Kimi no na wa.

Celá Shinkaiova tvorba v jednej celovečernej kompilácii. Množstvo odkazov na predchádzajúce snímky, množstvo historických, kultúrnych vsuviek, množstvo japonských tradícií. Najväčšie pozitívum je však animácia, ktorá je skutočne ohromná a vyvoláva emócie. Takže aj keď film má nejaké svoje chyby (najmä scenáristické), vo výsledku to nahradzuje vec, ktorou Makoto Shinkai vyniká a ktorá už bude jeho rukopisom - perfektný vizuál. Vizuál, ktorý ma v záveri dojal až k slzám. (07.08.2017)

Záleží, jak jste na tom se zamilovanými anime postavami, co na sebe dojatě hledí přes pláně rozvlněné trávy, zatímco se nad nimi po nebi táhnou dlouhé čáry expolodujícíh komet, to všechno na podkresu sladkého k-popu. Jestli dobře, tak jste in for a good ride. Nutné ale trochu vypnout hlavu a asi na šesti místech scénáři odpustit lenivé psaní, kdy si říkáte "proč si to postavy nevygooglí/proč si nezavolají a všechno nevyřeší hned?" Pořád se to neděje, jako by taková zjevná věc nikoho nenapadla, pak si to po hodině filmu konečně vygooglí a zavolají, a všichni jsou najednou surprised Pikachu z toho memu, jen vy si řikáte: Jsem rád, že se příběh posunul, ale omg, co vám trvalo tak dlouho? (13.02.2024)

Buď se tentokrát Šinkai krotil a nebo už jsem si na jeho styl tak zvykl, že mi to už ani nepřišlo moc kýčovité. Tedy takhle - kýčovité to samozřejmě bylo a přebarvičkovaných scén je tu zase dost, nehledě na to, jestli má být vyznění scény veselé, dojemné nebo smutné (tady regulérně při zjištění jedné strašné události slunce září tak silně a obloha je tak krásná, že jsem a přemýšlel, jestli si ze mě náhodou Šinkai nedělá srandu), ale ve srovnání s 5 centimetry za sekundu toho fakt nebylo až tak moc. A ani tak vyděračské to nebylo, i když to na city hraje pořád dost. Prostě mám pocit, že jsem si na Šinakie zvykl a že už jsem ty jeho filmy schopný brát jako pohádky, kde se všichni řídí pouze city a rozumem nikdo (proto je tu taky dost nelogičností). Zároveň ale nemůžu říct, že by mě to bůhvíjak nadchlo, protože Šinkai opět vypráví ten stejný příběh s těmi stejnými postavami se stejným přehnaně dojemným koncem a zároveň ani tady není schopný svému jedinému námětu dát nový rozměr a jinak ho podat (jako to umí třeba Kaurismäki), vždycky jen vymění zápletky, ale to je holt málo. Tady navíc ten fantasy prvek ani nemá vysvětlení, prostě se děje protože se děje a proč nad tím přemýšlet, když je to přece tak romantické a dojemné, že... Má v sobě sice určitou sofistikovanost, ale chybí mu základy, na kterých by stál. A bez něj je to jen typická "šinkaiovina", jen snesitelnější. Zdejší nadšení sice chápu, ale osobně se ho účastnit nebudu, styl a zápletky tohoto režiséra holt nejsou zrovna pro mě... 3* (05.06.2022)

Po tomto snímku se upevňuji v tom, že Makoto Šinkai není asi režisér pro mě. I když zrovna Your Name se mi od něj celkem líbilo, nicméně ne tolik jak bych čekal a to mám pro hrátky s časem slabost. Na druhou stranu je možné, že se mi to celkem líbilo právě kvůli nim, jelikož zatím všechny ostatním snímky od Makota kolem mě jen tak prolétly a když zanechaly stopu tak spíše negativní. Jeden z nich se mi ani nepodařilo na dva pokusy dokoukat, přitom pomalejší tempo vyprávění mi nevadí. Nevím čím to je. Možná, že se na můj vkus hodně zaměřuje na poetiku. (29.09.2017)

Nechce se tomu věřit, ale Šinkai to skutečně dokázal. Po téměř deseti letech od jeho vrcholného díla "5 centimetrů za sekundu" přišel s obdobně emocionální peckou, která se nebojí míchat/střídat neslučitelné žánry a razantně měnit směr vyprávění - divák je už před polovinou ponechán s otevřeným ústy a nemožností odhadnout následující vývoj. Stejně jako již zmíněných "5 centimetrů" jde o film pro lidi s hlavou v oblacích. Realisticky orientovaní jedinci se s ním nejspíš minou. 10/10 (21.11.2017)