Tichá radosť

Kdysi jsem četl, že Pedro Almodóvar je jediný muž, který rozumí ženský duši, ale z tohoto filmu mě přišlo, že Dušan Hanák umí ženské duši i velmi pozorně naslouchat, protože jinak by neměl šanci natočit tak nádherný film ve který předvádí Magda Vášáryová exceletní herecký výkon a vedlejšky hrajou taky výborně. Asterka v 80 letech byla k sežrání. Myslím si, že není moc chlapů, který umí takhle citlivě trefit ženskou křehkost a sílu věci měnit současně. (19.03.2024)

(105/2017) / Ponurý film o žene nespokojnej so životom. Paradoxne filmu pomáha sterilný vizuál typický pre filmové 80-te roky, ktorý atmosféru posunul o level vyššie. Celkom rád by som si ale niečo podobné pozrel v 60tkovom vydaní. Tvárou celého filmu je Magda Vášáryová, ktorá podala super výkon v hlavnej roli. Škoda sprostého zvyku nadabovať českých hercov po slovensky. Filmu to hrozne bere autenticitu. (7/10) (13.06.2017)

Tichá radost/ tichý smutek - tak to chodí u neasertivních lidí. Žádné karmické bouře. Odejít jako jediný možný projev nespokojenosti: tam, kde jsem je mi dobře, a když přestane, odcházím. Argumenty nemám, ani je nehledám. Magda Vášáryová nezapře, že je žena. Ale právě tak by mohl být v její roli muž. Dušan Hanák natočil před třiceti lety nevzrušivý film o lidech, které byste teď už těžko hledali. Doporučuji vymezit žánr též jako historický. (06.12.2015)

Citlivý a pozorný film o žene na životnom rázcestí, kedy bude musieť urobiť možno prvý krát v živote skutočne dospelé a nealibistické rozhodnutia. Je krásna, takže sa vyskytnú komplikácie ohľadom výberu partnera do života, ale ako to už chodí, nie každý muž dokáže uspokojiť ženské túžby (myslím všeobecne) viac, ako na 10%. Soňa pôsobí placho, ale v skutočnosti je už dostatočne sebavedomá a schopná (seba)reflexie. Ťažko by sa hľadala do hlavnej úlohy lepšia herečka, ako Magda V. Škoda iba toho (opäť) nešťastného sk dabingu. Ak Hanák zoženie do filmu veľké české hviezdy, prečo by v Bratislave nemohli hrať Čechov? (19.03.2016)

„Niečo tomu chýba. Asi soľ.“ Lenže pánko nepochopil, že keď mu to ženuška vraví, nemá na mysli jedlo, ale ich manželstvo. Pritom, keď sa človek pozrie na Vášaryovu v najlepších rokoch, tak ten buran s pivovou komunistickou fľašou v ruke by jej v skutočnosti nemohol ani zaviazať ten pomyselný „střevíček“. Psychologický film, ktorý baví, pretože neprešľapuje na mieste, nestráca sa v hlbokých dialógoch, ale kontinuálne posúva dej. Jediné, čo mi prekážalo bolo opakované púšťanie opernej hudby. A potom ešte záver, ktorý mohol priniesť aj niečo silnejšie ako myšlienku, že najlepší je život bez muža. (05.04.2021)