Zjizvená tvář

Tak tohle je absolutní nářez! Téměř 80 let stará gangsterka, která je právem označována za praotce všech dnes již klasických titulů jako Kmotr, Neúplatní či remak s Al Pacinem. Opravdu jsem si od Scarface sliboval hodně, ale takhle syrovou, drsnou a uvěřitelnou podívanou jsem opravdu nečekal. Navíc na rok 1932 snímek hodně předběhl dobu už jen počátečním odkazem varujícím před rozrůstajícím se organizovaným zločinem či výbornými automobilovými honičkami. Paul Muni je skvělý a na nekompromisního bosse Tonyho se hodil na výbornou. Za jedinou podstatnější chybu považuji strašně krátkou stopáž. Přeci jenom na vzestup a pád gangstera je 90 minut opravdu velmi málo. Ovšem od toho, abych dal pět hvězdiček, mě to absolutně neodradilo....... (18.09.2008)

Jeden z prvých gangsterských filmov, ktorý písal pravidlá žánru a podľa ktorého narácie sa pokračovalo....vlastne natáča až dodnes. Vzostup a pád gangstra, ktorý sa javí ako spoločenský hrdina. Reakcia na hospodársku krízu, prohibícia a výpalníctvo. Amorálna postava ako hlavný hrdina, ktorý ale nakoniec musí dostať to, čo mu patrí a pekne zostra. O dva roky bol zavedený morálny kódex na zobrazovanie zločincov vo filmoch. Hawks to ešte stihol...:) Absolútna a možno aj najdôležitejšia klasika gangsterizmu vôbec. (05.06.2012)

Patřičně drsné, jak to má u tohoto žánru být. Na svou dobu vlastně velmi drsné a je až s podivem, co cenzura pustila.Jinak jde o film přímočarý, bez velkých dějových zvratů. Výborně zachycená atmosféra. Z dnešního pohledu možná poněkud přhrávající Paul Muni, ale to je potřeba jakoby změnit optiku a stát se divákem z roku 1932, a pak si film vychutná každý příznivec filmových gangsterek. (02.01.2014)

Původní Scarface by si neměl nechat ujít žádný filmový fanoušek, protože předstvauje prapůvod všech gangsterských filmů. A stejně tak by si žádný neměl nechat ujít De Palmův remake s Al Pacinem, který je narozdíl od Hawksova originálu epičtější, krutější, brutálnější a pro mě vydařenější. Jak jsem se sice na Zjizvenou tvář s Munim těšil, tak jsem dostal spíš zklamání. Howardova režie je bezchytná, tak univerzální režisér, to se jen tak nevidí, ale příběhově mi to přišlo slabší a některé scény byly odkoukané od rok mladšího bratříčka The Public Enemy. Přesto na svojí dobu nadčasová klasika!! (01.03.2009)

Upřímně řečeno, ony ty „žánrotvorné“ předkodexové gangsterky jsou ale strašně na jedno brdo – ve všech se opakuje stejná dějová kostra i jednotlivé peripetie, všechny jsou jistě svým způsobem autentické díky tomu, že vyprávějí tehdejšími prostředky o tehdejší žhavé současnosti, všechny přímočaře sázejí na diváckou atraktivitu zlobivých hochů, všechny to stejně průhledně vydávají za tepání zlořádů (tu vysvětlujícími titulky, tam nějakou tou neorganicky vlepenou scénou s rozhořčenými občany) – když jste viděli jednu, viděli jste všechny. Nicméně kdybych si měl teď zpětně tu jednu vybrat, byla by to nejspíš právě Hawksova Zjizvená tvář, která už je stylově vykrystalizovaná, velice slušně odsýpá, Paul Muni v hlavní roli strká živelností a šířkou hereckého rejstříku do kapsy Cagneye i Robinsony a působivost závěrečných scén v obleženém domě, kde se Hawks vrací k expresivitě němého filmu (míněno jen v dobrém – na vytřeštěné oči Ann Dvorakové hned tak nezapomenu), je zcela nadžánrová (alternativní konec se soudem a popravou je nejen pokrytecký, ale navíc tuhle působivost nepěkně rozmělňuje). (17.02.2019)