Porco Rosso

Počáteční miyazakimánie, kterou ve mě vyvolalo několik silnějších kousků, byla ne sražena, ale utlumena zjištěním, že je to jen člověk. Po pár (relativně) slabších kouscích ale přichází slušná čtyřhvězdička. Mohlo to být hravější, nebo to mohlo být velkolepější, takže mi to bohužel ke skutečné spokojenosti přijde moc "mezi". Ale aspoň je to zase pořádná podívaná.. (24.06.2010)

Mistr animované fantazie Hayao Miyazaki, přináší další krásný a neobyčejný animák. Tentokrát ubral na fantazii a přináší nám příběh letce, který je tak trochu ... prase. Ne, že by měl nějaké nechutné návyky ale je prostě prase (film se jeho proměnou příliš nezabývá). Jako vždy nás filmem provází krásná hudba, nádherná animace a dalo by se říci i dobré "herecké" výkony. Alespoň hlavní hrdina mě donutil abych o něm neuvažoval jako o zvířeti ale jako o člověku. (22.05.2009)

Řekla bych, že je tento snímek z režie H. Miyazakiho nejvíce a neprávem přehlížen. Nejsou v něm žádné lítající zámky, nadpřirozené bytosti ani divy přírody. Hlavní hrdina si místo fašistické kariéry vybral prasečí podobu a tím všechny nadpřirozené prvky ve snímku hasnou. Je to ale zároveň nejvyspělejší film ze studia Ghibli, který má obrovské kouzlo i bez toho nadpřirozena. Porcellina si přes jeho vzhled musí oblíbit opravdu každý, stejně jako ten vynikající soundtrack! (20.03.2010)

„VRAŤ SE ZPÁTKY K LETECTVU, MARCO. JEŠTĚ STÁLE BYCH TĚ DOKÁZAL OBHÁJIT.“ „TO RADĚJI BUDU PRASE, NEŽLI FAŠISTA…“ Dějem anime filmu nás provází Marco Pagot, letecké eso 1. světové války, který zběhl z italského letectva po převzetí moci Mussolinim. Živí se jako lovec odměn, nejčastěji jako letecký stíhač zachraňující civilisty proti létajícím pirátům. Jenže i mistr se občas utne a tak se Marco, po prohraném leteckém boji s piráty najatým Američanem Curtisem, vydává na cestu za leteckým návrhářem, aby mu udělal kšeft v době ekonomické krize… » Co se mi líbilo: 1) Aviatika. Celý film se nese v duchu oslavy letectví. Vidíme tu nejen letecké manévry a boje, jak už napovídá obálka filmu, ale také třeba světelnou komunikaci mezi piloty. Co mě však v této kategorii zaujalo nejvíce, byla výroba nového stíhače. Od prvního návrhu letounu s veškerými popisky u rýsovacího prkna, technické řešení sekundárních ovládacích mechanizmů, zkoušky motoru, aerodynamický tvar nosné konstrukce křídla až po finální skládání pláště křídel panelovou metodou. Moje strojařské já je zalito blahem! 2) Animace a hudba. Oba umělecké prvky jsou filmu jasně zřejmé. Kvalita animace je znát díky plynulým pohybům na obrazovce. Po hudební stránce je ve filmu slyšet líbivá vážná hudba. 3) Zasazení v Itálii. Krom techniky mám také rád dějiny, takže jsem celou dobu ve filmu hledal reference na tehdejší dění v zemi ovládané Mussolinim. Vidíme tu demonstraci vzdušných i pozemních sil během vojenských přehlídek, tajnou policii OVRA, italské vlajky se savojským štítem… Hned na mě film více promlouval. » Co jsem nemusel: 1) Otevřený konec. Není mi řečeno fakticky nic, co by zásadně změnilo děj a díky tomu ani pan Mijazaki nedal filmu žádnou premisu. Díky tomu tak film končí bez finálního závěru. » Shrnutí: Celkově byl děj takový nic extra, fakticky se díváme na neobyčejný život letce s hlavou jako pašík, co se snaží přežít v evropské meziválečné společnosti bez větších závazků. Anime filmu hodně pomáhá jeho propracovaná podrobná animace a důkladně zobrazené letectví z pohledu letce i konstruktéra. Film mě svou technickou hloubkou zcela nadchnul a obsahuje přesně to, co jsem marně očekával od odpadového Girls und Panzer. Takže, ačkoliv se film většině diváků líbil, hlavně pro svoji přístupnost pro děti - takže je z něj vhodný kandidát na rodinný večer u velkoplošné televize - připojuji se ke chvále, byť ze zcela jiných důvodů. (28.07.2021)

Nejméně typický Miyazakiho snímek o italském nebeském lovci odměn, který se raději stal prasetem než fašistou. Původně se mělo jednat o půlhodinový film, který bude pouštěn na palubách letadel japonských aeroliníí. Byl popisován jako : „Pobaví v letadle unavené obchodníky, i přes jejich pomalé myšlení způsobené nedostatkem kyslíku.“ Miyazakiho vášeň pro aviatiku ale udělala své, a tak vznikl film celovečerní. Podle mého dojmu měl ale raději zůstat u plánované stopáže. Začátek, kdy vzdušní piráti unesou malá děvčátka, je naprosto bezchybný - milý humor, skvělá hudba, vše plyne hladce... S upovídanými dětmi ale mizí téměř celé Miyazakiho kouzlo. Zůstávají jen letecké scény a slabší scénář (pokulhávající především ke konci). Vše zachraňuje Porco svým cynickým humorem a málokdy se objevivší "piráti-nekňubové". Porco Rosso ale stále potvrzuje dobrou pověst svého autora i Studia Ghibli. 3 a ½* (18.06.2006)