Pohádky pro Emu

Jak vidím slovní spojení „romantická vánoční komedie“, je mi většinou hned jasné, že to dopadne strašlivě. A tohle je právě jedna z těch mála výjimek, které potvrzují pravidlo. Rudolf Havlík to výborně zvládl jako scenárista i režisér a herci v hlavních rolích využili potenciál dobře napsaných postav na jedničku. Dokonce ani ten product placement z toho moc netrčí. Nejlepší český mainstreamový film roku, rozhodně lepší než Teorie tygra či Bezva ženská na krku. (27.12.2016)

Co tenhle film postrádá na vtipu, to nedohání v napětí ani romantice a bohužel ani v elementární logice. Banální a nedůsledný scénář, krkolomný a vykonstruovaný, nesmyslné obraty v ději a jednání postav, nelogické situace (nechci to všechno vypisovat, třeba castor tu má komentář, se kterým úplně souzním), absence motivací téměř u všeho, tomu poplatné toporné herectví, bezduchá, nevnímavá kamera jako z televizní reklamy, a kvanta a kvanta nevyplněného prázdna kolem několika základních klišé a holých tezí z toho spolu s dětským hrdinou, ztraceným zvířátkem (které absurdně dlouho nikdo nepostrádá) a citově vydíracím tématem dělají z filmu tak akorát adepta na amerického oskara za zahraniční film. Zvlášť když se do toho zaplete téma imigrace. Američané si ostatně o schopnostech cizinců z východní Evropy točit dobré filmy myslí své a tenhle kousek je z té arogance fakt nevytrhne. Nejspíš je to od nich charitativní soška Oscara (jako sorry, ale mám docela právo se ježit, když už jsem si s tímhle počinem odkroutila dvě hodiny). Proti nepřirozenosti a šustění natáčených scén ve vakuu emoční i sociální inteligence a uměleckého citu se ve mně štětila každá buňka. Bhúúúffrf. Kdyby do sebe někdo prostříhal s béčkovými českými herci ne moc dobře přetočené scény z KOLJI a Pretty Woman, dostal by i bez úprav ve scénáři stoosmatřicetkrát lepší romantickou komedii a charismatičtější film, než za co se vydává tahle mdlá těžkopádná a hloupá šmíra. Zápletky, dialogy, vtip a spád děje v Ulici jsou proti tomuhle filmařskému amatérství rajský balzám na duši. Humorné to chvílemi bylo dost, pro otrlé (třeba když se Vetchý chová jako instruktor operačního týmu FBI a nutí Geislerovou zkoušet si nahlas opakovat, jak se jmenuje a kde pracuje, aniž by to ovšem byly smyšlené údaje k zapamatování. --- Nebo celá ta nesourodá vložená epizoda se ztraceným morčetem, co ho nikdo moc nepostrádá a nehledá, dokud nevkusně a cynicky nechcípne jako ten pes v písničce, kterého praštil řezník paličkou), já se ale postiženým filmům smát nemůžu, jen mě ta nejapnost bolela víc než obnažený zubní nerv. Je mi to líto, ale na tomhle pokusu nebylo prostě dobře nic, trčí z toho sada nesourodých utkvělých záměrů, tupá snaha a naprosté analfabetství stran existence filmařských, uměleckých a vyprávěcích postupů, nulový talent a totální podcenění práce na uvěřitelné esenci, plynutí i faktických detailech příběhu, a to není dobrý výsledek. Režisér je možná hodný člověk, ale nemusel by se to nutně pokoušet sdělovat filmem. *~ (18.12.2017)

Aňa Geislerová je tak říčná do sňatku, že jsem se až divila, že na celou habaďúru nepřišla sama. Ono vůbec Pohádky pro Emu mají několik logických (i emocionálních děr) velkých tak, že by jimi projel žebřiňák. Tou, která mě iritovala nejvíc, bylo to, že Čecha "vyhostí" z Česka. Ono zasadit Zelenou kartu do Čech, které jsou navíc součástí EU, nebyla dobrá volba a napříště bych scénáristovi doporučovala raději vymyslet nějaký příběh sám, než opisovat z Kolji a již zmíněné Zelené karty. Přesto má film určité svoje kouzlo a plus půl hvězdy dávám za hořícího pekelníka.50% (25.11.2017)

Předně musím uznat, že na české filmy koukám skrz prsty, jelikož to co v poslední době filmaři dávají do kin, je až na výjimky nekoukatelné. Zde tomu však naštěstí není. Navíc film táhne Vetchý. Vůbec dle mého Vetchý patří do mé top trojky nej českých herců. Jen pro zajímavost top trojka (Roden, Trojan, Vetchý), ale to jsem maličko odbočil. Jak by název napovídal, vůbec to není film pro děti spíše bych to zařadil jako malinké drama s klasickou dějovou linku. U zahraničního snímku bych asi dal průměrné hodnocení, ale na český film je to slušný nadprůměr a mírně doporučuji. (21.04.2017)

Už v Zejtra napořád dal o sobě Rudolf Havlík vědět velmi příznivě. V Pohádkách pro Emu pokračuje zdařilou vánoční romkom, která staví na těch nejoblíbenějších - na Geislerce a na Vetchém, přičemž je nejen milým filmem, ale i vkusnou Pragensií. S napětím očekávám další Havlíkovu práci a jsem ráda, že už i s těmi nejbanálnějšími žánry umíme pracovat. Vyčasilo se. (03.11.2016)