VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (141)
Videl som De Palmov remake s Al Pacinom a tak som považoval za potrebné pozrieť si originál. Musím priznať, že ma nenadchol. Určite má svoju historickú cenu a význam pre nakrúcanie ďalších gangsteriek. Paul Muni vtlačil filmu pečať svojej osobnosti, ale ostatní herci hrali dosť toporne a k celkovému dojmu prispeli aj dialógy, ktoré pôsobili dojmom, že uplynul iba krátky čas od nástupu zvukového filmu. Film je aj dnes pozerateľný, ale treba sa obrniť pochopením pre muzeálne exponáty. ()
Nejen jeden ze základních pilířů gangsterského filmu a jedna z nestárnoucích klasik, ale i nechvalně proslulá oběť cenzorského aparátu a film, který vyprovokoval zrod několika prudérních spolků a organizací. Zjizvená tvář dokonce vznikla navzdory nelibosti Haysova "pročišťovacího" úřadu (W. H. Hays byl osobou stojící za Produkčním kodexem), který Hughesův ambiciózní projekt odsoudil a zhanil ještě před startem natáčení. Hughese to naštěstí příliš nepálilo. Obratem dal pokyn k natáčení i bez požehnání od "vrchnosti", ba co více, apeloval na Hawkse, aby snímek učinil natolik realistickým, dynamickým, syrovým, napínavým a brutálním, jak jen to bude možné. Díky tomu spatřili světlo světa hned tři odlišné verze téhož filmu. V první "autentické" verzi bylo prý možno napočítat přes 40 mrtvých (sic!), obsahovala scény, ve kterých jsou vládní úředníci upláceni gangstery, politikům v ní byla otevřeně přisouzena vina za existenci kriminálních gangů a Tonyho matka nemusela bez ustání dávat najevo své rozhořčení nad synovou zločineckou kariérou. Taková vybraná konstelace naneštěstí nemohla projít bez újmy. Cenzoři si na tvůrcích vynutili druhou upravenou verzi, která byla zbavena většiny "škodlivého", nebezpečného a morálně závadného materiálu (zvláště pasáží ukazujících korupci v politické sféře, byť se o ní všeobecně vědělo) a zároveň obohacena o jasné morální ponaučení (je špatné být špatný). Stávající podoba však nadále nebyla mnohým po chuti, tudíž byla sestříhána i třetí verze s alternativním závěrem, kde je Tony postaven před soud a spravedlivě odsouzen k smrti. Ta již byla povolena ve většině amerických států. ()
Pro mě obrovské zklamání=Přistupoval jsem k tomu s obrovským respektem a nadšením-vždyť je to ten slavný a klasický předobraz pro mou oblíbenou De Palmovku...Ale dostalo se mi něčeho podivně nesourodého s naprosto nesympatickou hlavní postavou-kterou Muni hrál jako by zrovna vylezl z němého filmu....dialogy, zápletka, herectví...nic není něják extra hravé nebo nedejbože něják rafinované..Překvapivě propracovaná psychologie?kde?tím se jako myslí Tonyho vztah se sestrou do kterého divák vlastně nemá příležitost proniknout?..nebo koulení navlhčenýma očima?to je ta psychologie??.....dokonce i ten konec vyzněl do prázdna....nevím-Tohle jsem něják nepobral a je mi to líto :( ()
Zjizvená tvář z roku 1932 je předobrazem pozdějšího slavného stejnojmenného De Palmova filmu s nepřekonatelným Al Pacinem ve své životní roli. Tato původní verze taky nebyla špatná, docela jsem koukal kolik si toho De Palma pro svůj pozdější film odtud vzal (kromě jména Tony, nápisu World is Yours, také Tonyho nenávist vůči milencům jeho sestry anebo jeho lásku k ženě svého šéfa), ale na druhou stranu mě děj filmu příliš nebavil (zároveň ale ani nenudil), dost jsem se ztrácel, měl jsem trochu problém porozumět americké angličtině (což se mi snad ještě u žádného filmu z 30. let nestalo) a kromě několika hlavních postav jsem se moc neorientoval v tom, kdo je kdo a asi jsem příliš moc a zbytečně srovnával s pozdějším remakem. Snimek sám o sobě byl ale dobře natočen. Docela mě ve filmu bavily přestřelky (střelba z samopalů tvoří velkou většinu snímku), pěkné bylo ztvárnění masakru na den Svatého Valentýna a závěrečná scéna. Hned zezačátku mě pobavilo upozornění, že všechny události jsou podle pravdy a dotaz na vládu, co s tím hodlá dělat. ()
Snímek obsahuje naprosto skvělé přestřelky, ale obecně záběry, které z filmu dělají hlavně po řemeslné stránce dílo, jež zaujme. Titulní hrdina je podobně démonický a zatvrzelý jako Al Pacinův. Ano, tohle je skutečně předloha pro legendární De Palmův film, nutno říct, že díky jazzové době má své vlastní kouzlo, svou vlastní naléhavost. Kontrast střelby s krásným životem v klubech funguje, stejně jako zjizvená tvář v kontrastu s krásnou ženou. Mimochodem celkem příjemné je vidět Borise Karloffa v jeho normální podobě, která je koneckonců také snadno zapamatovatelná. ()
Galerie (94)
Zajímavosti (27)
- Herec George Raft, který hrál člena tlupy, nemusel pro inspiraci chodit daleko. Vyrůstal totiž v těsném sousedství gagnsterského doupěte v New Yorku. (Kulmon)
- Když byl v roce 1931 film dokončen, hollywoodští cenzoři jej odmítli schválit, dokud producent nesouhlasil s přidáním scén, které jasně ukazovaly, že za „existenci gangů nejsou zodpovědné úřady, ale veřejnost“. (Zetwenka)
Reklama