Ring

Tak skôr tu išlo o mysterióznu, pomalú detektívku, než o to, čo dnešní teenageri nazývajú hororom. Verbinski pracoval s látkou trochu inak, myšlienku, že "telku by sme mali pozerať so záujmom" dáva viac do pozornosti, Nakata sa primárne zameriava na staré rodinné krivdy a kliatbu, spodné myšlienkové prúdy je o niečo ťažšie zachytiť. Pokiaľ teda príbeh nepoznáte, tak budete určite od začiatku do konca v napätí, o čo kráča a ako to nakoniec skončí, so znalosťou US verzie však pôvodný Ring príliš nového ponúknuť nedokáže. Je to síce nespravodlivé, ale skutočne tu nejde o žiadne nervydrásajúce ľakačky, Nakata buduje napätie iným spôsobom. No a aby som bol ešte nespravodlivejší, tak po Scary Movie 3 už na objektívnejších 80% ísť nedokážem... (06.07.2019)

Suzukiho kniha (nečítal som, ale rád by som) bola nepochybne komplexnejšie a sofistikovanejšie napísaná, americká verzia zas oplývala dychvyrážajúcim audiovizuálom, ktorý nás veľmi efektne strašil ako deti. Táto, japonská filmová adaptácia, je skôr priemernou žánrovkou, dnes už neveľmi zaujímavou, no určite významnou pre popkultúru, ktorú obohatila fenoménom Sadako, Samary, Kayako a nespočtom iných démonických dievčatiek s čiernymi vlasmi zakrývajúcimi tvár. (11.11.2021)

Ringu je velice povedený japonský horor. Po shlédnutí amerického remaku však musím říci, že holywoodští tvůrci zašli mnohem dál ve snaze vyvolat v divákovi hrůzu. Tam, kde se Japonci spokojili s náznakem, jsou Američané mnohem doslovňější. Doslovnost sice nemusí znamenat větší děsivost, v tomto případě ale ano. Vzhledem k tomu, že jsou oba snímky téměř identické, i gradace a základní struktura budování napětí je stejná. Američané v podstatě nezměnili vůbec nic, jen přeložili japonskou abecedu do latinky, udělali z výborného anime výbornou disneyvku. Rozdíl je i v japonské mentalitě, jejich způsobu chápání vztahů. Zatímco Hollywood už navykl určité zkratkovitosti, typizaci svých hrdinů, v japonských filmech jsou charaktery postav jakoby skryty pod nějakou rouškoou, která z nich velice pomalu odpadává. To je příklad i hrdinů japonského Ringu (třeba vztah hrdinky a jejího exmanžela se v originále jeví mnohem napjatější, aniž by o něm člověk věděl cokoliv konkrétního, nemluvě o vztahu exmanžel-syn) . Ten se spoléhá spíš na budování atmosféry pomocí světla a stínu než videoklipový střih. Takže, někomu bude připadat děsivější originál, někomu remake... Strach vyvolají oba dva, rozdíl je akorát v jeho pojetí. (25.09.2004)

Japonský Ring je jednodušší a přímočařejší než jeho americká podoba, hlavní hrdinové jsou skutečně celých sedm dní vyděšení z osudu, který je čeká. Samotný příběh je trochu jiný, pro mě osobně zajímavější ve vzpomínkách na doktora a jeho výzkumy. Víc se mi líbil i samotný závěr. Pravda je, že americký je možná děsivější, ale vzhledem k tomu, že jsem ho viděla dřív, je to asi pochopitelné. (08.05.2005)

Jak tak koukám, tak mám úplně jiný vkus než většina hodnotících. Atmosféra? Moc se jí nekonalo. Že by přišel nějaký strach? Ale no tak, mnohem více jsem se bála u americké verze (ano, je to tak). Hlavní postava byla na můj vkus někdy až moc hysterická. Bohužel, film se mi moc nelíbil. Četla jsem knihu, i její pokračování, takže se nekonal moment překvapení. Jsem zklamaná, protože jsem se opravdu chtěla bát a ono nic. Znám lepší japonské horory, co se atmosféry týče. Pro mě byl film nemastný neslaný. Jediné velké plus má u mě OST. Myslím, že bez něj by skončilo v propadlišti dějin. Navíc *!!SPOILER!!* konec je sice stejný jako v knize, ale tady jsem se musela smát - pojď, pojedeme zabít dědečka... (04.12.2011)