Režie:
Dan TrachtenbergKamera:
Jeff CutterHudba:
Bear McCrearyHrají:
John Goodman, Mary Elizabeth Winstead, John Gallagher Jr., Douglas M. Griffin, Suzanne Cryer, Bradley Cooper, Frank Mottek, Sumalee MontanoVOD (5)
Obsahy(2)
Jednu chvíli jedete v autě, pak to do vás z boku napálí nějaký idiot a vy se probudíte pomlácení, ale živí v podzemní kobce, kde vám neznámý podivín řekne, že jste právě vyhráli hlavní cenu v životní loterii. Onen neznámý podivín (John Goodman) se jmenuje Howard a je to zkušený „Prepper". To jsou lidé, kteří tuší, že jednoho nepříliš krásného dne přestane fungovat svět, a tak se na to připravují. Například Howard si postavil a komfortně vybavil podzemní bunkr. Výhra Michelle (Mary Elizabeth Winstead) spočívá v tom, že ji našel ve vraku havarovaného auta a přesunul do svého krytu krátce předtím, než na Zemi plnou silou udeřila gigantická katastrofa, která zničila veškerý pozemský život. Emmett, jeho kámoš, který mu se stavbou pomáhal (John Gallagher), a Michelle jsou podle všeho široko daleko jediní přeživší. Škoda, že je venku kontaminovaný vzduch a nejde to proto ověřit. Michelle ale téhle teorii příliš nevěří. Howarda považuje za magora, který ji unesl a pod za vlasy přitaženou záminkou ji chce udržet ve sklepě. Jenže důkazů, že má tenhle apokalyptický vizionář pravdu, se postupně objevuje víc a víc. Stejně jako dokladů toho, že Howard je fakt pořádný magor... (Cinemart)
(více)Videa (12)
Recenze (890)
10 Cloverfield Lane přináší svěží závan do post-apo žánru. A vystačí si přitom jen s minimem. Zatraceně vymakaný podzemní úkryt, silný trojlístek herců, výborný scénář stojící jako silný základ pro časté denní i noční konverzace a téměř úplná absence informací o tom, co se venku vlastně (ne)stalo. John Goodman je výborný a podobně skvěle si vede i Mary Elizabeth Winstead. Prvně jsem ji poznala v Nezvratném osudu a říkala si, jaká je to šikovná holka:) Rozehrávají to spolu mistrně a člověk si jenom říká, jestli panu Goodmanovi jenom kurevsky hrabe, nebo se venku opravdu děje něco velkého, na co civilizace není připravená. Závěr se mi líbil, i když jsem si ho možná představovala jinak. Perfektní hudba mistra McCrearyho. ()
Je to fajn zahrané, je to docela fajn uchopené, ale i přesto, že okolo filmu bylo dost tajností, žádnou pecku nepředstavuje. Něco tutláme, očekáváme nějaký závěr, přitom leccos prozradíme na plakátu? Ale kdeže. Holka má autonehodu, obtloustlý farmář ji zachrání a zavleče do bunkru, zatímco venku se odehrává jakási globální katastrofa. Vzduch má být silně kontaminovaný, život z něj postupně mizí. Ať už se tam děje cokoliv, my sledujeme dění v bunkru, kde je ještě třetí osoba, přičemž se divák přiklání k oběma variantám: že je farmář opravdu dobrák od kosti a jeho tvrzení je pravdivé nebo ulhaný magor toužící po vděku a uznání, který kdoví co zamýšlí a provedl. Napětí, které z nevědomosti plyne, je slušné. Všechno bych do té doby bral, ale co naštve, je skutečnost, že v závěru je vlastně mužovo tajemství zcela zašlapané do prachu země. Nedozvíme se nic. Impulsivní neurotik Johna Goodmana je fajn, solidní je i pochybující Mary Elizabeth Winstead. Debutující režisér Dan Trachtenberg sice pár napjatých momentů přichystá, já ovšem žádnou zásadní gradaci necítil, závěr mě neoslovil, možná bych ho celý označil i za frašku a už během závěrečných titulků jsem začal zapomínat. Jiskru ani jakoukoliv přidanou hodnotu to nemělo. Atmosféru ano. ()
