Atomic Blonde: Bez lítosti

Dvouhvězdičkový brak s jednou pětihvězdičkovou akční scénou. Na akčně-špionážní film, který by měl být nabitý akcí a informacemi a neustále podněcovat naši zvědavost, je Atomic Blonde nezvykle utahaná. Na vině je nevyrovnaný rytmus, daný množstvím zpomalovacích scén, které děj nijak neposunují a neobohacují, v nichž postavy vedou plytké dialogy o pravdě, lži a politice, a záběrů, ve kterých Charlize Theron pózuje v hotelovém pokoji nasvíceném modrými a červenými neony (fanoušci Refnových filmů nepřijdou zkrátka). Hrdinka připomíná pěkně oblečenou figurínu či robota, který plní zadané instrukce (a ve výsledku vážně nesejde na tom, kdo je zadává) a občas zregeneruje své síly ve vaně s ledovou vodou nebo s pomocí panáka vodky (její varianta „Martini, protřepat, nemíchat“ proto zní „Stoličnaja na ledu“). OK, jde o ledově chladný stroj na zabíjení, decentněji by to sdělit nešlo? Pár náznaků její lidskosti a toho, že má vůbec nějakou individualitu, vyznívá do ztracena (vztah s Delphine, zabitý milenec, jehož fotku v úvodu spálí zřejmě jen proto, aby režisér mohl film odpálit skladbou Putting out the Fire od Bowieho). Vyprávění zpomaluje také nadbytečný rámec s výslechem v Londýně, vizuálně připomínajícím výslechovou scénu ze Základního instinktu (přehazování nohy přes nohu se ovšem nekoná), který nevytváří žádné napětí, nevzbuzuje zvědavost, nevyvolává nové otázky. Toby Jones a John Goodman jen zastupují pomaleji chápající diváky, kteří občas potřebují pauzu a shrnutí toho, co jsme doposud slyšeli. Film se nadto navzdory retrospektivnímu vyprávění v berlínských scénách nedrží hlediska Lorraine. Zcela nesmyslně jsme zpravováni také o aktivitách Percivala, takže s předstihem před ostatními postavami víme o jeho pravých záměrech a film nás již v tomto ohledu nedokáže zaskočit. Nejlepší akční scéna filmu je paradoxně ta stylisticky nejodměřenější, která se nesnaží být cool za výpomoci zpomaleného pohybu nebo osmdesátkových songů, které zabírají vždy a všude. Teprve (a pouze) během několikaminutové a několikaúrovňové rvačky (nejen) na schodišti se z filmu konečně alespoň na chvíli stává nekompromisní brutální akční nářez s přehlednou akcí, který sliboval trailer. Úrovní kaskadérských kousků, choreografie, práce kameramana nebo zapojením mizanscény (když je nejhůř, přijde vhod i elektrický vařič) jde o nadstandardní kus filmařiny. Natolik nadstandardní, že zřejmě nebudete řešit syrovější, méně stylizované pojetí akce (oproti zbytku filmu) nebo mizivý přínos dané sekvence pro vyprávění. David Leitch má tudíž skvělý materiál, pokud by někoho někdy potřeboval přesvědčit, že umí zrežírovat parádní akční scénu, ale celá ta příběhová nadstavba kolem je tak utahaná, pitomá, ledabyle poslepovaná a nevyrovnaná, že doporučuji přijít do kina až zhruba půl hodiny před koncem. 50% (31.07.2017)

Nejvíc zamrzi zbytečně překombinovaný příběh, kterému chybí to cosi uvnitř, co by jej dělalo, když už ne uvěřitelným, tak alespoň přirozeným a "prožitelným". Mimo to je Atomic Blond hodně povedený mix nadsazené až úsměvné Bondovky s perfektně naturalistickou mlátičkou místy připomínající špičkového Johna Wicka 2. Celkově o něco slabší než podobně laděný Zabiják & bodyguard, a tedy slabší 4*. 7/10 (01.09.2017)

Agentka MI6 Lorraine Broughton (Charlize Theron) je vyslána do Berlína, aby zajistila ukradený mikrofilm schovaný v hodinkách, který obsahuje jména a identity agentů... Sofia Boutella jako Delphine Lasalle je v akci prakticky nevyužitá, ale má milostnou scénu s Charlize Theron. Akce mohlo být mnohem více, protože Charlize Theron v ní působí absolutně přirozeně, dokáže si poradit s východoněmeckou policií, hřebem je likvidace agentů KGB s následnou automobilovou honičkou a v průběhu filmu předvede svoje bojové schopnosti ještě v dalších čtyřech menších akčních scénách. Závěrečná vysvětlovací desetiminutovka je hodně překombinovaná a nedává to úplně smysl. "David Hasselhoff is in town." (15.10.2017)

V první polovině přestylizované s halabala používaným "Best of 80´s" soundtrackem, ve druhé naopak mnohdy bez hudby a až na kost syrové ve stylu Greengrassova Bourna (a v této poloze to filmu sedne o poznání lépe). Do toho si scenárista hraje hru na seriózní špionážní žánrovku a div že ne na le Carrého s jakože zašmodrchanými dvojitými identitami. Ovšem moc mu to nejde a od počátku jasné, jak se věci mají a kdo je tím tajemným, který to hraje na všechny strany. Zbytečně složitě se tu vypráví vlastně dost triviální historka. Ale aspoň to není blbá historka. To na čem to stojí je dle očekávání především vynikající choreografie ústící ve výtečnou fyzickou a kaskadéry oddřenou akci (naštěstí není nonstop, ale rozumně dávkovaná) s působivě chladnou Charlize. Nelze tomu upřít vlastní ksicht, rozhodně nejde pouze o proklamovanou "Jane Wick". Jen ten ksicht mohl být po celou stopáž buď echt přelíčený jako zpočátku či naopak zcela odlíčený jako ke konci. (10.08.2017)

Akční špionážní thriller z rozděleného Berlína z doby Studené války, skutečně bravurně natočený a nanejvýš stylový, až chvílemi připomíná jakési designérské porno, jen hlavní hrdinka oplývala ne lidskými, nýbrž superhrdinskými schopnostmi - výdrž pod vodou jako rybí žena, těžkou nehodu přežije nepřipásaná bez jediného škrábnutí, sama vykosí skoro celou KGB i východoněmeckou policii, i když ti muži jistě také prošli výcvikem a jsou mnohem vyšší váhová kategorie...ale koneckonců je to adaptace komiksové předlohy, takže rozum je tady potřeba vypnout... (07.11.2017)