Padesát odstínů svobody

O kousíček lepší než předchozí díl (chybí scéna podobná té s helikoptérou) ale je to jako spekulovat jestli jsou lepší Čelisti 3 nebo 4. Zůstává jen hezky vypadající, bezduchá romance s několika soft erotickými scénami a hloupými hrdiny, kteří řeší naprosto banální problémy (vzpomeňte si na scénu se změnou mailové adresy, která je vrcholem idiocie všech zúčastněných). Jako bonus je zde pokus o thriller, který má napětí jako libovolný díl Komsaře Rexe. Na druhou stranu to zadostiučinění při závěrečných titulcích, je v tomto případě skoro jako orgasmus. (23.02.2018)

Třetí díl potvrdil to zásadní spojené s celou sérií - mimořádně slaboduchý scénář/románová předloha. První film se sice z mého pohledu povedl lépe než kniha, ale druhý a třetí už se utopily v hloupostech. U třetího dílu jsem kroutil hlavou, jak byly na sebe některé scény nalepeny zcela zbytečně a pokud by ve filmu nebyly, vůbec nic by se nestalo. Zvláště druhá polovinu filmu byla místy již dost utrpením. (20.06.2020)

Když si vezmu, že jsem cílová skupina pro tenhle snímek, tak musí být někde chyba. Není to vtipné, není to napínavé a ani ten sex není sexy... Všechno probíhá v duchu hesla: “Proč hledat bod G, když má bavoráka?” Anastasia je prostě na prachy, jen měla štěstí, že ten její zavoďák je koukatelný. Nastávají situace, kdy jen protáčím oči...protože slova jsou zbytečná. Nefunguje vůbec nic, a stopáž se vleče jako provoz na D1. Za mě ztráta času. (30.06.2018)

Když už jsem viděl jedničku i dvojku, chtěl jsem do dokoukat celé. V tomto ohledu mi přijde zajímavé, že - v době psaní mého komentáře - zde má jednička nejhorší hodnocení z celé trilogie, podle mě je přitom jednoznačně nejlepší (dvojka byla děsivě špatná a trojka je někde mezi nimi). Když pominu, že jsem v podstatě kompletně zapomněl, co se dělo ve dvojce, takže jsem se místy nechytal, nemám za sebe problém napsat, že mě to celkem bavilo. Byť by ten film byl podle mě výrazně lepší, kdyby se z něj vypustilo podbarvení většiny scén těmi příšernými popovými písničkami (nějak jsem nepochopil, co za hudbu tam je vlastně od Dannyho Elfmana) a kdyby byl třeba o tom, v čem to mají těžké superbohatí lidé (film má k tomu občasné náběhy, které mi na tom přišly asi nejzajímavější, naopak všechny ty sexuální scény mi tam přišly v podstatě zbytečné, byť chápu, že řadí-li se ten film k erotickému žánru, je bez toho nemyslitelný; potom mi ale všechen sex ve filmu přijde velmi krotký, a to nejenom ve srovnání s klasickou pornoprodukcí, ale třeba i s takovými filmy Larse von Triera či Gaspara Noého - ano, samozřejmě si uvědomuji, že srovnávám nesrovnatelné, protože James Foley je vedle nich šedá myš, která měla navíc určitě svázané ruce cenzurními ohledy a stupidní literární předlohou k tomu). Ve scénáři by se jistě šlo dlouho rýpat a hledat tam chyby, nesmysly, žánrová klišé, apod., ale osobně mi to přijde veskrze zbytečné - myslím, že nyní - 5 měsíců od premiéry - už k tomu filmu nic nového říct nejde, protože to dávno udělali jiní, své diváky si to jistě našlo, a nepochybuji, že se dřív nebo později opět objeví nějaká podobná série, která vyvolá přinejmenším stejný, ne-li větší komerční úspěch. Nezbývá než to zainteresovaným tvůrcům - a publiku, které má takovéto filmy v oblibě - přát, protože jakákoli kritika na tom nic nezmění. Potřebu to hejtovat mají stejně jenom lidi, kteří si neuvědomují, že nejlepším přístupem k podobným filmům je zcela je ignorovat (osobně jsem to tak kdysi zamýšlel, ale zvědavost byla nakonec silnější - teď, na konci toho maratonu, který začal před 3 lety, jsem rád, že to celé skončilo - a že už žádná další pokračování nebudou. Alespoň doufám). (08.07.2018)

Dostaly, co chtěly. V něčem je to opravdu fenomén hodný pečlivého studia. Film dokonale sestrojený tak, aby v každém momentě odpovídal představám a touhám naivních puberťaček (a evidentně nejen puberťaček). Ve výsledku pak nemá sice naprosto nic společného s realitou, ale o to přece ani nešlo (chraňbůh!)... takže všechno v pořádku. (09.02.2018)