Deváté srdce

Juraj Herz natočil památného roku 1978 dvě depresivní "horrorové pohádky" jakoby zasazené do téhož světa. Deváté Srdce je z nich tou slabší, neboť sice má stejně jako její "dvojče" Panna A Netvor velice působivou atmosféru a nejen na pohádku pozoruhodné herecké výkony a za sebou rovněž jednu z vrcholných prací Petra Hapky (jímavé hlavní téma, děsuplný doprovod plesu nemrtvých, a k tomu jásavé a hravé podkresy honičky kejklířů s dráby), ale narozdíl od svého "dvojčete" bohužel oplývá také příběhem postrádajícím logiku a nějaké pochopitelné pozadí. Naštěstí právě díky hudbě, práci se scénou, a také díky opravdu monstrózně hnusnému Juraji Kukurovi alias hraběti Aldobrandinimu nebudete mít příliš kdy o těch nedostatcích přemýšlet (a pokud jste dítě, bude to jedno, protože se dalších pár let nebudete chtít podívat znovu;)). V celkovém srovnání je ale nutno říct, že jakkoliv je třeba scéna plesu v podzemním paláci dnes již historickým klenotem české kinematografie, má Deváté Srdce nemalé rezervy. Proto musím dát 70%, byť jsou to jedna z těch, na která se obtížně zapomíná. (05.09.2010)

Vcelku svěží a neomšelá mixáž pohádky a hororu, ve které se najde nejden zajímavý a překvapivý moment. Nápaditá a přitom poměrně morbidní show ovšem podle mého dojíždí na dvou věcech: 1)akční a vypjaté scény nemají grády a 2) nicmoc obsazení. Ústřední role potulného studenta připadla poměrně nešťastně Ondřeji Pavelkovi, a ten tak nějak nedokázal ztvárnit autoritami pohrdajícího, veselého čtveráka, který si získá divácké sympatie. Hlavní hrdina je naopak postava mdlá a nevýrazná, ba co víc - skoro až nesympatická a fandit se mu prostě nedá. A to už vůbec nezmiňuju, že pořád o něco zakopával, trhal si šaty o větve, škobrtal na rovný zemi a na co šáhnul, to zvoral... čímž se zhruba v polovině filmu stal jasným kandidátem na "ránu z milosti". Naštěstí našel soupeře sobě rovného - šilhajícího nekromantického pablba Kukuru s mastnou přehazovačkou přilepenou na pleši. Hlavní arcilotr v jeho podání působil sice dost bizarně, ale spíše tedy jako podivný směšný pako, kterýmu dáte facana a veme druhou vo zeď jak hadrovej panák. Tím ovšem neříkám, že by se na film nedalo dívat. Jenom popisuju příčiny, proč se pro mě "Deváté srdce" přes všechny nepopiratelné kvality nestalo kultem. (04.09.2010)

Nie, nie, nie. Herza nemam rad, jeho rezisersky styl mi absolutne nesedi a dobru polovicu stopaze som netusil co sa tam vlastne deje. Takze jedna * za skvelu hudbu majstra Hapku a druha * za uvodnych 40 minut + zaverecnych 8 minut. Zvysnych 40 minut bolo pre mna jedno velke wtf. Ak chcete vidiet temnu "rozpravku" od Herza skuste radsej Pannu a netvora. (16.08.2009)

Mě to teda spíš připadalo jako horor. Sice to v první polovině občas bylo moc utahané, což je velká škoda, ale jak jde v druhé polovině do tuhého, začne to být hodně zajímavé a celé to je takové snové, což mám rád. Chvilkami mi to připomnělo pár záběrů z Valerie a týdne divů, ačkoli Valerie je o něčem jiném. Herci překvapivě dobří, hudba dobrá a funkční a na pohádku je to fakt až překvapivě děsivé, na československé poměry o to víc, jelikož hororů v té době vzniklo málo. Jen škoda těch nudných momentů v první polovině. 4* (19.09.2018)

Tahle velmi ponurá pohádka s některými téměř hororovymi prvky v sobě nese typický rukopis Juraje Herze. Film alespoň trochu rozjasňuje ústřední jímavá melodie Petra Hapky. Jeho filmová hudba je vůbec jednou z hlavních devíz tohoto snímku. Mě rozhodně zaujaly některé herecké výkony vedlejších postav, zejména šaška v podání Františka Filipovskeho a kejklíře bravurně ztvárněneho Josefem Kemrem. Pohádka ma trošku zvláštní (nepohádkový) konec. Na plný počet hvězdiček to tak asi není ale jinak fakt silný zážitek. Zvláště ze scény v síni času. To rychle stárnutí nemělo chybu. (19.04.2018)