Láska a smrt

Natočit filosofující parodii na Vojnu a mír, to už chce dost fištrónu. Překvapí, že se toho zdárně ujal Allen? Vlastně ani ne, protože jak jedu jeho filmografii postupně od začátku, perfektně se mi odhaluje jak se svými předchozími filmy vypracoval až na tohle. Vypiloval své umění sociální kritiky trefně, vkusně a včas prošpikované naprostými absurdnostmi na únosnou a zábavnou míru (a že mu to v předchozích filmech tu a tam nevyšlo), zherečtil sám sebe, už to není takový slon v porcelánu a počkal si, až naplno pronikne šarm a herecký um Diane Keaton, která je v tomhle filmu obdivuhodná. A my, milovníci ruské literatury 19. století mu to sežereme i s navijákem, protože se u toho uchechtáme smíchy. (31.10.2015)

Mé nekritické já by asi napsalo, že se jedná o výbornou satirickou komedii, kde 5 z 10 vtipů způsobuje nebezpečné záchvaty smíchu, že dialogy mají úžasný spád a šťávu a že rozcuchaný a obrýlený Woody Allen je pro svou roli typově nepřekonatelný. Mé kritické já by ale oponovalo, že je to za vlasy přitažená slátanina, kde 5 z 10 vtipů působí přiškrceně a ohraně, že šťavnaté dialogy jsou v mnoha případech ztotožněním stupidity a že Allen je naprostý pošuk, jehož charakter je schovaný za hromadou velkohubých keců a moralizování. A protože přiklonění k jedné straně by znamenalo částečně definovat styl hodnocení pro další Woodyho filmy, což by bylo trochu nefér, a také dál složitě rozepisovat "proč, co a jak", zůstanu tentokráte neutrální a tuto Woodyho konfrontaci s profláklým bytím a nebytím si uschovám na dobu neurčitou do složky "Druhá šance". Až potom se snad uvidí. :-) (22.08.2013)

„Jak jsem tak visel, zatoužil jsem po životě. Po Soně, po její náručí a orálním sexu“ Právě o životě, smrti a lásce (nebo alespoň o tom sexu) vypráví další z raných děl Woodyho Allena. A zase se jedná o o řád kvalitnější zábavu. Už samotné situování děje do carského Ruska za napoleonských válek zaslouží aplaus. Parodie ruského stylu žití nepřekvapí, ale pobaví. A to pořádně. Avšak nejen z našich východoslovanských bratrů si tento neurotický žid utahuje. Tentokrát je jeho záběr širší o snahu objasnit na filmovém plátně zásadní otázky lidstva. Z čehož plynou roztomile citace známých filosofů i bergmanových filmů. Samozřejmě ani v tomto „Allenovi“ nechybí opravdu famózní Keatonová či několik poct bratrům Marxům (IMHO dokáže Allen jejich vtipy vypointovat s ještě větší hravostí než bratři samotní). Miluji Woodyho věcný přístup ke smrti: - Jsem mrtvý – Jaké to je? – Jedlas kuře u Treského? – Jo – Je to horší. 85% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Eodeon, pabelito (29.09.2005)

"Můj otec vlastnil vzácný kousek půdy. Nosil ho všude s sebou." Zločin a trest, Voja a mír, Láska a smrt. To vše v jednom filmu, nabitém gagy a hláškami k prasknutí. Woody Allen v jednom rozhovoru řekl, že celý život nedělá nic jiného, než vykrádá Groucha Marxe a Boba Hopea a demonstroval to na tomto filmu. Pravda je, že záklaní princip je stejný. Tváří v tvář nějaké autoritě (vojenský velitel, vyzyvatel na souboj atd.) odpovídá na milionkrát položené otázky novým, nečekaným způsobem. Tam, kde někdo pronáší patetickou řeč, zahleděn kamsi do neurčita, Woody situaci shodí něčím prozaickým. Ale cosi je jinak. Chci se vyhnout obvyklému klišé a nenazvat to "intelektuálním humorem", protože každý humor je a priori produktem intelektu. Spíš to řeknu takhle: na Lásku a smrt se můžete jednou podívat jako na bláznivou komedii, podruhé jako na romanci, potřetí mrazivou válečnou satiru atd. atd. Na první pohled to není tak zjevné, ale to vše tam opravdu je. 100% (12.01.2006)

Ač velmi oslavovaný, film Love and Death mě až tolik nevzal. Přišel mi jako série parodických skečů a vtipných replik, které jsou do filmu vsazeny na úkor celistvosti příběhu. Ten sice nějaký vývoj má, ale trochu se ztrácí, tím, že na prvním místě zde, je vždy vytěžit maximum humorného potenciálu dané scény. A mě osobně více sednou civilnější Allenovo filmy. Na druhou stranu, pořád je to hodně zábavný snímek, to je bez debat, který navíc obashuje kvantum chytrého humoru. (13.04.2011)