Je treba určite pochváliť scenáristu a režiséra za schopnosť udržať nejasnosť a mysticitu príbehu až takmer do poslednej minúty. Na tak malom poli je to obdivuhodné. Z morálneho hľadiska je tu ale viacero vecí otáznych, naviac aj racionálnosť občas šlape poriadne vedľa, takže len za tri. Možno je to prísne, lebo by sa tie nezmysli mohli pripísať chovaniu pod tlakom. Každopádne neperspektívne konanie nepodporujem :) ()
Tady se měli tvůrci rozhodnout, jestli chtějí natočit postapokalyptický sci-fi nebo vypointovaný psychothriller. Bohužel splácli ne nijak ohromojící slepenec, který má dobré momenty a trochu i atmosféru, ale chvílema to dost skřípe a přepálený konec tomu v mých očích dost ublížil. 55% ()
Jistě by bylo podnětné rozebírat (virální) marketing filmu, osmdesátkové popkulturní odkazy a design (John Hughes), pozici Michelle mezi jinými soběstačnými ženskými postavami poslední doby, reflexi sílící společenské poptávky po autoritativním lídrovi nebo podrývání star systému obsazením Johna Goodmana do trochu jiné „taťkovské“ role, pro mě jde ale v první řadě o učebnicově vystavěný thriller, který důsledně zužitkovává veškeré informace poskytnuté v rámci jeho uzavřeného světa. Prakticky každý prvek, ke kterému je delším, detailním nebo hlediskovým záběrem navedena naše pozornost, lze označit za kompozičně motivovaný, ačkoli se třeba zprvu zdá, že má sloužit jenom k pobavení (infantilní koupelnový závěs s kachnou). U objektů, které se vracejí do hry s větším časovým odstupem, jsme navíc před jejich zapojením do děje nejprve slovně upozorněni, že na ně nebylo zapomenuto, aby jejich následné využití nepůsobilo jako deus ex machina (lahev s alkoholem, kterou Michelle na začátku při opouštění bytu bere ze stolu, později se o ní zmiňuje Howard a její hvězdný okamžik přichází těsně před koncem). Význam rekvizit zároveň není stálý a kupříkladu dívčí časopisy nás nejdříve upozorňují, že Howard zřejmě ztratil svou dceru, později se mění v součást zinscenovaného divadla (aby byla posílena iluze, že Michelle je jako Howardova dcera) a nakonec ve zdroj důležitých informací pro přežití. Každý dílek skládačký je dříve či později odůvodněný a je tak příznačné, že i skládání puzzle se z kratochvíle hrdinů změni ve znepokojivou nápovědu pro diváka, když Emmett dvojznačně upozorní, že pár dílků ještě chybí. A skutečně – v dané chvíli ještě neznáme celou pravdu, jak vzápětí vyjde najevo, čímž bere za své krátká nedramatická mezihra, během které zdroj ohrožení zdánlivě číhá jen venku. Podobně zneklidňující podtext má hra s hádáním slov, kdy je využito omezení vyprávěcího hlediska na Michelle – nevíme tudíž, co doopravdy ví Howard a stejně jako jeho dva „adoptivní potomci“ nedokážeme určit, zda stále hraje, nebo jim škodolibě říká pravdu. Zdánlivě zdržující scéna, ve které se Emmett a Michelle baví o svých promarněných životních šancích, je pak pro vyznění filmu naprosto klíčová a zejména jí Ulice Cloverfield 10 vděčí za emocionálně velmi silné a přitom – stejně jako celý koncept, na němž je zápletka založena (tři lidé v bunkru, z nichž minimálně jeden něco temného tají) – očistně jednoduché finále, které dává rychle zapomenout na zbytečně spektakulární (a úhlednou uzavřenost světa, v němž jsme se dosud nacházeli narušující) vyvrcholení. 85% ()
Galerie (68)
Zajímavosti (17)
- Mobilní telefon, který Michelle (Mary Elizabeth Winstead) používá, je iPhone 6. (LUKICKK)
- Film byl oficiálně oznámen až necelé dva měsíce před svým dokončením. (BloodMax)
- Film byl původně natáčen jako samostatné psychologické drama (nazvané jednoduše "The Cellar" neboli "Sklep"), až v průběhu jeho vzniku tvůrce napadlo propojit jej se snímkem Monstrum (2008) a některé scény pak byly náležitě upraveny. (ČSFD)
Reklama