Proč posedl amok pana R.

Herr Raab má zdanlivo všetko. Dobrú prácu, krásnu manželku, syna a relatívny blahobyt. Fassbinder nám predstavuje jeho život prostredníctvom jednej "embarassing situation" za druhou, aby sme pochopili všednosť, povrchnosť a prázdnotu, ktorú spomenuté vymoženosti nedokážu vykompenzovať a z ktorých nakoniec jeho vnútorné problémy vychádzajú. Tou najväčšou devízou snímky je ale jej spracovanie, keď sme vďaka roztrasenej kamere akoby účastníkmi oných trápnych situácií, z ktorých by sme chceli uniknúť, ale Fassbinder ich zámerne umelo predlžuje, čím sa dostavuje u diváka presne ten pocit, aký majú aj ich účastníci. Prvý Fassbinderov film, ktorý som videl, takže tých 5 hviezd je asi prehnaných, pretože režisér má aj slávnejšie filmy. Tak to som zvedavý, ako môžu byť ešte lepšie. (30.10.2012)

Krutě realistický pohled na rutinní život - nesmyslné a nekonečné blábolení, stupidní problémy, materialismus jakožto smysl života, vztahy ze zvyku, děti, které nejsou tak inteligentní a bezpoblémové jak by si člověk přál, pocit nepochopení... Fassbinder diváka psychicky týrá nepatřičnou délkou a naturalitou záběrů - nutí ho si neustále uvědomovat, že takhle to prostě doopravdy je... V ZOO jsem viděl orla. V kleci je smutný a nehýbe se. Když je ale volný, létá vysoko a krouží... Pan R. mříže té klece prostě vylomil násilím - jinak to ani dopadnout nemohlo... (27.06.2009)

Celý děj tohoto filmu, svázaný do jednotlivých „výstupů“, působí jako výtah té nejodpornější vztahové konvenčnosti bez sebemenší naděje na jakoukoli změnu. Pocit klaustrofobické jednotvárnosti umocněn Fassbinderovým nepodbízivým tvůrčím přístupen a rozechvělou kamerou vzbuzuje až jakousi vnitřní nevolnost. Jednotlivé scény jsou jako výstupy vystřižené z absurdního dramatu, přičemž vrchol zosobňuje monolog sousedky-lyžařky. To, co se poté stane je už pouze logickým vyústění děje, který k tomuto okamžiku o začátku spěje. (27.05.2009)

Rovnako ako v prípade Fassbinderovho filmu Strach jesť duše nemám k námetu a k jeho obsahovemu spracovaniu žiadne výhrady. Osobne som však narazila znova na problém so stvárnením príbehu po formáĺnej stránke. S realistickým a nízkorozpočtovým štýlom skutočne nezvyknem mávať problém a väčšinou som mu priaznivo naklonená. V týchto filmoch mi to však napriek snahe o dosiahnutie "prirodzenosti" prišlo všetko až príliš strojené a neprirodzené (hlavne herci mi prišli veľmi "divadelný"). Riadny paradox nie? Asi si dám ešte pár jeho filmov a uvidím...buď sa to zlomí, alebo aj nie ... (14.05.2016)

Jsou nemoci a neštěstí z bídy, nadbytku, ale také stereotypu a nudy. Jsou nemoci a neštěstí, která skrývají potlačené ambice, ale i frustrace. Zdánlivý poklid všedního muže (jsi stále tlustší a nudnější, parafrázuji volně slova hrdinovy manželky). Kdysi se tomu říkalo měšťáctví, dnes mluvíme o konzumismu, nenaplněnosti .... Relativní blahobyt, průměr, který si uvědomuje svou prostřednost, malá ambice, která, jsouc letitě nenaplňována, pustoší své nositele zevnitř víc, než by si kdo kdy dokázal představit .... Znamení zkázy, neštěstí, jsou patrna; právě proto konec filmu překvapí o to víc svou neúprosnou razancí. Šťastné manželství je z ničeho nic v troskách. Otázku proč?, proč právě tak a ne jinak?, si autoři zodpověděli po svém, počínaje předčasným a zřejmě i zbytečným Fassbinderovým odchodem. Otazníky, které stojí nad filmem, jsou stejně nezodpovídanou součástí i naší doby. Odpověď na následnou otázku, nakolik se jedná o "řečnický" dotaz, je a zůstává otevřenou .... (20.02.2012)