Padesát odstínů svobody

Podle knihy E. L. Jamese. Christian a Anička žijí snobský život v luxusu. Ale potom co Anička za hnízdí a chlapci ji přestanou říkat místo slečno paní, jejich život ohrožují nové hrozby a Anička nechá mozek venku před domem. Je to provedeno tak nějak pustě prázdně. V detektivní části jsou nelogičnosti. Jsme přesvědčováni jak těžký je život miliardářů. Dialog jsou fakt hlubokomyslné, ale alespoň feministka zkrotila alfasamce šarméra. (08.04.2018)

Lepší než minulý díl - kratší, s propracovanější dějovou linkou. Lepší než kniha - žádná nesnesitelná Anina vnitřní bohyně, jenom miminum rádobyvzrušujících mailů a zpráv. Erotické scény opět spočítáme na prstech jedné ruky, ale čekal snad někdo něco jiného? Dva hezcí lidé spolu žijí v krásném bytě, jezdí na krásné dovolené, řídí krásná rychlá auta. Do toho si poradí s jedním záporákem, manželskou krizí a jestli neumřeli, tak tam žijí dodnes. Jen ten Dornanův zpěv si teda mohli odpustit. (10.02.2018)

Když už jsem viděl jedničku i dvojku, chtěl jsem do dokoukat celé. V tomto ohledu mi přijde zajímavé, že - v době psaní mého komentáře - zde má jednička nejhorší hodnocení z celé trilogie, podle mě je přitom jednoznačně nejlepší (dvojka byla děsivě špatná a trojka je někde mezi nimi). Když pominu, že jsem v podstatě kompletně zapomněl, co se dělo ve dvojce, takže jsem se místy nechytal, nemám za sebe problém napsat, že mě to celkem bavilo. Byť by ten film byl podle mě výrazně lepší, kdyby se z něj vypustilo podbarvení většiny scén těmi příšernými popovými písničkami (nějak jsem nepochopil, co za hudbu tam je vlastně od Dannyho Elfmana) a kdyby byl třeba o tom, v čem to mají těžké superbohatí lidé (film má k tomu občasné náběhy, které mi na tom přišly asi nejzajímavější, naopak všechny ty sexuální scény mi tam přišly v podstatě zbytečné, byť chápu, že řadí-li se ten film k erotickému žánru, je bez toho nemyslitelný; potom mi ale všechen sex ve filmu přijde velmi krotký, a to nejenom ve srovnání s klasickou pornoprodukcí, ale třeba i s takovými filmy Larse von Triera či Gaspara Noého - ano, samozřejmě si uvědomuji, že srovnávám nesrovnatelné, protože James Foley je vedle nich šedá myš, která měla navíc určitě svázané ruce cenzurními ohledy a stupidní literární předlohou k tomu). Ve scénáři by se jistě šlo dlouho rýpat a hledat tam chyby, nesmysly, žánrová klišé, apod., ale osobně mi to přijde veskrze zbytečné - myslím, že nyní - 5 měsíců od premiéry - už k tomu filmu nic nového říct nejde, protože to dávno udělali jiní, své diváky si to jistě našlo, a nepochybuji, že se dřív nebo později opět objeví nějaká podobná série, která vyvolá přinejmenším stejný, ne-li větší komerční úspěch. Nezbývá než to zainteresovaným tvůrcům - a publiku, které má takovéto filmy v oblibě - přát, protože jakákoli kritika na tom nic nezmění. Potřebu to hejtovat mají stejně jenom lidi, kteří si neuvědomují, že nejlepším přístupem k podobným filmům je zcela je ignorovat (osobně jsem to tak kdysi zamýšlel, ale zvědavost byla nakonec silnější - teď, na konci toho maratonu, který začal před 3 lety, jsem rád, že to celé skončilo - a že už žádná další pokračování nebudou. Alespoň doufám). (08.07.2018)

Vyvrcholení je tady! Končeně jsme se dočkali posledního článku řetězce o padesáti odstínech reklamy a stále je to jedna a ta samá vyvrhlina z rekta, jakou byli i první dva filmy. Opět se nic neděje a řeší se ovádoviny typu "tys objal cizí ženskou!", "není tvůj kolega až moc velký fešák?", "ty sis fakt jako svlíkla na pláži podprdu?!" nebo "ty jako fakt teď hned nechceš dítě?" (je zvláštní, že tato posledně zmíněná ovádovina se řeší až po svatbě). Když takovéto pseudoproblémy neřeší, můžeme koukat na reklamy na audiny, Paříž, Aspen, vibrátory, šaty, šáňo, zmrzlinu, mobilní telefony a spoustu dalšího. Do tohoto marastu se tvůrci rozhodli přimíchat ještě thriller, což v podání všech těchto profesionálů několikrát polechtá bránici, protože scénáristův jediný životní kontakt s thrillerem byl Walker Texas Ranger. Záporák chce jako zblázněný zpět svůj život, aby mu pak stačilo 5 mil. USD a pár rozdaných facek. Zkrátka komedie k popukání. Teda nejdřív 90 minut nudy, pak až ta komedie. Osobně jsem měl tu "čest" s nejhorším, co v rámci filmového žánru vzniklo. Jestli ne jako jednotlivé filmy, tak jako trilogie určitě. To už radši Žralokonádo. (14.02.2018)

Můj bezprostřední dojem z toho filmu vyjádřilo jedno z prvních jmen, které se objevilo v závěrečných titulcích: "Philip Nee Nee". Všechno podstatné se seběhne během posledních cca 15 minut, jimž předchází hodinu a půl dlouhé bezdějové pásmo reklam - na svatební šaty, Paříž, Audi, pánské košile, vanilkovou zmrzlinu, Aspen, erotické hračky... vyprázdněná narace pro snoby. Jediným trápením hrdinů bohatých tak, že nakupují v buticích, kde vám k vybírání šatů nalijí šampaňské, je po většinu filmu to, zda si večer zpříjemní análním kolíkem, vibrátorem nebo bičíkem. Namísto Dornana cvičícího na gymnastickém nářadí je zde pro milovníky campu Dornan zpívající u klavíru (plakátu k filmu typu Riddick: Kronika temna se tentokrát bohužel nedočkáme). Jinak mezi ústředním párem zůstává vše při starém. Anastasia se dostává do problémů a neposlouchá. Christian ji trestá, což se jí někdy líbí a někdy ne. Veškeré neshody ve vztahu řeší drahé dárky. V souhrnu přesto malinko snesitelnější než druhý díl, který byl o deset minut delší a v nerespektování jakékoliv příběhové logiky a kauzality mezi scénami mnohem urputnější. Uměním bych to v žádném případě nenazýval, nicméně mi přijde pozoruhodné, že někdo dokáže napsat a natočit film prázdný do té míry, že v něm není nic, co byste mohli nenávidět. Ale hezky se na to kouká a váš mozek může pohodlně relaxovat. 35% (08.02.2018)