal Cenu Československé filmové kritiky v roce 1976. (M.B)
- Samotné nakrúcanie prebiehalo od 12. mája do 28. augusta 1976. (pravo)
Reklama