El Dorado

Takovouhle zvonkohru, kterou přichystali pánové Harra a Thorton nezvaným hostům městečka El Dorado, jim můžeme pouze tiše závidět i my, častí to návštěvníci Pražské Lorety. Chvíli jsem v tom (než někdo začne(te) hned něco namítat, rovnou podotýkám, Rio Bravo jsem neviděl nebo si to alespoň nevybavuji) musel hledat zřetelný otisk H. Hawkse, ale od momentu „je úzká, tvrdá a nepohodlná, ale nikdo s ním nebude pohazovat“, nebylo nejmenších pochyb. Tohle opravdu není Leone, kde se dobře váží každé slovo, nejprve se většinou koná a až potom případně (i) mluví, tohle je Hawksova typicky suchá (westernová) konverzačka s legendárním duem J. Wayne-R. Mitchum, přičemž troj resp. čtyřlístek doplňuje „zelenáč“ J. Caaan resp. starej bard A. Hunnicutt. Pokud k tomu tak i přistoupíte, nemůžete býti zklamáni. V opačném případě vás může čekat nejedno nemilé překvapení. A jentak mimochodem, mládí neporáží stáří, ono mu „pouze“ náramně přihrává. Přičemž SPOILER (jako prase) v tomto případě se ani člověk nemůže na Hawkse dvakrát zlobit, že tu „lehce“ nesourodou sympatickou ústřední trojici, v závěru „nezeštíhlil“. Ostatně nemáte ten pocit, že Mitchum (když pominu skutečnost, že od jisté chvíle si nemohl dopřát už ani hlt) si beztak (v křečích) vytrpěl dost, Wayne s olovem tlačící na páteř to neměl zrovna taky dvakrát příjemný a poeta J. Caan je ještě příliš mladej na to, aby líbal hlínu?! 5-tou * nedávám za lehce uspěchaný (před)závěr (tu závěrečnou přestřelku jsi mohl, né že ne, Howarde (pro nás fajnšmekry) maličko protáhnout) a absenci alespoň jedné kulervoucí (památné) scény. Na druhou stranu, bavil jsem se královsky to nepopírám, to včetně posledního záběru. 88,8% (12.09.2012)

Přistoupil jsem na pořekadlo: "Na televizi čum, jen když hraje Mitchum", ale nebylo to zrovna ono. Robert Mitchum je dramatickým hercem, a do waynovky (westernový kodex s přesnými ingrediencemi rádoby chlapství, rádoby humoru a rádoby krásných nemoudrých žen) se moc nehodí. Waynovky mi stále více připadají jako parodie - ani nejsem schopen říct čeho, nejspíš sebe samých - a tak tato bude asi moje poslední. Spíš věřím Leonardu Cohenovi, když zpívá: "Everybody knows the good guys lost / Everybody knows the fight was fixed / The poor stay poor, the rich get rich (Everybody Knows), i když v posledním verši by se mi líbilo: " ... the rich get richer". Ale tak i tak škoda slov. (15.02.2016)

