Ring

Japonský originál Hidea Nakaty na mě zapůsobil mnohem lépe, nežli onen do nebes vynášený americký remake. Americký Ring na mě nepůsobil ani trochu děsivě, ale spíše směšně. U této starší verze jsem se však v mnoha okamžicích skutečně bál. Celá situace je zde vypjatější a ústřední příběh mnohem více zdařilý a originálnější. Také na mě mnohem více zapůsobila hudba a herecké výkony. 7/10 (20.10.2007)

Jak tak koukám, tak mám úplně jiný vkus než většina hodnotících. Atmosféra? Moc se jí nekonalo. Že by přišel nějaký strach? Ale no tak, mnohem více jsem se bála u americké verze (ano, je to tak). Hlavní postava byla na můj vkus někdy až moc hysterická. Bohužel, film se mi moc nelíbil. Četla jsem knihu, i její pokračování, takže se nekonal moment překvapení. Jsem zklamaná, protože jsem se opravdu chtěla bát a ono nic. Znám lepší japonské horory, co se atmosféry týče. Pro mě byl film nemastný neslaný. Jediné velké plus má u mě OST. Myslím, že bez něj by skončilo v propadlišti dějin. Navíc *!!SPOILER!!* konec je sice stejný jako v knize, ale tady jsem se musela smát - pojď, pojedeme zabít dědečka... (04.12.2011)

Oproti americkému remaku The Ring herecky i technicky jednoduchšie, opierajúce sa výhradne o osnovu mysteriózneho, nie vo všetkom jasného príbehu. Americký remake je ostrejší, vizuálne štýlovejší, s lepšou hudbou a zaujímavejším obsadením. Preto to vidím na vyrovnané skóre, alebo skôr na 1:0 pre Hollywood. Jeden z mála prípadov, kedy remake staviam nad originál. (05.04.2003)

(1001) Bohužel jsem už natolik ovlivněná všemožnými parodiemi, že ani u tohohle, ani u amerického remaku jsem se ani za mák nebála. Hudba je sice nervydrásající a stejně tak i nehybná a "povýšená" kamera, která se na dění dívá krutě a jízlivě "a já to vím, co se stane, a vy to nevíte a postavy to neví a já z toho tím pádem těžím", ale kvůli znalosti těch parodií už se tím můžu leda bavit. Navíc mi tady přišla docela dost nešťastná volba hlavní představitelky, protože děs jsem jí nedokázala uvěřit ani omylem, spíš mi taky připadala, že se tomu všemu akorát tak směje pod vousy. Takže opět zklamání. Moje pátrání po strašidelném hororu pokračuje. (16.07.2009)

Shlédnutí amerického remaku Kruhu od Gorea Verbinského, před původním filmem, mě postavilo před nečekaný problém. Všechny dějové trumfy Hidea Nakaty byly okamžitě tatam. Srovnat tyto dva kousky je stejně tak lehké jako problémové. Omezené finanční (a tím pádem i digitální) prostředky odsoudili Nakatu ke spolehnutí se na klasické postupy hororového vyprávění. Na diváka doslova útočí pomocí ostrého zvuku, nervózní hudby a rychlého střihu. Na rozdíl od Verbinského, který se zarytostí buldoka odpovídá na všechny otázky, se Nakata více spoléhá na podivné tajemno, které pro něj představuje malá Sadako. Jenomže jakožto vypravěč není až tak dobrý jako jeho americký kolega, který střídal ultra temné napětí s famózními chvílemi čiré hrůzy. Nakata pracuje jenom s občasným vylekáním (za střih u otevření skříně bych mu pozlatil ruce) a jinak se utápí v nudě. Není to ale způsobeno jenom faktem, že jsem příběh znal, ale Nakata prostě nedokáže na nervy správně zabrnkat. A to neříkám (resp. nepíšu) jenom tak, protože vím, jak dopadla jeho „americká mise“ u Kruhu 2 . Kdybych si tedy měl vybrat, tak bych rozhodně sáhl po americké verzi, která je komplexnější, napínavější a hlavně lepší. Je sice pravdou, že je dělána jako produkt širšímu publiku, ale i tak (04.07.2005)