Dívka ve vlaku

Zkouknuto poprvé a nejspíš naposledy. "Dívka ve vlaku" je příběhově velice slabá a nemá ani jednu jedinou sympatickou postavu. Otravná a docela nebezpečným způsobem šáhnutá alkoholička Emily Blunt neustále jezdí (vlakem) kolem domu svého ex a jeho nové manželky Rebeccy Ferguson. Jednoho dne si v sousedním domě (z vlaku) všimne atraktivní bloncky Haley Bennett, jejíž (z vlaku) pohádkový život se pro ni stane jakousi modlou. A tak se není čemu divit, že když Alkoholička (z vlaku) zahlédne na balkoně Bloncku s jiným chlapem než obvykle, vystoupí (z vlaku) a vydá se to té blonďaté děvce vytmavit. Počkat... Opravdu se není čemu divit? Já bych tedy řekla, že se JE čemu divit, protože tohle rozhodně není NORMÁLNÍ chování. Ale abych to nezakecala nastavením svého morálního kompasu, Bloncka zmizí a Alkoholička se probere kdesi v lese s totálním opileckým oknem. Zbytek filmu se samozřejmě točí kolem snahy vybavit si, co se stalo, a zakončuje ho velmi prosté rozuzlení s celkem logickým zvratem. P.S.: Mysteriózní? Nope. (18.06.2023)

Jak já se na to těšila a ono je z toho takový hovno !! Osobně nechápu co na tom komu připomíná Zmizelou. Zmizelá měla záporačku chytrou psychopatku, která nakonec dosáhla svého. Tohle má záporáka kokota, kterej nedosáhne ničeho.Kladný hrdina ve Zmizelé byl týpek, kde člověk dumal, jestli to spáchal a byl sympatickej. Kladná hrdinka v tomhle se chová jako totální píča a od začátku je jasný, že to neudělala jelikož sotva stojí. Co Vám na tom přijde podobný? Mně teda absolutně nic, pusto prázdno. Knihu jsem nečetla (a asi ani nebudu po tomhle zážitku) takže jsem nevěděla dopředu co , kdo, jak a proč. Nevadí. Nejdéle do půlhodiny je už jasný co , kdo, jak a i proč. Pokud jste lehčí debil dojde vám to za hodinu pokud vám to nedojde vůbec, tak tenhle komentář nečtete jelikož, hádám, neumíte číst, serete pod sebe a říkáte hovnu papu. Kromě toho, že je snímek nudnej, předvídatelnej, feministickej, skáče se v něm furt dopředu a dozadu v čase a tak dále tak má jedno plus. Emily Blunt hrála tu vychlastanou krávu dokonale a i zbylé dvě holky si poradily se svejma postavama dobře. Herecký výkony teda paráda, ale je to hovno platný, když je to kolosální píčovina. Za ty herečky dám hvězdičku, ale film je sračka kolosálních rozměrů. (11.03.2017)

Stejně jako při čtení předlohy se nelze vyhnout srovnání se Zmizelou. Oba filmy mají noirově ponurou vizuální stylizaci (v případě Finchera jde o signaturu, v případě Taylora spíše o nápodobu), oba ukazují manželství jako životu nebezpečnou hru plnou manipulace, lží a přetvářky (ve Zmizelé s cynickým nadhledem a ironickým odstupem od postav, v Dívce ve vší vážnosti), v obou se střídá více vypravěčů (ve Zmizelé s větší promyšleností). Dívka ve vlaku výrazněji než lehce misogynní Zmizelá cílí na dospělé divačky, které prostřednictvím Rachelina příběhu nabádá, aby spoléhaly samy na sebe, ne na to, co jim říkají a co po nich chtějí druzí. Zvlášť muži. ___ Daní za důrazný pro-ženský apel je stejně jako v knize závěrečné převrácení rolí oběti a viníka, které značně degraduje působivost a zpochybňuje význam předloženého portrétu alkoholičky. Film, stojící více na silných hereckých výkonech než na hrátkách s vyprávěním, je totiž z velké části koncipován ne jako kriminální thriller, ale jako psychologická studie vnitřně nejisté ženy, která hledá ztracenou (sebe)důvěru. Závěr, doplněný oproti knize o nadbytečný epilog, tento pocit studu a viny, zesilovaný v průběhu celého filmu za přispění výborné Emily Blunt, náhle neguje. Podobně jako v mnohých Hitchcockových thrillerech o přenosu viny se ukazuje, že pachatelem byl někdo jiný, než film dosud naznačoval, čímž je v tomto případě ovšem vyřešena pouze kriminální rovina vyprávění, nikoliv ta psychologická, která vyznívá neuspokojivě. ___ Díky grafické návaznosti záběrů a přesně načasovaným střihům se Taylorovi daří navodit dojem plynulosti a propojenosti jednotlivých segmentů vyprávění, potažmo jednotlivých vypravěček. Flashbacky ukazující různě vzdálené epizody ze života Megan zvyšují napětí ohledně toho, k čemu ve skutečnosti došlo. Stejně jako Rachel s pamětí poznamenanou usrkáváním vodky přitom známe pouze fragmenty reality a celkový obrázek si musíme průběžně doplňovat a upravovat na základě nových informací. Stejně jako protagonistka zároveň na základě dostupného kontextu mylně vyvozujeme, koho v některých představách vidíme. Nespolehlivé vyprávění tak nepůsobí jako scenáristický kalkul k ošálení diváka, ale je organicky propojené s duševním stavem a kognitivními schopnostmi hlavní hrdinky. Ve výsledku jde o semknutý a soustředěný film, jehož většina nedostatků (nezvládnutý konec, absence nadhledu, místy melodramaticky křečovitá tragičnost) vyplývá z knižní předlohy, případně souvisí s diváckým očekáváním (ne thriller, ale drama). Jestli vnímáte partnerské vztahy jako cynickou komedii, při které někdy tuhne úsměv na tváři, vaší oblíbenou vztahovkou zřejmě zůstane Zmizelá. Jestli preferujete tragičtější polohu, možná vám lépe sedne Dívka ve vlaku. 80% (06.10.2016)

// Poor man's Gone Girl? Jo, žádné překvápko, věděli jsme to všichni už od traileru, ale že to bude až takhle obvious, velké zklamání. Plus Tate Taylor není žádnej Fincher, vyjetá Emily Blunt není žádnej Ben Affleck a přestože Haley Benett svádí a provokuje jak může, ona sama film nezachrání. Druhej a třetí palec pak za skvělýho Therouxe, kterej by měl hrát mnohem častěji. 6/10 (17.10.2016)

Taková normální detektivka. Dokud rozvádí psychickou narušenost hlavní hrdinky tak dobré, Emily Blunt hrát umí, ale pak se přijde s debilní deus ex machinou která ukáže kdo je vrah a celé to jde úplně předvídatelně do kopru. Fincher to není. A to přitom i ta Zmizelá patří k jeho nejslabším kouskům. 7/10 (06.10.2016)