Atomic Blonde: Bez lítosti

Dvouhvězdičkový brak s jednou pětihvězdičkovou akční scénou. Na akčně-špionážní film, který by měl být nabitý akcí a informacemi a neustále podněcovat naši zvědavost, je Atomic Blonde nezvykle utahaná. Na vině je nevyrovnaný rytmus, daný množstvím zpomalovacích scén, které děj nijak neposunují a neobohacují, v nichž postavy vedou plytké dialogy o pravdě, lži a politice, a záběrů, ve kterých Charlize Theron pózuje v hotelovém pokoji nasvíceném modrými a červenými neony (fanoušci Refnových filmů nepřijdou zkrátka). Hrdinka připomíná pěkně oblečenou figurínu či robota, který plní zadané instrukce (a ve výsledku vážně nesejde na tom, kdo je zadává) a občas zregeneruje své síly ve vaně s ledovou vodou nebo s pomocí panáka vodky (její varianta „Martini, protřepat, nemíchat“ proto zní „Stoličnaja na ledu“). OK, jde o ledově chladný stroj na zabíjení, decentněji by to sdělit nešlo? Pár náznaků její lidskosti a toho, že má vůbec nějakou individualitu, vyznívá do ztracena (vztah s Delphine, zabitý milenec, jehož fotku v úvodu spálí zřejmě jen proto, aby režisér mohl film odpálit skladbou Putting out the Fire od Bowieho). Vyprávění zpomaluje také nadbytečný rámec s výslechem v Londýně, vizuálně připomínajícím výslechovou scénu ze Základního instinktu (přehazování nohy přes nohu se ovšem nekoná), který nevytváří žádné napětí, nevzbuzuje zvědavost, nevyvolává nové otázky. Toby Jones a John Goodman jen zastupují pomaleji chápající diváky, kteří občas potřebují pauzu a shrnutí toho, co jsme doposud slyšeli. Film se nadto navzdory retrospektivnímu vyprávění v berlínských scénách nedrží hlediska Lorraine. Zcela nesmyslně jsme zpravováni také o aktivitách Percivala, takže s předstihem před ostatními postavami víme o jeho pravých záměrech a film nás již v tomto ohledu nedokáže zaskočit. Nejlepší akční scéna filmu je paradoxně ta stylisticky nejodměřenější, která se nesnaží být cool za výpomoci zpomaleného pohybu nebo osmdesátkových songů, které zabírají vždy a všude. Teprve (a pouze) během několikaminutové a několikaúrovňové rvačky (nejen) na schodišti se z filmu konečně alespoň na chvíli stává nekompromisní brutální akční nářez s přehlednou akcí, který sliboval trailer. Úrovní kaskadérských kousků, choreografie, práce kameramana nebo zapojením mizanscény (když je nejhůř, přijde vhod i elektrický vařič) jde o nadstandardní kus filmařiny. Natolik nadstandardní, že zřejmě nebudete řešit syrovější, méně stylizované pojetí akce (oproti zbytku filmu) nebo mizivý přínos dané sekvence pro vyprávění. David Leitch má tudíž skvělý materiál, pokud by někoho někdy potřeboval přesvědčit, že umí zrežírovat parádní akční scénu, ale celá ta příběhová nadstavba kolem je tak utahaná, pitomá, ledabyle poslepovaná a nevyrovnaná, že doporučuji přijít do kina až zhruba půl hodiny před koncem. 50% (31.07.2017)

Drží to pohromadě jen silou vůle, ale díky Charlize to funguje. Ta ženská má charakter, ať už verbálně smečuje McAvoyovi nebo olizuje Sofii "Mumii" Boutellu. Akce promakaná i když méně dravá než ve Wickovi a se zdánlivě bezstřihovou scénou roku. Komiksová stylizace sluší i špionážnímu žánru. Škoda, že to rejža lépe neslepil. Do Berlína se těším. (04.08.2017)

Akční špionážní thriller z rozděleného Berlína z doby Studené války, skutečně bravurně natočený a nanejvýš stylový, až chvílemi připomíná jakési designérské porno, jen hlavní hrdinka oplývala ne lidskými, nýbrž superhrdinskými schopnostmi - výdrž pod vodou jako rybí žena, těžkou nehodu přežije nepřipásaná bez jediného škrábnutí, sama vykosí skoro celou KGB i východoněmeckou policii, i když ti muži jistě také prošli výcvikem a jsou mnohem vyšší váhová kategorie...ale koneckonců je to adaptace komiksové předlohy, takže rozum je tady potřeba vypnout... (07.11.2017)

Jako akce je super. Utkvěla mi hlavně ta bitka, kdy Charlize chrání přeběhlíka a vyřídí asi pět KGBáků a rozhodně z toho nevyjde bez šrámu. Co mě ale zklamalo, byla dobová atmosféra. Tvůrci vytvořili jakousi pseudocool verzi osmdesátek, kde všichni vypadají jak hipsteři, mají dnešní tetování, ale jezdí třeba v trabantu za zvuků New Order. Prostě žádná trvalá, kníry a debilní móda. Charlize by v těch hadrech a účesech klidně mohla vylézt dneska. Děj je taky na hovno a vlastně me vůbec nezajímal. Sofia Boutella tam je jen kvůli tomu, aby se mohla poprat v kalhotkách a i ten skvěle hrající McAvoy mi tam vlastně přišel navíc. Samotná Charlize je cool, ale příliš chladná a drsná na to abych jí nějak fandil. Prostě vypadá to hezky, ale jako celovečerák to moc nefunguje. (16.04.2018)

Tam, kde John Wick 2 nezklamal vůbec vizuálně svým nádherným filtrem, tam jeden z původních spolurežisérů sází na opravdu ošklivé prostory sametorevolučního Berlína v neskutečně vyblitých barvách, což mě tedy moc sledovat nebavilo. S tím jsem měl problém už od prvního traileru a proto jsem na to nakonec nešel, ovšem nedokázal jsem se přes to přenést ani doma. Charlize Theron je ovšem v roli neskutečně uvěřitelná, ačkoliv tedy zejména ona slavná nejlepší scéna v kontextu mužské síly Johna Wicka a minionů, které si Charlize ve filmu poddá, úplně věrohodná není, ale je zkrátka vidět, že je David Leitch co se týče choreografie někde úplně jinde než zbytek Hollywoodu. Ačkoliv mě to tedy extra nestrhlo, i přes mírně nadsazenou stopáž (stejně výtka u letošního bratránka) jsem se nenudil a za pár let bych si dal klidně crossover, kdyby to bylo možné. (27.10.2017)