Po strništi bos

Pro začátek je nutné si uvědomit, že až na pár scén to není vůbec komedie a až na pár okamžiků (škola, vrátka na hřbitov) to připomíná spíš Kachyňu než Svěráka (možná kvůli tomu, že Svěrák senior je pouze autorem předlohy, nikoli scénáře). Kamera Vladimíra Smutného je nádherná, řada scén je úžasných (za všechny ta, kdy se Eda s maminkou schovají před kroupami do stohu) a herecké obsazení stojí rovněž za pozornost. Tereza Voříšková se mamince v podání Libuše Šafránkové přinejmenším vyrovná a takhle opravdově zahraný venkovský drsňák jako Vlk Oldřicha Kaisera se snad v českém filmu neobjevil od dob Sekala. Snad jen Ondřejovi Vetchému chybělo v roli tatínka ono Svěrákovo roztomilé podivínství, ale po chvilce mi nevadilo ani to. Druhá Obecná škola se sice nekoná, ale přesto jsem neobjevil jediný důvod, proč film ztrhat. 80%. (10.05.2020)

Tvorba Zdeňka Svěráka dlouhodobě úzce navazuje na tradici idylizujícího epizodického vyprávění, jež se soustavně rozvíjí v české kinematografii už sto let. A třebaže k filmu PO STRNIŠTI BOS psal na motivy otcovy knihy scénář Jan Svěrák, váže se k této tradici snad ještě více než jejich předchozí filmy. ___ Rodina přijede na venkov během války a najednou důležitější než okupace jsou nevyslovené rodinné tlaky, které vyvstávají mezi denními (bouře), několikadenními (ztracený holub, zapálený bunkr skupinky chlapců) a několikatýdenními až několikaměsíčními dějovými liniemi (malý Eda mezi chlapci, malý Eda mezi děvčaty, malý Eda vs. velký Škaloud). ___ Oproti jejich předchozím snímkům mě ovšem překvapila arytmie filmu jako celku. Na úrovni scén a motivů Jan Svěrák tradičně kouzlí s vytvářením drobných kontinuit či produktivních kontrastů a s promyšleným stylistickým konceptem. Rytmus se ale znatelně zadrhává na vyšší úrovni rozsáhlejších bloků a zastřešujícího systému filmu, jenž pak působí dojmem přehlcení (dílčími postavami, motivy) nebo vyprázdněnosti (potenciální konflikty zůstanou nenaplněny, a nenacházím z prvního zhlédnutí vzorec, který by takové kroky vysvětlil), často paradoxně oboje současně. Zatímco OBECNÁ ŠKOLA, KOLJA či TMAVOMODRÝ SVĚT na konci zaklapnou do takříkajíc hollywoodsky uzavřené mozaiky epizod, jež je scelená motivem sice spíše abstraktním než příčinným... leč velmi silným, PO STRNIŠTI BOS tento scelující motiv a dojem jednoty neutváří - a tak jeho epizodičnost vystupuje do popředí. ___ Podrobněji se těmto i dalším aspektům filmu PO STRNIŠTI BOS věnuji zase po nějakém čase u "sebe" na Poznámkách. (26.08.2017)

Ja mám zo súčasnej českej kinematografie vážne v obľube už asi len Zelenku a filmy s Janou Plodkovou. A Terezka Voříšková sa k nim čoskoro pridá. Scény v ktorých sa v Po strništi bos objavuje, ako jediné (!) siahajú takmer ku štyrom hviezdam, čo je na značku Obecná škola, z tvorby Svěrák a syn, dosť smutný výsledok. Pekný film, akých sú tucty. (28.04.2020)

"Po Stništi Bos" bolo tohtoročným najväčším očakávaním z Československej kinematografie. Na film som sa veľmi tešil, nakoľko som (síce na chvíľu) mohol opätovne vidieť naživo Zdeňka Svěráka a vyzeralo to, že by sa mohol Jan Svěrák vrátiť k niečomu zaujímavejšiemu po filme "Tři Bratři", ktorý som doteraz nemal silu vidieť od začiatku do konca po tom, čo som zachytil v telke scénky s vlkom a Karkulkou. Ale neodbočujme, chceme predsa hovoriť o "Po Strništi Bos." A musím povedať, že tento film na mňa pôsobil veľmi príjemne počas celého sledovania. Skvelá hudba, dobrá atmosféra a príjemné zábery krajiniek s krásnou kamerou, na ktoré som od Svěrákovcov zvyknutý. Toto funguje skvele. Detskí herci sú podľa mňa v pohode. Snažia sa dať tomu dobrú atmosféru a nemyslím si, že by boli úplne najhorší. V rámci možností sú podľa mňa okey. Z dospelých hercov je tu najvýraznejší a najlepší Oldřich Kaiser. Jeho postava je jednoznačne najzaujímavejšia a myslím si, že v sebe skrýva aj najviac osobnosti. Ostatní sú podľa mňa dobrí, nemám z nich až také silné pocity. Kto tu čaká komédiu, tak podľa mňa veľmi narazí, lebo tento film jej má skutočne minimálne. Ale, aby sme boli úprimní, film sa ani nesnaží byť vtipný. Skôr sa naopak snaží zachytiť obdobie počas 40-tych rokov z pohľadu chlapca. Čo veľmi oceňujem. A film sa pozerá príjemne a možno má iba pár trošku silnejších a smutnejších momentiek. Ale ako celok to funguje. Čo však mi na filme chýba je nejaký moment, ktorý by som mohol označiť ako scénka, ktorá sa mi najviac dostala do pamäte. A všetky predošlé filmy Jana Svěráka, ktoré som videl, taký moment v sebe mali. Ako napríklad lúčenie sa s Koljom, kde sa zavrú pred Františkom Loukom dvere, alebo keď Eda zistil, že jeho otec nie je mŕtvy v "Obecnej Škole". Nebudem tu rozpisovať ďalšie, lebo to by sme tu boli ešte dlho, no tento film taký moment pre mňa nemá. Je tu skvelá scénka, kde sa Eda s mamou budú ukrývať v sene pred búrkou s krúpami, alebo sen o lietajúcej motorke, no nič, čo by človek označil ako úžasnú momentku. Som rád, že som film videl, určite by som si ho pokojne pozrel znovu a myslím si, že to funguje aj ako predchodca "Obecnej Školy" aj ako film sám o sebe. Určite si myslím, že je hodný toho, aby ste si ho pozreli. Jediné čo ma ale úprimne mrzí je fakt, že sa tohto roku 6krát kompletne naplnilo kino pri filme "Všetko Alebo Nič", kým na tomto filme sa nenaplnilo ani do polovice. A je to podľa mňa škoda. Ľudí viac zaujíma film podľa knihy pani Urbaníkovej, než podľa knihy pána Svěráka. Neviem, čo si mám o tom myslieť. Hodnotenie: B+ (26.08.2017)