Tichá radosť

„Niečo tomu chýba. Asi soľ.“ Lenže pánko nepochopil, že keď mu to ženuška vraví, nemá na mysli jedlo, ale ich manželstvo. Pritom, keď sa človek pozrie na Vášaryovu v najlepších rokoch, tak ten buran s pivovou komunistickou fľašou v ruke by jej v skutočnosti nemohol ani zaviazať ten pomyselný „střevíček“. Psychologický film, ktorý baví, pretože neprešľapuje na mieste, nestráca sa v hlbokých dialógoch, ale kontinuálne posúva dej. Jediné, čo mi prekážalo bolo opakované púšťanie opernej hudby. A potom ešte záver, ktorý mohol priniesť aj niečo silnejšie ako myšlienku, že najlepší je život bez muža. (05.04.2021)

Tichá radost/ tichý smutek - tak to chodí u neasertivních lidí. Žádné karmické bouře. Odejít jako jediný možný projev nespokojenosti: tam, kde jsem je mi dobře, a když přestane, odcházím. Argumenty nemám, ani je nehledám. Magda Vášáryová nezapře, že je žena. Ale právě tak by mohl být v její roli muž. Dušan Hanák natočil před třiceti lety nevzrušivý film o lidech, které byste teď už těžko hledali. Doporučuji vymezit žánr též jako historický. (06.12.2015)

Tichá radosť je po Obrazoch starého sveta a Ružových snoch tretím, mnou hodnoteným, filmom Dušana Hanáka. A tretím so štyrmi hviezdičkami, čo je na slovenské pomery výnimočné. Relatívne pomaly plynúci film o vzájomne sa prelínajúcich osudoch je naplnený krehkou krásou, nenaplnenými túžbami, ale aj primitívnou hrubosťou a zákernosťami. Dušan Hanák, podobne ako napr. Ingmar Bergman, rozumie ženám lepšie ako mužom a ich radosti a strasti dokáže veľmi citlivo vyjadriť. Cením si, že vo filme nevystupujú čierno-biele, jednoznačné postavy, ale ľudia, akí nás obklopujú v reálnom živote. Aj preto štyri hviezdičky, lebo porovnateľne kvalitných slovenských filmov je žalostne málo. (13.10.2015)

(105/2017) / Ponurý film o žene nespokojnej so životom. Paradoxne filmu pomáha sterilný vizuál typický pre filmové 80-te roky, ktorý atmosféru posunul o level vyššie. Celkom rád by som si ale niečo podobné pozrel v 60tkovom vydaní. Tvárou celého filmu je Magda Vášáryová, ktorá podala super výkon v hlavnej roli. Škoda sprostého zvyku nadabovať českých hercov po slovensky. Filmu to hrozne bere autenticitu. (7/10) (13.06.2017)

Psychologický film, který nenudil, a to především díky hlavní představitelce. Magda Vašáryová je přesvědčivá a strhující ve všech polohách. Ona dětskou zdravotní sestru nehraje, ona jí opravdu je! Stejně tak je i pokořovanou, utrápenou manželkou atd. - Jen to řešení manželských problémů a hlavně ten feminismus, který ve filmu zaznívá, nemohu nějak spolknout. Od 80. let tahle potutelná bylinka feminismu už stačila rozkvést a přinést své jedovaté plody! - Jinak dusná, šedivá atmosféra 80. let, to shánění kde čeho, vzájemné úplatkaření - to je vystiženo znamenitě! (06.03.2014)