El Dorado

Přistoupil jsem na pořekadlo: "Na televizi čum, jen když hraje Mitchum", ale nebylo to zrovna ono. Robert Mitchum je dramatickým hercem, a do waynovky (westernový kodex s přesnými ingrediencemi rádoby chlapství, rádoby humoru a rádoby krásných nemoudrých žen) se moc nehodí. Waynovky mi stále více připadají jako parodie - ani nejsem schopen říct čeho, nejspíš sebe samých - a tak tato bude asi moje poslední. Spíš věřím Leonardu Cohenovi, když zpívá: "Everybody knows the good guys lost / Everybody knows the fight was fixed / The poor stay poor, the rich get rich (Everybody Knows), i když v posledním verši by se mi líbilo: " ... the rich get richer". Ale tak i tak škoda slov. (15.02.2016)

Zarputile staromódní příběh mužského tmelení (nebo vás napadá fortelnější překlad anglického „male bonding“?). Příběh zasazený do idealizovaného světa, jemuž stále dominují opravdoví muži, ačkoli otázka „Nevím, proč jste ještě naživu“, kterou si klade Joey, se ve druhé polovině 60. let mohla týkat samotného konceptu maskulinity. Do světa neskrývaného sexismu a rasistického humoru (Mississippi a jeho urážlivá karikatura Asiata) – za jediný posun v tomto směru lze chápat pozitivní vyhodnocení indiánských fíglů (ďábelský vyprošťovák, lehnutí pod koně), jež zde ovšem praktikuje mladý běloch. Do světa, v němž se nejprve střílí a až poté kladou otázky (střelné zbraně jsou prakticky jediným prostředkem řešení problémů). ___ Thorntona coby žijící legendu každý zná a sdílí s ním nějakou příhodu. Wayne přitom (opět) zosobňuje esenci amerických hodnot. Muž svéhlavý, ale jasně rozlišující mezi dobrem a zlem. Věčně na cestě za novým dobrodružstvím, věčně na pomezí divočiny a civilizace, přičemž z obojího si bere to lepší. V centru dění jsou muži, kteří se dokáží postarat o sebe navzájem a taky se umí pohádat jako manželé po mnoha letech vztahu. ___ „Ženské“ jsou tím, co se chlapovi „přihodí“. Buď škodí, nebo obstarávají pomocné práce. Nejde-li o projev obdivu vůči muži, nemá ženino slovo žádnou váhu. ___ Ctí se profesionalita a morální integrita. Jako ve všech Hawksových filmech, také zde je amatérismus důvodem k pohrdání („tohle není práce pro amatéra“). Vytýkat ovšem westernu výše uvedené by bylo jako kárat koně za to, že má velké oči a líná. ___ U Hawkse napomáhá akceptování takto zkostnatělého nazírání na svět vtahující vyprávění. Co se zprvu jeví jako epizodický narativ, je ve skutečnosti důmyslným splétáním motivů (pomyslná ztráta syna a jeho opětovné nalezení v jiném mladém muži). Dějové linie rozvedené v první polovině se sbíhají do jednoho toku v dlouhé noční sekvenci, odehrávající se zdánlivě v reálném čase (a proto divákovi neumožňující vydechnout). ___ Přes povědomost zápletky (nejenom v případě, že jste viděli Rio Bravo) mne tyhle dvě hodiny drsnějšího chlapského škorpení bavily víc, než by se na mladistvého intelektuála, kterému se sebenevinnější projevy mužské nadřazenosti jinak hnusí, slušelo. 80% (25.03.2017)

