Kimi no na wa.

Film vypráví příběh o chlapci a dívce, kteří se míjejí a až po delší době jim dojde, že se milují. Nejspíš si teď řeknete, že tohle jste už viděli, ale to byste se unáhlili. Taki a Mitsuha se totiž nejen sblíží, ale jejich pouto je o to silnější, že nejen že znají život toho druhého, ale vzhledem k tématu výměny těl život toho druhého sami ochutnají. Příběh se z odlehčené komedie o dvou teenagerech překlopí ke vizuálně zajímavé drama a je jenom důkaz umění Makoto Šinkaie, že změna tónu vyprávění proběhne hladce. Příběh protkává japonská poetika a občas se v něm objeví skoro pohádkové prvky. Kimi no na wa hodnotím jako nejlepší animovaný film roku a cením si ho o to víc, že vznikl formou klasické animace a rozhodně to není film zaměřený na děti. (28.12.2016)

I když to tak možná podle mých hodnocení nevypadá, tak mám tvorbu Makota Šinkaie v podstatě velmi rád. Ten pán dokáže rozehrát opravdu skvělé, příjemné, poetické a hluboké představení, které si člověk dokáže velmi dobře užít. Jediné s čím jsem měl až do dnešního dne tak trochu problém a asi hlavní důvod proč jsem některým jeho dílům nemohl dát plné hodnocení byl prostě konec. U většiny z nich jsem vždycky něco očekával, představoval si jak by to mělo být zakončené a snad nikdy mi to nevyšlo. Navíc ve mě způsoby jak to Makoto povětšinou uzavíral vyvolávaly spíše zklamání, které mírně posílalo do kopru ten silný zážitek, který jsem si během sledování úspěšně budoval. No a teď je to konečně překonáno. Makoto konečně předvedl závěr, který umocnil mé dojmy a tak si ode mě prostě 5* zaslouží. Animace, hudba i postavy jsou opět výborné a i to jak si Makoto pohrává s časem a vědomím je prostě hodně originální a zajímavá podívaná. Nemám co vytknout, krásné příjemné a poetické... 9,5/10 (10.09.2016)

Ze začátku jsem se moc nechytal, ale tak od druhé poloviny jsem jen zíral. Romance se sympatickými hrdiny, chytrým scénářem s geniální hudbou a dechberoucími (animovanými) scenériemi. Na konci jsem byl už jen regulérně dojatý. Jo, je to skvělý film (i když je u něj třeba mít tu správnou náladu a dost trpělivosti).. (01.09.2017)

Záleží, jak jste na tom se zamilovanými anime postavami, co na sebe dojatě hledí přes pláně rozvlněné trávy, zatímco se nad nimi po nebi táhnou dlouhé čáry expolodujícíh komet, to všechno na podkresu sladkého k-popu. Jestli dobře, tak jste in for a good ride. Nutné ale trochu vypnout hlavu a asi na šesti místech scénáři odpustit lenivé psaní, kdy si říkáte "proč si to postavy nevygooglí/proč si nezavolají a všechno nevyřeší hned?" Pořád se to neděje, jako by taková zjevná věc nikoho nenapadla, pak si to po hodině filmu konečně vygooglí a zavolají, a všichni jsou najednou surprised Pikachu z toho memu, jen vy si řikáte: Jsem rád, že se příběh posunul, ale omg, co vám trvalo tak dlouho? (13.02.2024)

Po tomto snímku se upevňuji v tom, že Makoto Šinkai není asi režisér pro mě. I když zrovna Your Name se mi od něj celkem líbilo, nicméně ne tolik jak bych čekal a to mám pro hrátky s časem slabost. Na druhou stranu je možné, že se mi to celkem líbilo právě kvůli nim, jelikož zatím všechny ostatním snímky od Makota kolem mě jen tak prolétly a když zanechaly stopu tak spíše negativní. Jeden z nich se mi ani nepodařilo na dva pokusy dokoukat, přitom pomalejší tempo vyprávění mi nevadí. Nevím čím to je. Možná, že se na můj vkus hodně zaměřuje na poetiku. (29.09.2017)