Holky z porcelánu

Takový prima film o naivních husičkách, co furt brečí a trápí se malichernostmi. Místy jsem se i zasmála. Nevím, jestli se mi to nezdálo, ale celé to vyznívá hodně feministicky. Všichni mužští aktéři tam vystupují jako hloupí Honzové.:-) A ta budoucí paní prezidentová se tam teda vyznamenala, hodnotila bych to na její životní roli, hotová ostuda. (08.06.2009)

Tak takto sa asi päťročnice neplnili... Dobová, veľmi zľahka erotikou nasiaknutá, zábavička pre široké publikum, ktorá síce zostarla, ale je stále svojim spôsobom pozerateľná, i keď čiastočne už ako quilty pleasure. Ono problémy násťročných sú stále rovnaké, ako aj problémy iných generačných vrstiev. Otázkou zostáva, prečo sa relatívne tuctovej látky chopil práve Herz a keď už, prečo vo filme nie je ani náznaku jeho autorského rukopisu. Ale možno to bolo všetko zodpovedané, len o tom neviem. Nevedel som, že ide o muzikál, tých zopár piesní sa ale dá prežiť. (28.05.2021)

Zdánlivě prostý příběh z naprosto neromantického prostředí plný stříbrného větru - po žensku-dívčensku. Mužské příběhy jsou v tomto pohledu viděny a vnímány z vnějšku jako rámec krášlící hned celý záhon dívčích nadějí a iluzí. Tato starší sestra obdobně komponovaného LÉTA S KOVBOJEM (scénáristkou v obou případech byla ne nezručná spisovatelka normalizace Jaromíra Kollárová) buduje fabulační jádro filmu již z námětu do potlačeného rodinného trojúhelníku, jehož hrdiny se stanou shodou okolností dva skladníci reprezentující obě základní pohlaví. Postavy nejsou schématy, jejich zasazení do kontextů je přirozené a jaksi samozřejmě zdařilé. Vedle Myslíkové překvapuje začínající Kořínková zdařilým postižením "dívky v rozpuku", osobitou figuru na malé ploše skládá ne o mnoho starší Jan Hartl a - vypůjčím si výstižné přirovnání svého kolegy spolukomentátora Karlose 80 o duchem mladé dámě První republiky - svou osobitou kreací exceluje Marie Rosůlkové, která se v zralejších letech přehrála-posunula do pozoruhodné polohy zralé dámy v nejlepších letech, jíž nic lidského není cizí - ani humor a sebeironie. Zapomenout nejde ani na režiséra Juraje Herze. Na jeden komediální odlehčený film je toho vlastně víc než dost. Tento dojem nedokáží zastřít ani ne vždy funkční - tím ne ve svém celku zbytečná - hudební čísla (zaujme zajímavá talentovaná Jana Robbová). Normalizační crazykomedie? A proč ne! (22.03.2008)

Normalizační blbost natočená tak, aby se líbila divákovi. Už to herecké složení je normalizačně lživé. Copak vy jste někdy viděli, aby takový holky dělaly ve skladu? A ještě k tomu ve věku od 16, přibližně do 20 let? Ty sedí ve škole a myslí si, že budou managerkami, sekretářkami a když přece na to nemají, tak vezmou práci v nějakém obchodě s oblečením. Ale ve skladu, to opravdu ne. Ale je to tak točené, aby se bylo na co koukat a s tím je spjatý celý tento příběh. Ovšem i ten mi přijde dost ujetý. Copak takový holky pláčou nad tím, že je nikdo nechce nebo že ji opustil chlap kvůli dítěti? Spíš obráceně pláčí nad tím, že nestačí odhánět chlapy. Ale možná před 50 lety to trošku pravda byla. Kromě toho se mi nepozdával i ten sklad. Talíře uložené v rezavých gütterech, které nejsou ani zabalené a ničím označené. Tohle opravdu s praxí nemá vůbec nic společného. Co by na to řekla hygiena a agenda skladu? A stejně i to, že jedna z dívek má v pracovní době mimino na směně? Holky z porcelánu jsou prostě nereálnou normalizační kravinou, na kterou se ovšem dobře dívá. [8705. hodnocení, 178. komentář, 58%] (09.12.2020)

Mám jednu známou, která pracovala deset let v porcelánce. Říkala že měly s kolegyněmi v práci dost kvalt (tudíž tam opravdu neležely) a na popracovní radovánky nebylo příliš nálady ani času. Bydlely na ponurém a chladném internátu a kluci za nimi moc nechodili (moje známá za celých deset let neměla známost). Alespoň že se v práci nezašpinily a nebyl tam smrad - to byla asi jediná pozitiva. Ale i tak nic nemění na tom, že jsou Holky z porcelánu stále celkem zábavnou komedií. 60%. (07.05.2006)