Spojenci

Slibovala jsem si od tohohle filmu víc. V podstatě jsme byli hozeni do děje bez nějakého úvodu. Rozkoukání mi ale netrvalo moc dlouho, takže jsem se mohla ponořit do příběhu, který byl.. no asi by nebyl špatný, ale mě to nějak neuchvátilo. Emocionálně to bylo naprosto prázdné, autoři nám vůbec nedokázali přiblížit hlavní hrdiny, abychom s nim sympatizovali. Když minete tu chvilku, kdy mezi hlavními postavami přeskočí jiskra, tak víte, že je něco špatně. A tady jsem úplně minula ten okamžik, kdy se do sebe zamilovali a ani herci tomu moc nepomohli, protože jsem mezi nima neviděla žádnou chemii. Film sice ubíhal, a nemůžu říct, že bych se vyloženě nudila, ale tak nějak jsem měla nutkání při filmu vytáhnout hodinky a podívat se, kolik je. Navíc valná většina vážných scén působila velmi komicky (třeba ta scéna v porodnici, to jako vážně?), což taky není úplně dobrý znamení. A po skončení jsem si uvědomila, že to ve mě nezanechalo nic, což taky neni dobře. Takže, 3* hodně průměrné. (29.01.2017)

Spojenci sú filmom dvoch diametrálne odlišných úsekov. Prvá tretina je rozvážna a necháva diváka skôr nasávať retro atmosféru, napínavý a dramatický zvyšok zase vedie zápletku úplne iným smerom. No to, a ani zjavne úmyselná odťažitosť nakoniec vôbec neprekáža, nakoľko Zemeckis dokáže pravidelne prichádzať s majstrovsky zrežírovanými scénami a osudovým záverom zanechať patričnú silnú stopu. Aspoň u mňa určite a podobne príjemne staromódny film si dám rád kedykoľvek. (13.02.2017)

Na to, že špionážne filmy moc neobľubujem, som bol prekvapený ako ma to bavilo. Dejová linka nemá žiadne prestoje, pričom jej romantická časť je budovaná veľmi pohodovo, príjemne a už od začiatku. Na konci došlo aj na prehĺbenie dramatickej zložky, pričom sa dostavilo aj niečo málo emócií. Takže ja som spokojný, určite som od filmu dostal viac ako som pôvodne čakal. Inak tým dvom to vážne pristalo. 80/100 (18.02.2017)

Hodně jsem se rozhodoval jestli mám hodnotit na 80% nebo 60%, je to totiž úplně přesně 70%. První půle doslova nuda. Je to takový hezký příběh s hezkou výpravou kde se nic neděje, poznáte krásy Casablanky z roku 1942, krásný francouzský styl budov á la Paříž s nádechem orientu, chodící velbloudy v ulicích a staré auta z třetí říše. Prostě idylka na sobotní dopolední oddech po páteční pařbě, kdy se vám nechce moc přemýšlet a kdy si chcete uvařit snídani a u filmu luštit třeba křížovky, nebo posílat fotky z předešlého večírku. Jenže kvůli tomu do kina nechodíme, že? Druhá půle začala alespoň trošku povedenou scénou s písečnou bouří a ta mi trošku nabudila testosteron a já se začal konečně probouzet z deliria. Začal jsem lehce vnímat problémy nacisty ovládanému Vichistickému režimu v této orientální zemi, kterou chtěli spojenci získát díky strategicky významnému přístavu. Začal jsem jim fandit, ale stále taková pohodička idylka, která už byla i skoro ve 3/4 a stávalo se to tak trochu nechutně nezajímavé. Poté konečně pořádný zvrat, a začalo ródeo, které si Brat Pitt alias Max Vatan vysnil po válce. Posledních 30 minut opravdu tedy konečně obrat a mě film začal opravdu bavit. Byly v něm cítit konečně pravé emoce, jenže dalo se jim věřit? Poslední scénu milostného páru jsem hltal a zanechala ve mě hluboký dojem, odcházel jsem ze sálu spokojen. Zemeckis má ale na víc, stejně jako film a doma se mi rozložilo, že vlastně konec zachránil vše a mohli v klidu vypustit 80 minut filmu. Proto nakonec pouze za *** i když pocitově na 69,9%. Výkony Pitta a Cotillard nezklamali. (26.01.2017)

Robert Zemeckis se rád zabývá minulostí, všechny jeho slavné filmy z přelomu 80. a 90. let jsou plné dobrodružství, vášně a radosti, kterou dokáže zprostředkovat výhradně filmové médium jako takové. Romancing the Stone, Back to the Future, Who Framed Roger Rabbit, Death Becomes Her... Vždycky to mělo nádech starých dobrých časů. A Allied skutečně staré dobré časy jsou, odkazují na Casablancu, servírují akci, špionáž, romanci, neparodují ani ve scénách s nacisty, jen nostalgicky vzpomínají na dobu, kterou si romanticky idealizujeme. (26.02.2022)