Takovouhle zvonkohru, kterou přichystali pánové Harra a Thorton nezvaným hostům městečka El Dorado, jim můžeme pouze tiše závidět i my, častí to návštěvníci Pražské Lorety. Chvíli jsem v tom (než někdo začne(te) hned něco namítat, rovnou podotýkám, Rio Bravo jsem neviděl nebo si to alespoň nevybavuji) musel hledat zřetelný otisk H. Hawkse, ale od momentu „je úzká, tvrdá a nepohodlná, ale nikdo s ním nebude pohazovat“, nebylo nejmenších pochyb. Tohle opravdu není Leone, kde se dobře váží každé slovo, nejprve se většinou koná a až potom případně (i) mluví, tohle je Hawksova typicky suchá (westernová) konverzačka s legendárním duem J. Wayne-R. Mitchum, přičemž troj resp. čtyřlístek doplňuje „zelenáč“ J. Caaan resp. starej bard A. Hunnicutt. Pokud k tomu tak i přistoupíte, nemůžete býti zklamáni. V opačném případě vás může čekat nejedno nemilé překvapení. A jentak mimochodem, mládí neporáží stáří, ono mu „pouze“ náramně přihrává. Přičemž SPOILER (jako prase) v tomto případě se ani člověk nemůže na Hawkse dvakrát zlobit, že tu „lehce“ nesourodou sympatickou ústřední trojici, v závěru „nezeštíhlil“. Ostatně nemáte ten pocit, že Mitchum (když pominu skutečnost, že od jisté chvíle si nemohl dopřát už ani hlt) si beztak (v křečích) vytrpěl dost, Wayne s olovem tlačící na páteř to neměl zrovna taky dvakrát příjemný a poeta J. Caan je ještě příliš mladej na to, aby líbal hlínu?! 5-tou * nedávám za lehce uspěchaný (před)závěr (tu závěrečnou přestřelku jsi mohl, né že ne, Howarde (pro nás fajnšmekry) maličko protáhnout) a absenci alespoň jedné kulervoucí (památné) scény. Na druhou stranu, bavil jsem se královsky to nepopírám, to včetně posledního záběru. 88,8% (12.09.2012)

Starý dobrý kovbojský příběh o souboji dobra se zlem, chlapské cti, nutnosti pomáhat slabším a to vše je dochucené špetkou trefného humoru. Opilecký šerif J. P. Hara (bývalé střelecké eso) se svým pomocníkem by ve městě nikdy nenastolili pořádek, kdyby na pomoc nepřijel bývalý kamarád Thorton (stárnoucí střelecká jednička) se svým učněm Mississippim, který sice s obtížemi trefí stodolu zevnitř, ale nadšení pro cokoliv mu rozhodně nechybí. Ve čtyřech se to lépe táhne, nějaká ta láska se taky objeví, trocha střelby s originální fintou nesmí chybět a hrdinský závěrečný pochod tvrďáků podepřených berlemi klidným městem je vždy doprovázen mým spokojeným úsměvem. (19.05.2009)

Jak já to vidím, je El Dorado sice povedený, ale ničím mimořádný oldschoolový western. Možná je na můj vkus ještě starší než ty, kteým já říkám stará škola, každopádně po filmařské stránce film působí jako dobový standard. Charisma Johna Waynea mě úplně míjí (byť to asi nemohu posoudit úplně objektivně, viděl jsem bohužel jen dabovanou verzi). Působí na mě jako vypraný a nažehlený starý nesympatický chlap,co umí dobře jezdit na koni a všem jen rozkazuje co jak mají dělat. O nic víc mi do noty nesedl ani „indijánobijec“ Bull a takový Mississippi v podání J. Caana, mi byl zvlášť po svém rasistickém „čínském“ fórku úplně proti srsti. Nejsympatičtější je tak ožralecký šerif Roberta Mitchum, u kterého mi jako u jediného z nich nebylo jedno, jestli ho nezastřelí. Zápletka je takový standard, navíc od začátku nekompromisně směřující k happy endu, každá ženská postava je tu napsaná tak předvídatelně, že je otázka času než se dá dohromady s někým z hlavní partičky a usadí se s ním. Možná, že jediný problém je v tom, že je film už trochu zastaralý a nemá holt ždáné parametry nestárnoucí nebo nadčasové klasiky, protože je to prostě tucťák. (03.04.2013)