Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Ghislain CloquetHrají:
Woody Allen, Diane Keaton, Féodor Atkine, Yves Barsacq, Yves Brainville, Harold Gould, Jessica Harper, James Tolkan, Howard Vernon, Frank Adu (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Scenárista, režisér a herec Woody Allen tentokrát situoval děj svého komediálně laděného příběhu do carského Ruska 19. století, do doby napoleonských válek. Hlavní postavou filmu je obyčejný, tak trochu neduživý bojarský synek Boris (v Allenové podání) s celoživotní láskou ke krásné sestřence Soně (Diane Keatonová). Jeho obrovskou smůlou je, že se náhodou narodil právě do společnosti vyžadující příliš velké sliby, velké válečné činy a nepřiměřeně rozmáchlá romantická gesta. Ironií osudu právě Boris má zaplatit vlastním životem za zločin, který nikdy nespáchal. A právě tento okamžik slouží k tomu, aby retrospektivně vyprávěl tragikomickou historii svého života. Film Láska a smrt je neobyčejně vtipnou filozofickou "lahůdkou" na existenciálně pojaté téma - sex a konec života, stejně jako parodií na historické romány typu Vojna a mír. Také tady nalezneme Allenovy originální vizuální gagy, nejednou inspirované proslavenými tituly světové kinematografie: Kachní polévka, Světla velkoměsta, Sedmá pečeť (postava Smrti, která si odvádí nebožtíky) a Křižník Potěmkin. Děj provázi hudba Sergeje Prokofjeva, za kamerou tentokrát stál klasik frankofonního filmu Ghislain Cloquet. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (305)
Na Woodyho Allena jako režiséra a scenáristu jsem měl naladěno okamžitě od první scény. S Woodym Allenem jako hercem jsem to zase měl o něco těžší a chvíli mi trvalo, než jsem si na jeho zběsilé pitvoření v uniformě s brýlemi zvykl, ale během scén z divadla se přihodilo, že mě sám mistr před kamerou začal najednou rozesmívat přibližně stejným dílem, jako mnoho jeho autorských dialogů ve společnosti okouzlující a komediálně excelující Diane Keaton... a najednou jsem ho už plně bral, i když pár trapným momentům se v mých očích občas nevyhl (např. v groteskní scéně bez zvuku s opakovaným mlácením dámy tvrdou láhví do hlavy). Láska a smrt možná lehce trpí tím, čím i mnohé další Allenovy filmy cca do začátku 80. let a sice, že nedrží tolik pohromadě a místy připomínají spíše tematicky poslepený sled scén. Naštěstí to zachraňuje nejen důstojné a stejně vtipné završení, ale i bohatá náplň filmu mnoha zdařilými scénami a nápady ve svérázném pojetí motivů z notoricky známých ruských literárních klasik a národních dějin, ale také osobností, teorií a myšlenek z dějin filozofie. Pojmout ony filozofické střípky s takovou lehkostí i nadsázkou a vložit je do vtipných situací, vztahových zápletek nebo reálných událostí jiné epochy (Napolen v Rusku) si vyžadovalo spoustu kreativity, jaká mě na Woodyho starších filmech velice baví. Výsledkem je opět velice zábavná filmová skládanka, v jejíž pestré palety humoru si většina diváků najde něco svého. [80%] ()
Opät jeden z dalsich filmovych, sialenych, komickych eskapad Woodyho Allena, na ktorych som sa musel smiat a z mojho pohladu je to jedna z jeho najlepsich komedii. Niektore dialogy sa nedaju ani opisat, ale boli super. Najviac som sa nasmial vo chvili, ked musel ist proti voli do vojny proti Napoleonovi, ale este predtym si musel vypocut poznamky od generala, ktory vyzadoval kvalitnu armadu vojakov, medzi ktorymi Woody nepatri :-) To si viete urcite sami predstavit. DAREBACCI (2000) tiez od Allena sa mi pacili trosicku viac, preto ma u mna nadalej plne hodnotenie, ale v tejto komedii mi do plneho poctu ani nie tak nieco chybalo, ako skor to, ze v niektorych chvilkach mi prisiel ten humor az prehnany, preto 80%, avsak nebranim si tuto komediu niekedy v buducnosti v klude zopakovat. Woody je proste skvely smoliar :-) _________ Woody Allen - (Boris) +++ Diane Keaton - (Sonja) +++ Georges Adet - (Old Nehamkin) +++ Frank Adu - (Seržant) +++ Edmond Ardisson - (Kňaz) +++ Féodor Atkine - (Mikhail) +++ James Tolkan - (Napoleon) +++ ()
Vodotrysky nápadov, odkazov, gagov, nekonečného sarkazmu (človek myslí na Pythonov a v zápetí na chudáka Bergmana), ktorých potenciálna genialita stroskotáva na mindrákoch malého, brejlatého mužíka, ktorý je všetko len nie rozprávač/humorista. Rád by som docenil trafnosť akou s kadenciou samopalu vzor 65 Allen masíruje klišé naprieč celým umeleckým spektrom (I am out of cliché). Žiaľ sebestrednosť a sebaparódia over the top, mi to nedovoľuje. 65% ()
Natočit filosofující parodii na Vojnu a mír, to už chce dost fištrónu. Překvapí, že se toho zdárně ujal Allen? Vlastně ani ne, protože jak jedu jeho filmografii postupně od začátku, perfektně se mi odhaluje jak se svými předchozími filmy vypracoval až na tohle. Vypiloval své umění sociální kritiky trefně, vkusně a včas prošpikované naprostými absurdnostmi na únosnou a zábavnou míru (a že mu to v předchozích filmech tu a tam nevyšlo), zherečtil sám sebe, už to není takový slon v porcelánu a počkal si, až naplno pronikne šarm a herecký um Diane Keaton, která je v tomhle filmu obdivuhodná. A my, milovníci ruské literatury 19. století mu to sežereme i s navijákem, protože se u toho uchechtáme smíchy. ()
„Jste mi odporný, ale miluji vás..“ Duše tak široká, až je její zaměření jen velmi úzké. Je třeba mít na paměti, že ať už stimulujete jsoucno filozofickými rozpravami, nebo přednostně kvalitativně libido (na kvantitu brát zřetel, až bude pauza delší osmi měsíců), vždycky to skončí tak, že odtančíte alejí s Bergmanovým smrťákem.. Břitký intelektuál Allen těží ze svého fyzického chcípáctví i načtených a nakoukaných klasik a k tomu hraje Prokofjev, jak kdyby skládal hudbu už k natočenému materiálu. Takže sraz vesnických idiotů v Minsku? Díval se traktorista Saša do rodokmenu? Mnohé by to vysvětlovalo.. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (19)
- Původně byl soundtrack vytvořen z písní Igora Stravinského. Woody Allen však dospěl k názoru, že by se film stal nudným, a tak zvolil veselou hudbu Sergeje Prokofjeva. (D3VIL)
- Diane Keaton (Sonja) se v jedné scéně lehce zranila, když byla jedním ze svých kolegů omylem trefena houslovým smyčcem do oka. (jezurka42)
- Záběr na sochu lva a záběr vojáka, který je střelen do oka skrze brýle, jsou parodií na podobná vyobrazení soch z filmu Křižník Potěmkin (1925). (HellFire)
Reklama