Spojenci

Spojenci ve VelkoBrangelinské říši. A k tomu jejich nehynoucí láska. Jo, ale Brad s Marion to měli kurevsky těžké, sama Brangelina si přála smrt své sokyně v lásce i felaci. Hezky to měl Robert Zemeckis zrežírované, jen je škoda, že film má dvě hodiny, tudíž podstatně vynikne jeho rozvláčnost a tu a tam se začnou klubat logické dírky. Má-li tedy hrdina co do činění se špičkovou špiónkou, ještě k tomu německou, měl by být obezřetnější, což se až tak nedělo. Na nočním stolku ponechaná důležitá tajná depeše by určitě neušla jejím cvičeným smyslům. A podobných zaváhání přibývalo, ovšem nad to je film technicky zručně odvedený. Na výpravě je znát dražší rozpočet, práce kameramanů je zdatná, vizuál potěší. Několik akčních sekvencí je příjemně brutálních. A je zde hlavní tahoun toho všeho - Brad Pitt, bez jehož podplukovníka by film nebyl úplný. Film má určitě své napětí a nešetří napínavými chvilkami, jenže své rozvláčnosti se nezbavil. Než dojde na zabití nacistického velvyslance, film se dost táhl. Zájem o milenecký pár, později manželský pár s malou dcerkou, určitě zpočátku nebyl nejvyšší.. Rozjezd je poměrně vlažný. Druhá polovina filmu ale nabízí podstatný zvrat ve vyprávění a tím i znatelný odpich z oparu nudy. Hrdina se bude potýkat s tím, že je jeho milá obviněna z přivlastnění falešné identity a její pochva tak trochu i náležela Adolfovi. Ano, námět poměrně neotřelý, ovšem místy se zdálo, že na dvě hodiny nevystačí. Takže střídání ne úplně svižných sekvencí s těmi napínavými trvalo v podstatě celý film. Zprávy o tom, jak to mezi Bradem a Marion sexuálně jiskří, se neukázaly jako úplně liché. Zatímco Marion v postelové scéně neobnaží pomalu ani křidýlko a francouzské stehýnko, Brad zaperlí holou zadnicí. I přes režijní kvalitu, je postupem času znát, že Robert Zemeckis postupně vyklízí pole elitních režisérů. Určitě to v minulosti býval nápaditější, kreativnější i komerčněji úspěšnější režisér. Tenhle jeho počin je po režijní stránce slušně odvedený, kompaktností ale nevládne, určitě by prospělo jej o půl hodiny zkrátit, aby se jeho napínavost i dojemnost dostavila v plné síle a nepřebíjela tyto aspekty bující kýčovitost. 7/10 (03.05.2017)

Hodně jsem se rozhodoval jestli mám hodnotit na 80% nebo 60%, je to totiž úplně přesně 70%. První půle doslova nuda. Je to takový hezký příběh s hezkou výpravou kde se nic neděje, poznáte krásy Casablanky z roku 1942, krásný francouzský styl budov á la Paříž s nádechem orientu, chodící velbloudy v ulicích a staré auta z třetí říše. Prostě idylka na sobotní dopolední oddech po páteční pařbě, kdy se vám nechce moc přemýšlet a kdy si chcete uvařit snídani a u filmu luštit třeba křížovky, nebo posílat fotky z předešlého večírku. Jenže kvůli tomu do kina nechodíme, že? Druhá půle začala alespoň trošku povedenou scénou s písečnou bouří a ta mi trošku nabudila testosteron a já se začal konečně probouzet z deliria. Začal jsem lehce vnímat problémy nacisty ovládanému Vichistickému režimu v této orientální zemi, kterou chtěli spojenci získát díky strategicky významnému přístavu. Začal jsem jim fandit, ale stále taková pohodička idylka, která už byla i skoro ve 3/4 a stávalo se to tak trochu nechutně nezajímavé. Poté konečně pořádný zvrat, a začalo ródeo, které si Brat Pitt alias Max Vatan vysnil po válce. Posledních 30 minut opravdu tedy konečně obrat a mě film začal opravdu bavit. Byly v něm cítit konečně pravé emoce, jenže dalo se jim věřit? Poslední scénu milostného páru jsem hltal a zanechala ve mě hluboký dojem, odcházel jsem ze sálu spokojen. Zemeckis má ale na víc, stejně jako film a doma se mi rozložilo, že vlastně konec zachránil vše a mohli v klidu vypustit 80 minut filmu. Proto nakonec pouze za *** i když pocitově na 69,9%. Výkony Pitta a Cotillard nezklamali. (26.01.2017)

Něco mě říká, jestli se tady náhodou neopisovalo z Casablancy, tu jsem ovšem bohužel nikdy neviděl :(, což se mě zrovna v tomhle případě vůbec nehodí, protože bych moc rád přišel na kloub záhadě, zda-li podobný příběh už náhodou nebyl jednou zfilmovaný. Brad Pitt stále neklesá pod svůj vysoký standard a své si uhraje i tady. Naproti tomu Marion mě vůbec nepřesvědčila. Nepředvádí tady nic, kvůli čemu by za ni měl Brad tolik bojovat. Na filmu je znát, že jej vede natolik zkušený režisér jako Zemeckis, ale bohužel i přesto se jeví první hodinka jako úplně zbytečná, naproti tomu ta druhá výborně napínavá. 65% (22.02.2017)

Veľmi pekne poňatý príbeh o dvoch ľuďoch, ktorých postretla láska v tú najnevhodnejšiu dobu. Vojna ako taká totiž neničí len materiálne, hmotné veci, no najmä city či šťastie, ktoré môže byť v mnohých prípadoch na dosah, no zároveň na míle vzdialené. Naozaj som milo prekvapený, ako na mňa tento vojnový, romantický snímok, obohatený o špionážnu story zapôsobil. Palček hore všetkým zúčastneným ... (13.02.2017)

„Jakou máme šanci? Že přežijeme?“ - „60:40…že ne. Jestli oba, netuším.“ Už úvod mě velmi chytl. Snaha hrát přesvědčivě manželský pár mě bavila, o hlavní hrdiny jsem se bál (zbytečně, ale co už) a především jim v jejich počínání fandil. Výborné byly hlavně pasáže s mícháním karet a večírkovou přestřelkou. Navíc, nemám moc rád samoúčelné milostné scény, které jsou ve filmech jen proto, aby byly, avšak ta za písečné bouře měla cosi do sebe. Což se ovšem nedá říct u „efektní“ scény porodu, kdy jsem protáčel oči v sloup. Chvíle relativního klidu rodinného života měly svoje opodstatnění, člověk si o to více užil tu postupnou prohlubující se nedůvěru, zpětné promítání si jistých indicií, podezřívání, zmatenost a strach z pravdy, to mě bavilo hodně. O to víc jsem smutnil z krapet naivní akce ve Francii (nejslabší části filmu). Protože i konec, ačkoliv trochu natahovaný, byl překvapivě výborný. Celkově mi tahle podívaná vychází na slušné 4*. „Velvyslanec přijede přesně ve 20.30.“ - „A když se zpozdí?“ - „Je to Němec. Přijede včas.“ (05.05.2017)