Zarputile staromódní příběh mužského tmelení (nebo vás napadá fortelnější překlad anglického „male bonding“?). Příběh zasazený do idealizovaného světa, jemuž stále dominují opravdoví muži, ačkoli otázka „Nevím, proč jste ještě naživu“, kterou si klade Joey, se ve druhé polovině 60. let mohla týkat samotného konceptu maskulinity. Do světa neskrývaného sexismu a rasistického humoru (Mississippi a jeho urážlivá karikatura Asiata) – za jediný posun v tomto směru lze chápat pozitivní vyhodnocení indiánských fíglů (ďábelský vyprošťovák, lehnutí pod koně), jež zde ovšem praktikuje mladý běloch. Do světa, v němž se nejprve střílí a až poté kladou otázky (střelné zbraně jsou prakticky jediným prostředkem řešení problémů). ___ Thorntona coby žijící legendu každý zná a sdílí s ním nějakou příhodu. Wayne přitom (opět) zosobňuje esenci amerických hodnot. Muž svéhlavý, ale jasně rozlišující mezi dobrem a zlem. Věčně na cestě za novým dobrodružstvím, věčně na pomezí divočiny a civilizace, přičemž z obojího si bere to lepší. V centru dění jsou muži, kteří se dokáží postarat o sebe navzájem a taky se umí pohádat jako manželé po mnoha letech vztahu. ___ „Ženské“ jsou tím, co se chlapovi „přihodí“. Buď škodí, nebo obstarávají pomocné práce. Nejde-li o projev obdivu vůči muži, nemá ženino slovo žádnou váhu. ___ Ctí se profesionalita a morální integrita. Jako ve všech Hawksových filmech, také zde je amatérismus důvodem k pohrdání („tohle není práce pro amatéra“). Vytýkat ovšem westernu výše uvedené by bylo jako kárat koně za to, že má velké oči a líná. ___ U Hawkse napomáhá akceptování takto zkostnatělého nazírání na svět vtahující vyprávění. Co se zprvu jeví jako epizodický narativ, je ve skutečnosti důmyslným splétáním motivů (pomyslná ztráta syna a jeho opětovné nalezení v jiném mladém muži). Dějové linie rozvedené v první polovině se sbíhají do jednoho toku v dlouhé noční sekvenci, odehrávající se zdánlivě v reálném čase (a proto divákovi neumožňující vydechnout). ___ Přes povědomost zápletky (nejenom v případě, že jste viděli Rio Bravo) mne tyhle dvě hodiny drsnějšího chlapského škorpení bavily víc, než by se na mladistvého intelektuála, kterému se sebenevinnější projevy mužské nadřazenosti jinak hnusí, slušelo. 80% (25.03.2017)

"Jmenuju se Alan Bourdillion Trehearne.." - " To je moc dlouhý !!" - " Proto mi taky říkají Mississippi !!" ;) Hawksovo skvostné El Dorado mě přes svoji štědrou stopáž ani na okamžik nenudilo, ale co taky čekat od snímku velkého Howarda Hawkse v hlavní roli s legendární trojicí Wayne, Mitchum, Caan, že ?! Velmi neotřelý příběh s postřeleným ostrostřelcem Johnem Waynem, věčně nalitým šerifem Roberta Mitchuma a tím naopak nejhorším střelcem divokého západu, jakého si jen umíte představit, mladičkým věčně recitujícím Jamesem Caanem, jehož účast vyznívá naprosto generačně symbolickým dojmem.. Právě peprné vtipné dialogy mezi Thortonem a Mississipim mě hodně bavily, přičemž nejen že patří k tomu nejlepšímu, co El Dorado nabízí, byť celková komika a dialogový až sitcomový styl humoru, který si až příliš dobrý režisér Hawks opatrně hýčká a hlídá, aby jeho herci nikdy nezklouzli k přehrávání, vzde vlastně nahrazuje akci, a tak se většinou spíš mluví než střílí, byť některé hlášky lze vážně považovat za geniální.. Hodně se povedl i rozverný soundtrack Nelsona Riddlea, známého třeba hudbou ke Kubrickově Lolitě, celá tahle záležitost vyznívá až neskutečně příjemně a se vší tou "stínohrou" barevně.. [ Dabing 7/10 ] Velmi poctivá a slušná práce Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha z roku 1991 s báječným spojením Wayne, Brabec. (13.08.2013)

Těch podobností s (rovněž Hawksovým) Rio Bravo je až nehezky moc. Škoda, že jsem tak neviděl první El Dorado, svého předchůdce jinak ve většině směrech o chloupek překonává. Vtipem (J. Caan, jeho klobouk a lupara), nápaditostí (scéna se "zvonovým krytím") i herecky (Mitchum je mi sympatičtější než jeho předobraz z Ria Brava Dean Martin, a to je co říct). (12.11.2013)