Sing Street

Osmdesátková muzika není zrovna mým hudebním šálkem čaje a i v ději by se našlo pár hluchých míst, to jak se tam řešily všechny ty sociální otázky, bez kterých se nejspíš žádný irský film neobejde. Nicméně, za nejsrandovnější zakládání nové kapely, co jsem kdy viděla, za téměř básnický milostný románek mezi Conorem a Raphinou, za bezva Conorův vztah se zajímavým starším bráchou a za několik hlášek, co mě fakt sestřelily, musím jít s hodnocením směrem nahoru. Jen místo muzikálu bych to charakterizovala spíš jako hudební film. (10.09.2016)

Skvelá vec toto! A to som si pustil len tak, na prestriedanie, že už som dlho nevidel žiadny muzikál. Ale toto ma fakt dostalo! Páčilo sa mi prostredie cirkevnej školy 80tych rokov, aj skvelé postavy členov kapely a samozrejme celý ten dej, ktorý mal veľmi ďaleko od klišoidného amerického idealizmu. Práveže to často pôsobilo skôr komicky amatérsky ako za každú cenu chceli iniciovať kapelu. Navyše to malo aj svoj parádny dôvtip, ktorého je už v poslednej dobe vo filmoch ako šafránu. No a Lucy Boynton ako femme fatale, ktorá celý dej filmu o rock´n´roll band odštartovala - tak to je naozaj kus sympatickej ženy. Nemôžem inak ako 5*! Konečne niečo poriadne, už dlho sa mi nestalo, žeby nejaký z tých nových muzikálov takto bavil (a zároveň aj pobavil). A aby som nezabudol - parádny soundtrack! (24.07.2016)

Hudobný štýl ktorý ústredná kapela hrala nemám moc v láske. Všeobecne hudba rokoch osemdesiatych je pre mňa tŕň v oku. Samozrejme existujú výnimky ale tento konkrétne nemusím. No tak či onak som si film s mojou polovičkou náramne užil. Je to romantické, nevinné, zábavné... Taká romanticko-gotická, cukrová vata, intelektuálna ale aj tak cukrová... hehe.. (05.10.2018)

Boy meets girl. Girl unimpressed. Boy starts band. John Carney přichází s novým hudebním kouskem, kde tentokrát hrají roli osmdesátá léta a teenageři. Pokud jste byli nadšeni z Begin Again, tenhle film vás nemůže zklamat. Carney opět dokazuje, že feel-good filmy prostě umí - a tenhle se u mě okamžitě řadí mezi nejpříjemnější filmy poslední doby. Vykouzlí vám od první minuty na tváři úsměv, který se vás bude držet ještě dlouho po skončení závěrečných titulků. Pohodová hudba, sympatická parta outsiderů, milá lovestory a jedna hláška za druhou - prostě hudební komedie, jak má být! Odpouštím i ten přehnaně americký závěr, protože Sing Street se mi náramně trefil jak do noty, tak do nálady. Soundtrack je u hudebních filmů polovina úspěchu - a tuhle osmdesátkovou hudbu prostě nejde nemilovat! Už dva dny neposlouchám nic jiného než tenhle soundtrack :-) (22.05.2016)

Kolik kapel asi vzniklo kvůli jediné konkrétní ženské? Myslím, že bychom se nedopočítali. Takže jakkoli střeleně vypadá úvod tohoto retro hudebního filmu, rozhodně proti tomu v zásadě nic nemám. Irsko v 80. letech byla země, kde happyend znamenalo odsud utéci. A do této doby zasadil John Carney příběh mladého šikanovaného outsidera, ve kterém zužitkoval jak svůj cit pro hudbu, tak momentální retro nálady a pomrkávání po tom, jak vypadala hudební scéna v 80. letech. Carneymu tyhle nízkorozpočtové filmy jdou skvěle, tak mu radši nedávejte moc peněz ani herecké hvězdy. Za mne o parník lepší než vychvalovaný La La Land. (30.03.2017)