Berani

Velice kvalitně zvládnutý snímek, který si svůj žánr vzal opravdu k srdci. Hlavní herecká dvojice je velmi příjemným zpestřením a spolu se svými berany dokáží zaujmout. Příběh odehrávající se pouze mezi sousedícími chatrčemi je též zajímavý, ale chybí mu spád či více zvratů a překvapení. Vložením několika opravdu vtipných a upřímných scén Berani dostali opět menší náboj, ale absence výraznější hudby či většího elánu filmu ublížila. [65%] | 50th KVIFF (11.07.2015)

Když si chcete v kině vážně zarelaxovat, Berani jsou ta nejsprávnější volba. Islandské drama s prvky opatrného, funkčního humoru v takto atraktivních exteriérech je vážně vzácný zážitek, už jen díky netradičnímu scénáři o dvou bratrech, kteří prahnou láskou k ovcím, ale ne však jeden k druhému. Příběh obohacuje sušší humor, který celou stopáž funguje na jedničku a nemůže nikoho urazit. Spíš diváka upřímně zahřeje u srdce a pobaví, jak vážně se u něj dva bratři tváří. Pomalé tempo mi vůbec nevadilo, naopak jsem chtěla, aby to ještě dál pokračovalo. Finální dojemná scéna potom diváka už jen definitivně vyždíme a sebere mu všechen ten pocit klidu, který doteď díky výbornému, upřímnému a vtipnému scénáři měl. (18.12.2015)

Island má tristo tisíc obyvateľov a dokáže točiť filmy na vysokej úrovni. Neuveriteľné. Hrutar je veľmi pútavý príbeho dvoch pohádaných bratoch, ktorí sa spolu 40 rokov neprehovorili ani slovo, no spojí ich veľké nešťastie. Som veľmi milo prekvapený nádhernou kamerou a výbornými hereckými výkonmi. Islandská príroda je úchvatná a zima nesmierne krutá. Záverečná scéna je taká ako sa na severský film patrí. Luxus! 80 %! (28.02.2017)

-4* neutěšený a komorní islandský snímek o dvou bratrech, které na jednu stranu rozdělují dlouhotrvající rozbroje a zároveň spojuje bratrské pouto. Víc než slova tu mluví o nich jejich chování. Pomalý, syrový a zároveň citlivý film o lásce k půdě i zvířatům. Tohle rozhodně pro komerční publikum není - za mě slabší 4* a nejsem si jist, zda je to film na zopakování. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (26.12.2017)

Tento islandský film pro mne dokonale splňuje Gabinovo pravidlo, že dobrý film musí mít především dobrý příběh, dobrý příběh a dobrý příběh. Grímur Hákonarson spadá svým stylem do artové tvorby, ale zároveň točí dle svých slov především příběhy, které vycházejí z živých zkušeností jeho rodiny a známých na Islandu. Vypráví hranou formou o životě v prostředí své domoviny v odlehlých islandských horách, např. o tom, jaký nevyhnutný význam mají v životě těchto lidí stáda ovcí, a navrch tak splňuje i ten náhled do jiné kultury, který od návštěvy podobně exotické kinematografie očekávám. Spočátku jsem se vylekal dlouhých záběrů a pomalému tempa ve spojení s tak doslova studeným prostředím, ale moje obavy byly postupně vytěsněné sugestivní atmosférou, která mě pohlcovala a dávala možnost k hlubšímu procítění, a emocemi, které se podařilo vyvolat bez jediné stopy po citovém vydírání! Ten film mistrovsky a zároveň s minimem slov pracuje s napětím a vyprávěním o postavách, třeba již úvodní scéna, kdy se poprvé setkáváme se dvěma bratry, kteří spolu nemluví, a vidíme jejich izolované počínání, výrazy během krátkého střetu a projíždění brány směrem na soutěž, nám o jejich vztahu už tolik bez jediného slova naznačí, zneklidí, vzbudí očekávání... Berani jsou nakonec filmem nejen o dlouholeté nenávisti či životě na Islandě, ale zároveň i o někdy složitém procesu objevování potřeby vzájomného spojení a podpory v krizové situaci. // Měl jsem film možnost vidět v kině přímo s účastí pana režiséra, po projekci s ním následovalo rovněž zajímavé povídání a diskuze, obojí bylo pro mě zážitkem. [80%] (24.11.2022)