Mít a nemít

Nebyl by to pořádný listopad bez alespoň jednoho Bogarta, nicméně tady to je slabší číslo. Exotický válečný Martinik je cukřík jako prostředí (bary & loďky), ale celý děj mě nebral, je nevýrazný a nedotažený - film jako by někdo utnul přesně než konečně vypukne nějaký to akční drama. #Noirvember (21.11.2023)

70% MÍT A NEMÍT jsem si pustil ve stejný den, kdy jsem dočetl tuhle bez pochyb výtečnou Hemingwayovu knihu. Film s ní má ovšem pramálo společného, Kuba a Key West se změnil na Martinik, postava Harryho Morgana postrádá svoji temnou stránku, kterou má v knize a vůbec celý příběh funguje asi tím stylem, že tvůrci téměř do detailu opsali první kapitolu knihy a pak uhnuli jiným směrem a dali nám odpověd na otázku, co by se asi tak stalo, kdyby se Harry rozhodl udělat job pro skupinku revolucionářů. Snímek tak nelze brát jako "adaptaci", ale spíše lehkou Bogartovskou slaďárnu, která (jistě) má svoje poutavé charisma, ale je daleka syrovosti Hemingwayova románu. Každopádně i tak doporučuji. Bogart je výborný a zaujme i debutující Lauren Bacall (v bogartových filmem na mě ženy často působí dojmem "okrasy", ale Bacallová je i schopná herečka). (07.01.2009)

Hawks znásilnil Casablancu a k tomu naprosto změnil Hemingwayúv příběh, ale proč mu to mít za zlé? Pouze se svezl na vlně. Bogart je stále jako Rick Blaine skvěle břitký a cynický, ale nudnou Bergmanovou vyměnili za Lauren Becall, která má kouzlo a s Bogartem byli na stejný vlně nejen ve filmu, ale i životě. (09.03.2009)

Tak koukám, že mi Bebáček zcela vyfoukla znění mého komentáře a já se s tím vymejšlel celej film a myslel si, jak budu originální a vtipnej, ach jo :-D Každopádně mám pocit, že asi nejsem normální, protože mě to Casablancu nepřipomínalo skoro vůbec. Jasně máme tu Bogarta, máme tu válku a máme tu francouzsky mluvící prostředí, máme tu romantickou zápletku, ale tím ta podobnost jaksi končí. Největším esem tohoto filmu jsou brilantní dialogy, hlavně ty mezi Bacallovou a Bogartem. Dále mě kromě ústřední dvojice bavil komický alkoholik v podání Waltra Brennana i slizský špekatý gestapák. Líbilo se mi, že i když tento film vznikal za války, tak se nejednalo o žádnou propagandistickou věc, ale o napínavý dobrodružný příběh. (22.08.2011)

"Mít a nemít" se na první zběžný pohled rozestírá na ploše nápadně podobných historických událostí jako o dva roky starší Bogartovská klasika "Casablanca". Zde ovšem jakákoliv vzájemná podobnost obou filmů (naštěstí :-)) končí. Hawksův snímek sice pohříchu postrádá břitký vtip, kouzlo okamžiku a style "Casablanky", ale jako svých zbraní se zase chápe příjemné ironičnosti a nadhledu, jež pramení z až překvapivě nekonfliktně ležérního tónu vyprávění (narozdíl od emocionálně a dramaticky vypjaté "Casablanky"). Skutečné "zbraně hromadného ničení" zde má ovšem na povel ústřední dvojice; v ústrety k jejim vzájemně se prolínajícím chemickým útokům a výbojům lze po delší časovou linku odolávat jen stěží. :-) (08.02.2005)