Sherlock: Přízračná nevěsta

Tohle je ten geniální seriál, nad kterým všichni hýkají blahem? Sny ve snech ve snech, drogy a pseudokomplikovanost, forma přebíjející obsah, resp. maskující, že tam moc obsahu není, ježto genderově vyvážené moralizování za obsah nepovažuji. Udělal jsem dobře, že jsem se k tomu po prvním díle nikdy nevrátil. (02.01.2016)

65%. Zatím nejrozpačitější díl, který by u mě funkci nalákání na další sérii příliš nesplnil, kdybych se na ní pochopitelně netěšil už dva roky dopředu. Překombinovaný případ, který nebyl v kontextu původní linie moderního Sherlocka nutný a pro další dění prakticky o ničem nevypovídal, byl opravdu jen narychlo psanou nedostatečnou výpní dlouhé čekací doby mezi třetí a čtvrtou řadou. Možná by bylo pro příště lepší zůstat u několikaminutových speciálů a nepouštět se do experimentů, protože ani pokus o transformaci Londýna do doby viktoriánské se příliš nevyvedl, resp. nepůsobí patřičně specifickou atmosférou a pozornost od brilantní výpravy odvádí nepochopitelná (i když jako kompromis vůči absenci času asi tolerovatelná) nepřizpůsobivost tehdejší době třeba v řeči a chování postav. Škoda zbytečné snahy o uspokojení divácké obce, tento díl je fanouškovským kompromisem, na který rád zapomenu a doufám, že tvůrci dál nepůjdou podobnou cestou, která není špatná, nezajímavá nebo bez potenciálu, ale v mých očích chemicky tolik nefunguje a není to asi Moffatův šálek. Abych ale jen nenegoval, tajemnost případu a tradičně dokonalý Moriarty přispívali ke skvělé režii, díky kterým je alespoň Sherlock stále Sherlockem, a tak lze chemickou dysfunkčnost tohoto speciálu považovat za stejně nedůležitou, jako je speciál sám. Škoda, ale zase tolik nehoří a věřím, že příští Sherlock už bude zase tradiční... tedy, tradičně moderní. (02.01.2016)

Sherlock se nám přesouvá zpátky do 19. století, kam původně patřil. Vizuálně je vše v pořádku a samotný případ se Nevěstou je skvělý od začátku do konce (respektive skoro do konce). Nicméně to tam děsivě ruší ty vstupy ze současnosti, ty psychedelické zjevení profesora Moriartyho a celkově pokus o to udělat z toho něco víc než zajímavou stylovou detektivku. Chápu, že to tvůrci chtěli nějak navázat na původní seriál, ale mě to prostě přišlo asi stejně otravné jako když hrajete Assassin's Creed a probudíte se z Animu. 3,5 (04.03.2016)

Já to tušila, že je v tom zasazení do minulosti nějaký háček! Moffat s Gatissem ale překonali moje očekávaní a jsou děsně meta. Neuvěřitelně jsem si užívala malé detaily a náznaky k vyřešení případu i dějovým twistům - skoro jako když si povídáte s někým hodně chytrým a oba z toho jste nadšení. Po pomalejší třetí sérii tu znovu máme hodně dějový díl, který nabídl fanouškům nějaký ten fan service (konečně zasazení do původního prostředí!), ale zároveň svým způsobem posouvá děj celého seriálu. K dokonalosti chyběla jen přítomnost Irene Adler, tak snad někdy příště... PS: Mimochodem musím pochválit krásné viktoriánské lokace! (02.01.2016)

S přivřením obou očí za čtyři hvězdy. Kdyby tvůrci neměli potřebu exhibovat se tím, že do toho zbytečně naflákají překombinované "cestování časem" a zůstali u jinak skvělé, gotickou atmosférou oplývající první viktoriánské poloviny, byl by dojem o pořádný kus lepší. Takhle to bohužel zůstalo u ne zcela naplněných očekávání. (04.01.2016)