Stopy spravedlnosti

I když si užívám choreografie stárnoucího, ale snad čím dál lepšího Chana - protože jeho stárnutí je součástí bitek, které už nemusí a nejsou perfektní, o to však lidštější - za téma si film zaslouží odpad. ____ Tahat ze skříně kostlivce příšerných bombových útoků IRA? Vymýšlet nové a hrozivější v současné Anglii? Fantazírovat o nové vlně terorismu, který přitom skončil nedávno? To je snad přímo snaha vyburcovat nějaké blbce, aby znovu povstali a začali zabíjet. SHRNUTÍ: Když už IRA, tak něco, co se skutečně stalo. Ne pohádky, které mohou sloužit jako náborový leták. Zájemcům o téma doporučuji Boxer z roku 97 nebo Krvavá neděle z 2002, atd. Ono je toho podle reality bohužel hodně. (29.12.2020)

O IRA už byla natočena spousta nudných, narkoleptických a užvaněných patetických sraček, plných keltských morálních dilemat, jestli pokojně bučet za Bětku nebo masakrovat anglosaské civilisty. I po zneužití většího množství než malého bych ještě do včerejška považoval za žertovně absurdní pičovinu, že někdy uvidím jeden z nejkulantnějších napínačů o irských armějcích, který produkčně zmákne a zacáluje Pekingvůd a hlavní roli bude hrát Čenovic Džudyna. A bác ho, nic není nemožné, voršprung durš technik a tak… Nic jsem perorálně ani pernasálně nepožil, a přesto zřel fuckt fajnový kousek, zcela prostý Džekího obvyklého opičího čurákování, přímočarý, zábavný a svižný, s pestrým a chytrým hlavopatoidním scénářem a solidní výpravou, v němž skvěle pózující Pírs šarmantně oprášil svůj šinfejn akcent a Šimpymu to i v mumifikačním věku kope jako zamlada. A tak starý unavený ťaman ukázal MI 1-6 jak na to, přičemž během chvilky se zenovým klidem udělal z Belfastu místo, kam odteď budou Velkobrity kdovíproč stále hrdě vykrmovaní paraziti, tedy slizký degenerát Karlík a senilní korunová bába, nadšeně každý rok jezdit na bezpečnou dovolenou. Plná palba. (04.12.2017)

"Vy jste mi v kanceláři odpálil zasranou bombu?" Když chce IRA spravedlnost, tak vzduchem lítají domy nebo autobusy. To dá rozum, to chápe každej Brit, kterej chce mít klid. Tady to ale IRA přehnala. Probudila v týpkovi, kterej po večerech připravoval v restauraci chutnýho Bóbika, specialistu pro boj ve vysoký trávě. A rozjela se hra, která mě hodně bavila. Srandy jsem si teda moc neužil, ale když jde o pomstu, terorismus, zradu a nevěru, tak ty vtípky snad ani tolik nepotřebuju. (11.10.2022)

Problémů ten film má víc, ale že je život krátký a lidé na internetu neradi čtou dlouhé texty, tak zmíním jen tři největší: 1) The Foreigner sestává z dvou hlavních vypravěčských linií, které se sice občas protínají, ale nikdy doopravdy nekooperují a divák se nemůže zbavit pocitu, jako by někdo sestříhal dva nesouvisející filmy dohromady. 2) Na Jackiem Chanovi sice stála celá propagace, ale kdyby ve filmu nebyl, nic moc zásadního by se nestalo.To hlavní se děje v linii Brosnana, Jackie se jen párkrát objeví a něco vyhodí do vzduchu / někomu nabančí. A nedostatečnost / neplausibilnost jeho motivace je kapitola sama pro sebe. Čínsko-vietnamský badass, kterého Jackie hraje, totiž ve své cestě za pomstou uvažuje následujícím způsobem: "Moji dceru zabil útok, k němuž se přihlásilo cosi jako IRA -> tady tento politik je Ir, takže určitě o útočnících něco ví, půjdu se ho zeptat -> ha, on mi říká, že o teroristech neví nic, ale je to Ir, takže určitě lže, budu na něj tedy páchat bombové útoky tak dlouho, dokud se nepřizná!" Nic logičtějšího opravdu vymyslet nemohl, že? 3) Brosnanova linie, která je kombinací rodinného melodramatu a konspiračního politického thrilleru, by mohla být fajn, kdyby však nebyla směšně šablonovitá a nevypadala jako něco, co se sem omylem přeneslo trhlinou v časoprostoru - nejpozději z počátku 90. let, kdy vyšla kniha, kterou The Foreigner adaptuje. Ostatně, jak moc aktuální byla v roce 2017 hrozba terorismu ze strany IRA? A jak moc absurdně v roce 2017 vypadá, pokud jsou postavy Irů vykresleny podobně stereotypně jako postavy Arabů v Delta Force s Chuckem Norrisem? I zde se prostě projevuje nešťastná rozeklanost celého filmu - akčňák o bývalém vojákovi, kterému zabili dceru / manželku / psa / křečka si absurditu a žánrové stereotypy může dovolit, aniž by mu to ublížilo. Politický thriller si ovšem zplošťování komplikované reality na povrchní stereotypy dovolit nemůže, nechce-li tedy být podobně zajímavý a podnětný jako diskuze na Novinkách. (26.04.2018)

S poctivým politicko-(ne)akčním thrillerem dle notiček staré školy nejdál dojdeš. Brzdí to snad jen až přilišná vandammovská roznožka mezi dvěma přístupy; Chanovým "(vše)schopný rambo-důchodce na cestě vendetty" a Brosnanovým "kujeme ambivalentní vnitrostranické IRA/Sinn Féin pikle". Působí to totiž, že Chanova linie byla naroubována na tu Brosnanovu. Ta hraje prim a obstojí sama o sobě (ostatně Quanovy akce nemají vůbec na nic dopad, vše by se odehrálo naprosto stejně i bez něj). Každopádně skvěle fungují obě, ovšem každá na tom svém písečku a nemá smysl popírat, že byť dějově se protínají, tak stylem nikdy. Jinak úplná spokojenost; pokud tedy čekáte něco ve stylu ukecanější variace Belmondova Profesionála spíše než Neesonova Taken. (15.01.2018)