Ring

Čtvrtá hvězda za to, že Ringu byl kdysi dávno můj první japonský horror a mám tedy na něj výrazné vzpomínky. A hlavně za malou vlasatou Sadako vylézající ze studny a následně i z televize, kterýžto moment považuju za jeden z nejlepších horrorových momentů, jaký znám. A taky se mi líbí jeho konec, ve kterém se maminka s nemilosrdným úsměvem chystá obětovat dědečka, aby zachránila synáčka. Ale objektivně a po letech musím s lítostí konstatovat, že zbytek filmu mi až tak nadprůměrný nepřijde. A ani příliš horrorový. (07.04.2014)

Asi mě hodně ovlivňuje, že jsem viděla dřív novější verzi s bezkonkurenční Naomi, zřejmě ji ještě budu muset zkouknout na rozstřel, abych posoudila, zda emerickému Kruhu přidat jednu hvězdu do plných a tomuhle dát 4*, nebo to nechat a japonské verzi vrazit průměrové tři*... Nebylo to špatné, Japonci nejsou pro nic za nic průkopníci něčeho, co jim vzápětí "vyšperkují" jejich skoro-sousedi, ale.. Tentokrát mi to pomalé tempo po více než polovinu snímku docela vadilo. Každopádně příznivci studen, dlouhých vlasů, rozmazaných fotek a vyzvánějících telefonů se svého dočkají. (19.04.2014)

Film mi poskytnul lepší vysvětlení než americká verze, to je jednoznačně plus, ale zbytek musim přiznat, že mě víc oslovil v zámořským podání - bylo to mnohem strašidelnější, víc jsem to prožívala a neměla jsem pocit, že koukám na scény jak vystřižený z divadla, protože Japončíci zkrátka moc hrát neumí, všechno zbytečně přehrávají, tady vyloženě byly uplně schizofrenní scény, kdy chvíli postava byla klidná a vzápětí hystericky vyváděla. Škoda, Amíky jsem za ty věčný remaky pomalu odepisovala, ale tady mi dokázali, že to občas přece jenom zvládnou líp. (25.06.2012)

Scénář: Hiroshi Takahashi .. Jak už tu možná také někdo podotkl, já osobně dávám lepší tři * za výborný námět pro pozdější a působivější KRUH. Nebýt zmíněného remake určitě bych dal tomuto japonskému hororu minimálně čtyři.. Pokud někdo viděl tento originál dříve než americký Kruh a je z tohoto snímku zklamaný (jako např. cityman) a tudíž váhá se podívat na jeho remake, říkám jednoznačně - neváhejte! (25.02.2005)

Z tohto hororu som mala dosť rozporuplné pocity. Keby som ho vzhliadla skôr ako americký remake, je dosť možné, že by sa mi jeho ponurá a nevyspytateľná atmosféra páčila viac, ale tu musím tvrdiť skôr opak. V najstrašidelnejších scénach - ktoré Američania vyžmýkali do absolútneho maxima a prinútili diváka napnúť každú čiastočku tela a mysle, tu, naopak, boli podané komorne, ticho, nevyrušovane, a tvrdenie, že "Samara nikdy nespí" bolo plne rešpektované. Japonské filmy sú môjmu srdcu čoraz bližšie, ale nepopriem fakt, že americké spracovanie na mňa dýchalo skutočným napätím, vizuálnym temnom, lepšími hereckými výkonmi, hrozivejším klavírnym motívom a nechýbalo mu to najhlavnejšie - priestor určený pre diváka na zistenie, že Samara nie je žiadne vraždiace monštrum čoby krvilačný mutant z ktoréhokoľvek béčkového hororu. Ale že jej vraždenie má aj dostatočné motívy. Japonci dali prednosť vnútornej vyzretosti diváka, ale ja som z tohto hororu tak zúfalá nebola, hoci je jasné, že pre ázijské filmy je charakteristická hojná dávka sugestívnych variantov, takže aj keď sa na plátne zrovna nič nedeje, imaginárna sila vyžarujúca tajomným spôsobom ma uisťuje, že Japonci sú v znázornení nadprirodzena, experti. A to Američanom veľakrát nepopierateľne chýba. (19.09.2008)